Velká filmová loupež

Objektivně vzato je samozřejmě ta premisa dost pitomá a je vlastně otázka, zda je to vůbec film nebo spíš jakýsi dokument/upoutávka na velkou filmovou výstavu. Na druhou stranu jsem ale jako malej capart na té výstavě byl, dokonce víckrát, byl jsem nadšenej, takže jsem ten "film" měl rád už kvůli tomu. A s odstupem mnoha let jsem v něm našel i překvapivé množství slušných gagů a filmových odkazů. (02.02.2024)

Filmová komedie režisérů Zdeňka Podskalského a Oldřicha Lipského s Oldřichem Kaiserem a Jirkou Lábusem v ústředních rolích. Snímek, který dle mého soudu ani nenadchne, ani neurazí, zkrátka takový "oddechový" film, který však zdaleka nepatří do těch top filmů, které spolu ústřední dvojice vytvořila. Každopádně z úcty k nim, protože jejich humor mám jinak velmi rád, dávám filmu dvě hvězdičky. (30.12.2017)

„To sem blázen paní Moutelíková!“ - „No jo to víte, vono je dneska v našem filmu všecko možný.“ Naprosto bláznivá komedie ala z filmu do filmu, která nemá téměř žádný děj a chvílemi se mění v totální chaos. Zároveň je to přehlídka herců, filmů a jednotlivých vtipných scének. Nápadů má film nespočet (zelené autíčko, obraz s „odpovídajícím“ zvukem, promítačka), ale kvůli stylu vyprávění, (ne)důrazu na pointu a „švy“ působí snímek nesourodě, zmateně a občas skoro až amatérsky. Samotní Kaiser s Lábusem, pokud tedy zrovna jen neběhají odnikud nikam, mají řadu vtipných scének (z učitelky a především tedy jejího žactva jsem brečel smíchy), ale jistě jich mohlo být také víc. Co se týče odkazů na filmy a postavy, Velká filmová loupež jich nabízí hned několik opravdu zábavných („Pánové si přejí platit?“ a „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný“ mě rozesmály nejvíce), někdy jde spíš o herce samotné (Zázvorková a její zničující smích, nesmělý Suchánek, slovenská „delegace“) a pak je tu spousta narážek na filmový průmysl (profese, cyklistky snažící se prosadit, řevnivost mezi divadlem a filmem) a také na socialistické poměry. Na druhou stranu, jakože casting dokázal zahrnout celou řádku kvalitních herců, někteří jsou tu jen tak pro okrasu a jejich výstup je jen těžká „vata“. To se nejvíce projeví v závěru. Konec byl totiž na celém filmu suverénně nejslabší (toporný až trapný) a opravdu ho nezachránila ani „happyendová“ pocta (?) zesnulému Lipskému při závěrečných titulcích. Dávám prozatím lepší průměr a časem si film chci zopakovat, navíc jsem v tom návalu scének jistě nezachytil všechny narážky a odkazy (hodnocení případně upravím). „Majko, copak vy ve třídě nemáte žádné chlapce?“ – „A no máme, ale to sou všecko takový paka vylízaný třeba, no..já se třeba chci, třeba absolutně votevřít ve třídě a nemůžu, když se na ně podívám, tak se zase zavřu, akorát snad Dušan za něco stojí, ale teď už taky ne, no.“ (08.08.2015)

To byla ideově postavená oslava znárodněné kinematografie, která měla být přehlídkou tváří, které se ve filmu během těch 40 let objevovaly, proto ten rudý koberec na začátku a pak ten zpěv na konci. Jinak to byla slátanina, výjimečně nepodařené dílo Oldřicha Lipského, psané zajisté na zakázku vedení Čs. filmu. V dvojrolích Lábus a Kaiser, rozhodně se zhostili svých rolí hůř než skečů, které známe z televize. Moučka a Němeček v roli gangsterů, tě pic. Když už tam herci hráli sami sebe, tak Zázvorková, Lipský, Veškrnová, Bedrna a Schmid mohli hrát taky sami sebe a jejich role sehrát někdo jiný, dost to rušilo. (24.02.2020)

Poněkud zvláštní částečně sci-fi komedie s neobvyklým způsobem vyprávění (mám na mysli obrazovky s textem, co se právě děje), kde K&L hrají svoje vlastní dvojníky. Jednou za pár let není špatný se na to podívat, ale každý rok to vidět nemusím. Nehledě na to, že v tomhle filmu Titanic není Titanic, ale nějaká zaprášená, malá lodička. Průměr. (13.01.2010)