Neznámy vojak

Finsko se staví na odpor sovětskému Rusku. David a Goliáš. Síly ubývají, počty klesají, z nezkresleného pohledu na válku má divák radost. Bez přikrášlení, patosu a falešných nadějí sledujeme osudy kulometné roty uprostřed válečného běsnění, které je nám předkládáno přehledně, s výtečnou zvukovou stopou a dynamickou kamerou. Vnímáme každou kulku, fyzickou námahu vojáků, kteří jsou slušně prokreslení, zasmušilí i se závany humoru. Prodloužená verze, kterou jsem viděl, je už pro hodně trpělivé diváky. Poutavější dějová linie chyběla, bohužel stejně jako moment překvapení. (03.06.2018)

[180 min. cut] Epizody ze života finského vojáka velmi volně pospojované do nějaké chronologie, jejich lepidlem je více méně svérázná postava geniálního, leč problematického vojáka Rokky. Představeno je nám sice nad tucet dalších zásadních postav, ale ty z příběhu mizí, aby se zase objevovaly, nebo aby po jejich dvouhodinovém pobíhání po filmovém bojišti někdo do nich v půlsekundě nasolil dávku olova a ony již navždy zmizely. Patos bych tomuto filmu fakt nevyčítal. Nejdůležitější poznámka může vyznívat pejorativně, ale nemyslím ji tak: Pokud vás nezajímají válečné filmy či válka obecně, fakt nemá cenu si tento film pouštět, protože nemá žádnou uměleckou nadhodnotu. Má to přehlednou kameru, dobré barvy i make-up. Výbuchy, kácení stromů, tanky, technika, zvuk, to vše je bravurním dokumentem Finské války. Ale není v tom nic víc. Války, která je mimochodem specifická tím, že se skoro celá odehrávala v bažinách a lesích, od čehož film nijak neucukne, takže bortící se kostely a pouliční válku zde také nečekejte. Být genderově zlý, tak bych ten film označil za Mamma Mia pro muže, role těch nemnoha ženských postav je zde celkem jasně definována. Každopádně i při tříhodinové pasáži je tam cítit to zběsilé stříhání a z toho vyplývající trochu neobratná epizodičnost. Faktem je totiž, že materiálu bylo natočeno tolik, že tuto zimu bude vypuštěna do finské televize 4 dílná minisérie o Finské válce, kde díl bude mít po hodině a je to jenom ještě prodlouženější verze filmu. Tomu říkám schopnost vyždímat z filmu maximum. (01.08.2018)

(Verze: 179 minut) „Jaký to je, střílet na jinýho člověka?“ - „To nevím, já střílím jen na nepřátele.“ - „A to nejsou lidi?“ - „Ne, vůbec ne. Co já vím, chytřejší lidi, než jsem já, mi říkali, že nepřátelé nejsou lidi. Já o těhlech věcech nepřemejšlím. Antti Rokka jenom střílí a drží hlídky. Tobě doporučuju dělat to samý.“ Nejdřív jsem měl problém napojit se na postavy, když člověk nedostal prostor je víc poznat (ne nadarmo bývá ve válečných filmech nějaký ten výcvik před, aby si je divák mohl oblíbit). Naštěstí, tady na to jsou luxusní 3 hodiny a na sympatizování došlo. Tím spíš, že krom Rokky to byli opravdu normální chlápci, kteří museli krom nepřítele válčit i se svým strachem, odvahou, bojovou morálkou a zodpovědností (důstojníci). A počáteční vrtkavé, nejisté nadšení postupně u všech nahrazuje rozčarování, zklamání a touha vrátit se domů. S tím se dostavuje i sílící autentičnost, neb i postavám, kterým jako by se kulky nejdřív vyhýbaly, přijde smrt čím dál víc hmatatelnější. Škoda jen toho závěrečného „návratu“ (úplně mimo). Celkově dám silné 4*. (05.09.2021)

Ďalšia verzia filmového spracovania (prvá v roku 1985) Linnovej knihy. Rovnako ako v predchádzajúcom filme aj tu bol taký typický severský pohľad na život vojakov bojujúcich v II. sv. vojne proti Rusom. Strach, aj hrdinstvo, humor a vojnové tragédie sa striedali v dlhokánskom (trojhodinovom) filmovom snímku. (05.06.2018)

Asi tu bude spoiler, řekl bych. To se tak jednou národ Finů, který vytvořil civilizaci z mechu, kapradí a omrzlin, bránil národu Rusů, co vytvořili civilizaci z kreténů. Helsinští to nečekaně skoro uplichtili, aby při první příležitosti zkusili získat ztracené na agresorovi zpět. Proto se můžeme podívat, jak se sešel Koukal Chechtomen, Dvojnik Kylo Ren, Heikki Vodkokoski a Takki Pitkänen se strejdou, který umí bojovat. A ještě si k tomu přivedl na výchovu souseda, jehož hlava po celé dětství sloužila otci kováři střídavě jako buchar nebo kovadlina. Film pak sleduje jejich veselé trampoty ve smutné době, nebo tak něco. Vynikající válečné drama, ve kterém by Suomíkům fandil snad i Koněv. Patoplků pomálu, akce dosti, lidskosti pak do sytosti. Jen jedna věc se vymkla reálu. Takhle svobodomyslný voják by konce nikdy nedožil. O to by se jeho vlastní sbor degenerálů postaral, že. (14.01.2019)