Donbas
Donbass
Donbass
Donbass
Donbass
Donbass
Donbass
Réžia:
Sergej LoznicaScenár:
Sergej LoznicaKamera:
Oleg MutuHrajú:
Boris Kamorzin, Valeriu Andriuta, Sergei Kolesov, Georgij Dělijev, Tamara Jacenko, Ljudmila Smorodina, Valerij AntoňukObsahy(1)
V Donbassu, regionu na východní Ukrajině, probíhá hybridní válka, tedy otevřený ozbrojený konflikt spojený s vraždami a loupežemi, které v masovém měřítku páchají separatistické skupiny. V Donbassu je válka nazývána mírem, propaganda považována za pravdu a nenávist vydávána za lásku. Cesta napříč Donbassem odhaluje řetězec kuriózních dobrodružství, v nichž se mísí fraška s tragédií stejně jako život se smrtí. Není to příběh jednoho regionu, jedné země či jednoho politického systému. Snímek pojednává o světě ztraceném v post-pravdivých a falešných identitách. Je to film o každém z nás. (HBO Europe)
(viac)Recenzie (75)
Skvělá ukázka lokální mentality. 1) Snímek je především čiročirá propaganda. Objektivity je zde asi tolik jako v sovětském filmu o utrpení amerických černochů z roku 1974. Tím samozřejmě neříkám, že zobrazované skutečnosti se míjí s pravdou._____ 2) Tento hraný silně stylizovaný pseudodokument by na mě působil mnohem silněji, kdybych věděl, komu v rusko-ukrajinském konfliktu fandit. No ale komu? Ukrajinským fašistům, nacionalistům a zlodějům anebo putinovským žoldnéřským povstalcům tesknícím po sovětské minulosti a bezskrupulózní vládě Velké Rusi?_____ 3) Diváckému přijetí by určitě pomohlo, kdyby film měl jednotící příběh a nepředstavoval jen mozaiku malých událostí._____ 4) Svým způsobem ale jde o dílo poučné. Ukazuje totiž zřetelně, že vládcům na jakékoli straně nejde o dobro obyvatel a že kvůli svému prospěchu přinášejí ostatním jen bídu a zmar._____ 5) Výstižný koment: Morholt****. ()
Nepotřebují žádný "ucelený" příběh, nevyznal bych se v něm určitě víc, než v tomto "hop sem hop tam". Chaos je prostě takový, ať si navlékne jakékoli šaty a promenuje se s nimi po bulváru, po louce nebo mezi konstrolními stanovišti. A Loznicovi šlo možná také o to, aby chaos "zcelit" a našel jeho "tajný půvab" - nebo ho alespoň hledal. Donbas je Bombas, a do Bombasu ani na svatbu!... Soudobé filmy tohoto typu bývají většinou dobře hodnoceny. Proč zde tomu tak není hledejme třeba v porovnání s Lynchovými filmy, o kterých se dosud mluví v superlativech. Lynch pro jejich výstavbu používá vesměs pseudo-mystické prvky, zatímco Loznica pseudo-reálné, které pro diváka asi nejsou až tak atraktivní. Některé scény, např. zmíněnou svatbu,si ale v Lynchově filmu dovedu dobře představit, stačí ji jen obestřít mystickou sítí. ()
Stvrty film rezisera Sergeja Loznicu je konecne aspon trochu na urovni. Zobrazuje dianie na Ukrajine, reziser ukazuje kto sa tam sere, pôreco sa tam sere.....vyborne natocene, fraska sa miesi s tragediou, problem je rozlisit co je mier a co je uz vojna ... len tak dalej, pan Loznica, oplati sa sledovat vasu tvorbu, konecne film na urovni, a nie je to Hollywood, co je dalsie plus : 70 % ()
Hraný dokument, fikce se proplétá s realitou,... Jak moc věříme zprávám v televizních reportážích? Jak lehce nás ovlivní média? Kde se v nás "civilizovaných" berou ty nejnižší pudy, že jsme schopni lynče? ()
Trochu to celé zavání propagandou, přesto si myslím, že většina zde vyobrazených situací se zakládá na pravdě mnohem více, než by se nám zmlsaným středoevropanům mohlo zdát. Film je natočen téměř dokumentární formou, která mu docela prospívá. Bohužel jsem se však nedokázala s nikým ztotožnit. Nejvíc zle mi bylo z příběhu, kdy se všichni kolemjdoucí sesypali na ukrajinského vojáka připoutaného ke sloupu a slovně i fyzicky si s ním vyřizovali účty. Zkrátka a dobře jedno podívání mi bohatě stačilo. (60%) ()
Toto je taký nezmysel a taká strata času, že ani na to nenachádzam slová. ODPAD! ()
Snažit se pochopit historickou událost z filmu je stejně pošetilé, jako nechat si ji vysvětlit od politika, takže jsem doufal že uvidím zajímavý příběh. Bohužel jsem dostal jen vysvětlení. Režisér převážně dokumentárních filmů pojal epopej ze života separatistických republik téměř jako hraný dokument. Slovo mystifikační vynechávám, ale daleko od pravdy bych s ním nebyl. Názorový proud je jasný, postavy vyhroceně šablonovité a teorie nezkalená praxí života. Děj jako takový tam ani nebyl. Celý snímek se skládá z více či méně povedených, ovšem velice zručně natočených krátkých scének obsazených čím dál bizarnějšími postavičkami. Myslel jsem si že úředníka klevetícího deset minut v kuse (přísahám Bohu že se ani nenadechoval) ze třetí scénky nic netrumfne, ale povedlo se to hned v té páté. Pokud je mezi jednotlivými obrazy pojítko, tak spíše lyrické než příběhové. To se podepsalo jak na atmosféře, tak na síle výpovědi. Obojí totiž nestálo za moc. ()
Nejedná se o příliš objektivní obraz okupované části Ukrajiny proruskými separatisty (čtěte Ruskou armádou) nicméně s sebou nese několik výjevů, které se skutečně v téhle džungli plné zmanipulovaných vymaštěnců a nedovzdělanců mohou dít na denní bázi. Jestli vám tenhle film má něco dát, pak to bude vděk, že jste se narodili mnohem dál na západ od týhle prašivý zkorumpovaný díry. ()
S tímto dokumentem mám trochu problém, protože se mu nedá věřit, jak moc je všechno založené na pravdě. Přesto jsou některé momenty opravdu WTF [LFŠ2018] ()
Pokračovanie platenej Rusofóbie režiséra Loznicu. Ako môže Bielorus trvalo žijúci v Nemecku podporovať režim novodobých Banderovcov? V Rusku sa neukázal ani nepamätá. ПИЗДЕЦ ! ()
(Viděno po Ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022) Bohužel zcela nerecenzovatelné (2x to vidět nehodlám, ale dojem to určitě zanechalo). Je až morbidní jak jedna z postav celkem přesně cituje to co 4 roky po vzniku filmu pronesl Vladimír Putin (ruku v ruce s Ruským ministerstvem zahraničí). O to víc ve mě vzbuzuje dojem, jak moc pravdivé, to co se ve filmu ukazuje je. Práce s fake news a desinformacemi dostává (v kontextu se současným děním) zcela reálné obrysy. Donbas je brutální bizár. ()
Z filmovýho hlediska (forma) to není nic, co by vás mělo vystřelit ze židle. Ale z hlediska významu (obsah) to je velkej mazec. Buďme rádi, že žijeme tam, kde žijeme, i když se nám to kolikrát nezdá ideální. Nic víc k tomu snad ani nemusím psát. ()
vôbec nechapem co to bolo za sracku aka propaganda velmy divny shit ()
Bez komentáře. ()
Čekal jsem první válečný film na téma války na Ukrajině, ale dostal se mi sled několika příběhů z běžného života "obyčejných lidí" , kteří žijí pod novoruskou správou ve válečném režimu. Některé scénky jsou moc dlouhé a nudné, některé nezáživné, a některé naopak velmi silné ( viz. ukrajinský zajatec ukazovaný na náměstí ) , ale celkový obraz jako celek života donbaských dokresluje atmosféru brilantně - kombinace dadaismu a tragédie. ()
Až sovětsky smutné. Deprese, odevzdanost. Po staletí jen bezpráví a tupé násilí, v Táboře míru. ()
Jediné, čo si z tohto filmu pamätám a čo bolo ako tak zaujímavé, je fotenie sa s údajným fašistom na ulici a jeho bitie starou babkou palicou. Inak neviem, o čom to malo celé byť. A koniec desná nuda, bez jediného strihu. ()
Urcite sa k tomu filmu vela ludi dostane az po zaciatku "specialnej mierovej operacie", tak ako aj ku knihe Tomasa Forro-a " DONBAS ". Zo svojho upoteneho kresielka alebo smradlavej postele, ked vam pod perinkou kuria prdy sa bude velmi lahko recenzovat ako "Loznica je propagandista" alebo "urcite to nie je tak jednostranne ako to ten ukrajinsky Loznica natocil", popripade "na oboch stranach su obete", a ine hovna. Odporucam precitat hore spominanu kninu "Donbas", ktora sa az prilis napadne podobna na dejstvo v tomto filme, pricom autor knihy prezil 3 roky na oboch stranach frontu, aj toho ukrajinskeho fasisticko-nacistickeho, ktory chce vrazdit svojich a ruskych obyvatelov, a mierumilovnych separatistov, ktori len chrania ruskych ludi od prilisnej nacifikacie. Neviem cim to je ale ruske, lepsie povedane vychodne filmy a ich reziseri maju vynikajuci talent zobrazit vychodny svet aky je. Spinavy, nemilosrdny, nehostinny, skorumpovany, 30 rokov za tempom ostatneho, vyspelejsieho sveta. Tych 50% je silny omyl, ale samozrejme, moze na mna vplyvat aj to, ze podla opisu skusenych ludi je tento film jedna velka, hnusne skurvena realita ruskeho/ukrajinskeho sveta/zivota. ()
Východní Ukrajina okupovaná ruskou armádou po neslavné události na Majdanu. Všudypřítomná propaganda manipuluje s lidmi tak jak má, čímž se společnost začne nelichotivě rozkládat. Takovou atmosféru přináší artový snímek režiséra Sergeje Loznica plný naprosto reálné absurdity, kterou se mu výborně podařilo odlehčit ironií, satirou a místy snad i grotesky. I když divácký úsměv to snad ani vyvolat nemůže. Ve svém poselství je ale snímek zcela jasný, i když neinformovaný divák může mít u mnohých scén problém pochopit co, kdo, kde a proč. Vojenská skupina, separatistická skupina, zkrátka to všechno jaksi nějak vzplývá. Taková je však syrová realita. Syrová realita ční i z každičkého záběru, že to až vypadá, že se jedná o publicistický dokument než o film. Děj je epizodický, což v podstatě každičkou scénou s určitého místa či prostředí vyvolává dojem povídkového filmu. Každá ale taková scéna, či dejme tomu povídka, o něčem vypovídá. Po umělecké stránce tomu dopomáhá i naprosto výborná kamera kombinující různé styly. Nejčastější je dokumentární styl, ale použit je i tzv. found footage a samozřejmě, v artových filmech nejpoužívanější, statický, který je svým dojmem záběru z bezpečnostní kamery asi nejrealističtější. O hereckých výkonech nemá cenu ani diskutovat. Herci své role nehrají. Herci své role doslova a do písmene žijí. Realita války a takovéto autentické filmové zobrazení se od sebe v podstatě ničím neliší. Snímek tedy obsahuje spoustu lidských osudů, o jakých nemáme ani ponětí, že se takové podobné na Ukrajině skutečně dějí. “Proč nejsi v armádě?” ptá se důstojnice mladíka během prohlídky cestujících v autobuse. “Protože je matka nemocná,” odpoví. “Vlast je stejně nemocná,” reaguje důstojnice opovržlivě. Nejšokující je ale asi scéna veřejného lynče staršího chlapíka, který se dal na stranu fašismu. Chování lidí na principu zdivočelého stáda s takovou krutostí, že až divákovi zatrne, takže ho zabolí nejen viděná každá rána pěstí, ale i každičké nenávistné slovo. Tento film je po obsahové stránce fikce, ale plný skutečného realismu. Scény z ulice, z krytu, z politického jednání, je tu dokonce i svatba. A samozřejmě nečekané útoky. Pokud má film šokovat, daří se. Po zhlédnutí na něco takového dlouho mnohý soudný divák nezapomene. ()
Ono tu vôbec nejde o to, či sa tie príbehy odohrali v skutočnosti, tak ako boli ukázané. Režisér načrtol realitu absurdnosti a hrôz každodenného života v tejto oblasti a ľudia, ktorí tam ešte sú, sa s tým už bohužiaľ naučili žiť. A že je to len dôsledok Putinových politických hrátok, je nad slnko jasnejšie. Abcházsko, Južné Osetsko, Podnestersko, Krym, Donbas... kto bude ďalší na rade? Bohužiaľ aj na Slovensku máme politikov, ktorí si chodia do Moskvy potriasať ruky s ruskou verchuškou a tvrdia, že sankcie proti Rusku sú zbytočné. Sú potom zbytočné aj životy nevinných ľudí? ()