Happy End

Rozhodně jedna z nejoriginálnějších a "nejujetějších" českých komediích vůbec !!! Pekelně vtipná a ironická záležitost, jen škoda toho utnutého konce... (17.09.2008)

Perfektní! Zas pro mě objevený skvost! Tak jednoduchý trik a kolik se z něho dá vytěžit...tím samozřejmě nechci tvůrce nařknout z nějakého amatérismu, naopak. Zvlášť dialogy jsou ukázkou překrásné hry s jazykem, významy a slohem. V životě by mě nenapadlo, že se budu tak smát u banálního dialogu u večeře...a skládání manželky je asi nebrutálnější romantická scéna, kterou jsem kdy viděl! Už jsem říkal, že tenhle film je íntkefreP?! (17.05.2013)

Když už jsem si myslel, že jsem viděl všechny geniální kousky šedesátých let, tak na mě z téhle snad nevyčerpatelné klenotnice vyskočí další poklad. Ne, že by to bylo kdovíjak vtipné, ale ten nápad? To je něco tak jedinečného a neopakovatelného, že jsem celou dobu jen fascinovaně zíral a nevěřil svým očím. 100% (11.07.2017)

Niečo tak originálneho, čo vám dokonale dokáže popliesť hlavu som už dávno nevidela (a pokiaľ sa jedná o československú produkciu tak to vôbec, sorry, ale u nás sa toľká originalita vyskytuje úplne minimálne, čo je na škodu:-))Úžasný Vladimír Menšík v jednom z najlepších filmov našich filmových končín (pokiaľ sa jedná o spracovanie:-))...Klobúk dolu & neprestávam žasnúť:-)) (05.07.2008)

Neuvěřitelně originální komedie, kterou bych klidně zařadil do světové špičky nejen tehdejší doby. Macourek si může podat ruku s veličinami světové komedie. A přitom stačilo jen převrátit děj naruby. Celé to ale nestojí jen na tomto jednoduchém nápadu - nosnou stránkou filmu jsou totiž dle mě ještě dvě věci: skvělý výkon Vladimíra Menšíka coby vypravěče a taktéž dialogy vystavěné naruby - na první pohled to vypadá, že úplně všechny vypadají úplně zvláštně a nedávají smysl, ale některé úryvky jsou (záměrně?) obousměrné a dostávají tak jinému významu (viz citace na konci). Kdysi jsem u komentáře k "Na samotě u lesa" psal, že mi prostředí pohřbu asi nikdy nepřijde nějak vtipné. Tento film byl v tomto směru se svou milou replikou na míle překonán natolik, že u záběrů se smutečním obřadem (do toho hraje veselá hudba) jsem umíral smíchy. Pro mě jasný plný počet s "doporučuji" na rtech, neboť snímek je mezi širokou veřejností zapomenut (kupříkladu moji rodiče jej do dnešního dne vůbec neznali). "- Co to je za troufalost? Víte, kdo jsme a co naše rodina znamená?" - "No, krávy, prasata a podobně, zkrátka dobytek, pane." (28.06.2009)

Filmy s Menšíkem mám rád, tento film jsem neznal. Neskutečný skvost, suprové vyprávění („Narodila se nám tchyně“, Silniční povaleč nám do bytu skočil oknem.. @ zemřela tchyně a milence vyhodil oknem na silnici.). Za mne plný počet. (10.11.2011)

Podivuhodný případ Benjamina Menšíka. Celkem vtipná, místy roztomilá, místy morbidní (zejména ke zvířectvu) experimentální hříčka, která zaujme některými rafinovaně směšně vystavěnými dialogy, jež pozpátku získávají nový lesk. (03.07.2022)

YuriBS * Sorry za také nízke hodnotenie, ale zdalo sa mi to bblo spracované, na poviedku čo som čítal to nemá ani zďaleka a takisto na jednu epizódu Červeného trpaslíka. Ale na druhej strane to pôsobilo celkom kúzelne. (08.06.2009)

Kam se hrabe Nolanovo Memento.. Když pozpátku, tak počesku! Nápaditá (tedy nápady naditá) crazy komedie, která i po dvaačtyřiceti letech od svého vzniku vyráží dech právě originalitou a náloží černého humoru. Zkrátka zírám a smekám! (15.10.2009)

Myslel jsem si, že Memento je originál. Jak vidím, tak kopíruje Oldřicha Lipského. Vladimír Menšík je oproti americké verzi mnohem lepší a zábavnější. (02.04.2011)

Vynikající hříčka, která by mohla být geniální, ale na celovečerní formát je moc monotónní. Kdyby se zkrátila, a přinesla více formálních hrátek s obrazem a obsahem, mohla by se stát světovou klasikou. Takto ji často od nudy zachraňuje hlas Vladimíra Menšíka. I tak na české poměry zázrak. (19.01.2016)

Kam zmizela ta česká kinematografie, která točila filmy, jejichž děj je pozpátku, transplantují se mozky, cestuje se v čase, zabíjí se Einstein a špenát zmenšuje? :( (21.10.2009)

Opravdu netradicni zalezitost!! Zpracovano na vybornou... (10.12.2009)

Pozor, přiletí Ptáček !!! (13.09.2010)

Rvu si vlasy, drásám si tvář, sypu si popel na hlavu - jak jsem jen mohl tento SKVOST tak dlouho ignorovat. Výchozí nápad se daří bez zádrhelů táhnout až do konce, obdivuhodná je i práce se scénářem, kdy dialogy dávají smysl v obou směrech. Koncept sice při prvním pohledu připomíná Nolanovo Memento, ale to ve srovnání s Lipského genialitou bledne. Tohle je film, který je vyprávěný pozpátku. Nolan jen pozpátku poskládal jinak klasicky vyprávěné epizody. (05.12.2011)

Pokud se podíváte na film pozpátku, tak každý dostane to co si zaslouží. Film začíná narozením hlavního hrdiny, jehož život ústí do téměř harmonického manželství. To je narušeno mileneckými zálety jedné polovičky, jež jsou po zásluze potrestány. Vrah je samozřejmě chycen, uvězněn a náležitě popraven. Happy end jak má být. (inspirace uživatelem balone) (21.03.2012)

Skvělý nápad, skvělý Menšík, výborně zpracováno Mistrem komedií. (18.01.2013)

Co si vzpomínám, tak mě to nijak nenadchlo... (25.01.2015)

Ukazuje se, že Podivuhodný případ Benjamina Buttona vůbec nebyl tak originální, jak by si mnohý mohl myslet. Ale stejně jako hollywoodský trhák, ani tento film mi příliš nekápnul do noty. (16.10.2021)

Film je vyprávěn retrográdně, pokud se však divák zamyslí nad možností zhlédnout film v opačném směru, zjistí, že ve variantě, v jaké je nám dílo předloženo, se ve filmu jedná o nespolehlivého vypravěče. Vnímáme rozpor mezi pravdivým vyprávěním světa příběhu a jeho zkresleným podáním, vycházejícím z autorského záměru, čím je v případě tohoto filmu právě retrográdní vyprávění, jenž však ozvláštňuje naše obvyklé vnímání času a běhu života. Ve filmu vidíme zpětný pohyb obrazu, ale po chvilce si uvědomíme, že i jednotlivé dialogy ve scénách jsou prezentovány od poslední řečené věty k první, čímž film dosahuje komediálního rázu. Když se tedy na film díváme ve směru, v jakém je nám předkládán, spatřujeme komedii. Pokud bychom si ho však pustili opačně (čili vlastně tak, jak by to mělo být), jednalo by se o drama. Jen co film pustíme, už nám poskytuje vodítka k tomu, že něco bude jinak (na obrazovce se objeví nápis konec, v mottu jsou přehozené věty), ve filmu se také vyskytuje několik sebeuvědomělých prvků (soudci mluví pozpátku, tetička v nemocnici se rozčiluje řečí pozpátku, i samotné jméno Bedřich Fridrich, jelikož překladem jména Fridrich z němčiny, získáme jméno Bedřich). Těmito sebeuvědomělými prvky poukazuje film sám na sebe jakožto na dílo, které funguje na principu nesmyslnosti, ale zároveň komediálnosti, kvůli netradičnímu sledu událostí prezentovaných syžetem. Díky protagonistově voice-overu působí události a situace, jež má divák nutkavost si domýšlet a převracet je do „správného“ směru, jiným, komediálním rázem. Také si můžeme všimnout, že některé postavy ve filmu jsou spojeny s určitými motivy (například, když ve scéně vidíme záběry na jezero, očekáváme, že se po chvíli někde objeví Ptáček). Film také často využívá dialogových můstků k ukázání nadcházejících událostí, avšak pointa je divákovi prozatím utajena (scéna s dítětem, kdy se Bedřich ptá: „Čí je to dítě?“, nutí diváka přemýšlet, zda je Fridrichovo či Ptáčkovo). Film využívá převážně omezené narace, jen občas zabíhá do narace neomezené (například když Julie podvádí Bedřicha). V této scéně je totiž důležitý dialog mezi Julií a Ptáčkem, neboť nám později pomáhá chápat motiv při Bedřichově podvádění Julie s Anežkou. Bedřichovy vztahy jsou také spojeny s motivem kufru a figurínami. Ani Bedřichovo povolání řezníka není v tomto filmu samoúčelné, ale zdůrazňuje surovost některých událostí (zachraňování). Nejdůležitější částí tohoto filmu je dle mého scénář, neboť ačkoli jsou věty v dialozích říkány v opačném pořadí, než by měly zaznít, dávají smysl, pouze nabývají vtipného rázu a ozvláštňují film. (27.11.2014)