Réžia:
Oldřich LipskýScenár:
Ivan OsvaldKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Jaroslav Marvan, František Filipovský, Rudolf Deyl ml., Irena Kačírková, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský (viac)Obsahy(1)
Výprava zemědělských rekreantů přijíždí zhlédnout cirkusové představení, na něž mají již tři měsíce zakoupené vstupenky, právě v den, kdy zaměstnanci cirkusu mají náhradní volno. Inspicient cirkusu Liška s pokladní Marií se však rozhodnou, že se pokusí zorganisovat improvisované představení, což se jim po usilovném shánění a četných humorných příhodách podaří.
Film byl uveden na VIII. MFF v Karlových Varech a byl poctěn Cenou za filmovou veselohru „za velmi dobrou, scénáristicky, režijně i herecky zdařilou veselohru, s vynikající úrovní artistického umění, majícího předpoklady velkého úspěchu, společného užitku a zábavy u filmových diváků".
(Filmový přehled)
Recenzie (69)
Je zajímavé sledovat, jak prostředí cirkusu, které je ze své podstaty extravagantní, uzavřené a tak trochu "západně dekadentní" se tu potkává s vědomím, že samotný cirkus je vlastně ideální volnočasová odměna dělnictvu, protože se jedná o zábavu bez jakýchkoli intelektuálních nároků a v tomto rámci se snaží ty dva světy ve filmu prolnout. No jako snaží, je tu zřejmé, že film slouží spíš jako pódium pro předvedení rozličných cirkusových čísel, které stále budí velký údiv (zejména tím, jak moc je možné nechat zdegenerovat zvířata). Lipský tady uvádí svojí režijní metodu postupné akcelerace děje až k surreálné maniakálnosti, přičemž je bizarní sledovat, jak se mu v tom motají mladý Kopecký, Kemr, Hlinomaz, Sovák, Hrušínský a v roli jedné z akrobatek dokonce Věra Čáslavská. František Filipovský s vlasama tu možná nevěda vytvořil předlohu pro J. Jonaha Jamesona. ()
První filmová pocta cirkusu od třicátníka (!) Lipského s vedlejší krotce protibyrokratickou satirou. Svižné provedení překoná i občasný balast budovatelského optimismu se snad nejhoršími životními rolemi Marvana, Filipovského a Hrušínského. Celek přesto dokáže skloubit složky tak, aby nevyzněly samoúčelně. Škola obrazového záznamu představení, artisté, krotitelé, hudba ()
První cirkusová vlaštovka režiséra Lipského sebou sice ještě nese veškeré příznaky, typické pro dobu svého vzniku, nicméně maximální zaujetí pro tajemný svět manéže filmem probleskuje tak silně, že není možné odolat. Série vrcholných artistických čísel, hravý hudební orchestr, improvizace, humor mísený budovatelským entuziasmem, trocha kritiky a trocha byrokracie. Vynikající Marvan, Hrušínský, Filipovský, Deyl, nezapomenutelná klaunská etuda s palačinkami v podání Kopeckého s Lipským. A cirkus nakonec byl. ()
Socialistické nadšení a propaganda je tady asi stlačená na minimum, ale v každém filmu z padesátých let včetně pohádek tam prostě je. Tady je dobré téma cirkusu a ukázka cirkusových kousků, proto ten film může vybafnout i dneska v televizi. Za propagaci cirkusu dávám dvě hvězdy, ale můj odpor k filmům z padesátých let to moc nepřekonalo. ()
Je to taková dobře obsazená taškařice. Ovšem v padesátých letech jsem například bral jako revizora v létě u vody a později na horách. A to přitom byl lehce propagandistický film. Ovšem zde jde hlavně o to ukázat socialistickému lidu, že když pracující lid přijede na představení, tak se prostě uspořádat musí i kdyby trakaře padaly anebo ožralí na svatbě pod stůl. Ani svatbu zaměstnanci nedopřáli. Druhým důvodem je pak předvést šikovnost umělců a artistů z lidu. Dvě hvězdy tak dávám za již zmíněné kvalitní obsazení a pak za to, že mi film pomohl si uvědomit, jak moc se cirkus změnil. K tomu dobře posluží i seriál Cirkus Humberto. Neboť je tomu jen pár týdnů, co jsem byl v cirkuse a za ty peníze je to fakt bída. To tenkrát byly jiné cirkusy, jejichž hlavním cílem nebylo jen strohé předvedení zvířat, ale hlavně pobavení diváků. Víc nedám, protože druhá půlka už absentuje děj a jde pouze o přehlídku jednotlivých čísel. ()
Galéria (8)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (4)
- Režijní debut Oldřicha Lipského. (M.B)
- Pri scéne s Tamerom (Josef Kemr), keď levy na konci predstavenia opúšťajú klietku, vidno naľavo na zemi tieň postavy v klietke, ktorá patrí krotiteľovi. (J.J.1972)
- Během scény svatby artistů je možné všimnout nad dveřmi obrazu Hradčan. Stejný obraz visí i na zdi kanceláře rady Vacátka (Jaroslav Marvan) ze seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968) nebo hlavního protagonisty seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). (ihonzik)
Reklama