Réžia:
Oldřich LipskýScenár:
Ivan OsvaldKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Jaroslav Marvan, František Filipovský, Rudolf Deyl ml., Irena Kačírková, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský (viac)Obsahy(1)
Výprava zemědělských rekreantů přijíždí zhlédnout cirkusové představení, na něž mají již tři měsíce zakoupené vstupenky, právě v den, kdy zaměstnanci cirkusu mají náhradní volno. Inspicient cirkusu Liška s pokladní Marií se však rozhodnou, že se pokusí zorganisovat improvisované představení, což se jim po usilovném shánění a četných humorných příhodách podaří.
Film byl uveden na VIII. MFF v Karlových Varech a byl poctěn Cenou za filmovou veselohru „za velmi dobrou, scénáristicky, režijně i herecky zdařilou veselohru, s vynikající úrovní artistického umění, majícího předpoklady velkého úspěchu, společného užitku a zábavy u filmových diváků".
(Filmový přehled)
Recenzie (68)
Je zajímavé sledovat, jak prostředí cirkusu, které je ze své podstaty extravagantní, uzavřené a tak trochu "západně dekadentní" se tu potkává s vědomím, že samotný cirkus je vlastně ideální volnočasová odměna dělnictvu, protože se jedná o zábavu bez jakýchkoli intelektuálních nároků a v tomto rámci se snaží ty dva světy ve filmu prolnout. No jako snaží, je tu zřejmé, že film slouží spíš jako pódium pro předvedení rozličných cirkusových čísel, které stále budí velký údiv (zejména tím, jak moc je možné nechat zdegenerovat zvířata). Lipský tady uvádí svojí režijní metodu postupné akcelerace děje až k surreálné maniakálnosti, přičemž je bizarní sledovat, jak se mu v tom motají mladý Kopecký, Kemr, Hlinomaz, Sovák, Hrušínský a v roli jedné z akrobatek dokonce Věra Čáslavská. František Filipovský s vlasama tu možná nevěda vytvořil předlohu pro J. Jonaha Jamesona. ()
Obliba filmů z cirkusového prostředí je dostatečně známa. Avšak i filmy, které jen dokumentárně zachycuji cirkusový program (sovětské filmy „Večer v cirku", „Ve světlech manéže" a „Aréna odvážných"), dosáhly nevšedního zájmu našich diváků. Autoři snímku „Cirkus bude" se rovněž rozhodli ukázat divákům výběr našich nejhodnotnějších cirkusových a artistických čísel — navíc však v rámci veseloherního děje. Jejich vpravdě průkopnický přístup k dané látce přinesl kladný výsledek: „Cirkus bude" je nesporně naše nejlepší filmová veselohra poslední doby, vzbudila při svém promítání na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech nevšední pozornost i zájem zahraničních delegátů a byla též po zásluze odměněna. Má bystrý spád, jednotlivá čísla klasického cirkusového programu se střídají s vtipnými veseloherními situacemi. Celek poskytuje nejen přehlídku vynikající úrovně našich cirkusových umělců a artistů, ale opravdu vkusnou a veselou zábavu, vyznívající ve zdravou ústřední myšlenku filmu, že „chtějí-li všichni společně udělat něco dobrého pro lidi, musí se to podařit", jak to výstižně vyjádřil spoluautor a scénárista filmu Ivan Osvald v projevu před uvedením filmu na festivalu v Karlových Varech. Filmový přehled 38/1954 ()
Tak měl být volný den, přece. Taky bych se zašila, vyrazila se bavit, jela na hory nebo šla do kina, tak čemu se diví. Tady je ale vidět, že v rámci světlých zítřků a socialistické soudržnosti je třeba obětí a to s úsměvem! Hlavně rychle rychle, sehnat všechny a makat bez nároků na honorář, ať se všichni baví. Svatebčané, původně zlití pod obraz, nakonec dorazí na plac a metají salta, přemety, vzduchokotouly a nikomu se nemotá hlava. Nakonec ... je to ale přece jen hezký pohled na cirkusové umění našich dědů. Cirkus bude je hlavně o jejich práci, nemá žádný děj i když ho uvádějí tehdejší herecká esa. ()
Tenhle film zrovna moc v lásce nemám. Příjde mi jako strašná ptákovina, i když zde hraje plno výborných herců. Nejvtipnější scény filmu byly s naháněním umělců, kteří byli všude možně jenom ne v cirkusu. Artisté by určitě slavili úspěch i v dnešní době. Předváděli skutečně zajímavé kousky. Film je bohužel poplatný době vzniku a znát to na něm je. To považuju za velkou smůlu. ()
Bláznivá komedie Oldřicha Lipského, který měl celý život rád cirkusy a cirkusáky, zatímco mně to nikdy moc nic neříkalo, alespoň v dospělosti. Klauni a zvířata, to bylo něco pro desetiletého kluka, ale žongolování, visuté hrazdy, drezúra koní, to se mě nikdy nedotklo. A to musí snížit bodování téhle veselohry, která místy působí násilným a nepravděpodobným dějem. Ovšem je to klasika 50. let, která byla mezi lidmi oblíbená, plejáda oblíbených herců předvedla dobrý humor. Škoda,že se optimismus téhle komedie, kterému jsem i já věřil, nepřenesl do života lidí. Prostě odepřít si chvíli volna a udělat něco pro druhé bez jakékoliv finanční odměny - to byl krásný sen,, jak by měl socialistický člověk vypadat. ()
Galéria (8)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (4)
- Během scény svatby artistů je možné všimnout nad dveřmi obrazu Hradčan. Stejný obraz visí i na zdi kanceláře rady Vacátka (Jaroslav Marvan) ze seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968) nebo hlavního protagonisty seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). (ihonzik)
- Režijní debut Oldřicha Lipského. (M.B)
- Pri scéne s Tamerom (Josef Kemr), keď levy na konci predstavenia opúšťajú klietku, vidno naľavo na zemi tieň postavy v klietke, ktorá patrí krotiteľovi. (J.J.1972)
Reklama