Vrahovia mesiaca kvetov

Zabudnite na popcorn, colu a iné toxíny. Nepotrebujete ich. Ak chcete týchto zabijakov sledovať v kine, potrebujete spacák. Odpadnete ako vrece zemiakov a už po polhodine budete cítiť, ako ste zabíjaní, aby ste si vtedy s údesom uvedomili - ono to má ešte tri hodiny! Materiál filmu by kľudne vošiel tak do polovice stopáže a aj tak by ste sa nevyhli pocitu, že pri filme už nielen počítate ovce, ale sa jednou z nich rovno stávate. Vraždy sú odsnímané bez nejakých emócií, ktoré by ste k obetiam cítili. Jediné, čo záujem je porovnanie výkonu De Nira a DiCapria, pričom starší a skúsenejší vychádza z toho lepšie, DiCaprio sa síce dokázal dobre spotiť a vykúzliť smutného kutikulárneho smajlíka, ale charakterovo mu tá rola vôbec nič extra nedáva, neviem na čo ju vôbec bral - ahá už viem: 30 miliónov dolárov, tak to je jasné, to sú už iné charaktery. Žánrovo film ani nevie, čím chce byť. Je to krimi, ktorá žiadny detektívny pocit napätia nedáva, všetko vám je jasné, konanie postáv, kto je ten "zlý" a od Indiánov si zoberiete len to, že si dávate ruku pre ústach, no nie pre bojový pokrik, ale pre zívanie. Má to byť niečo historické? Tak si porovnanie film s filmom z rovnakého obdobia: Legenda o vášni. Tá trvala cez dve hodiny, ani chvíľu nenudila a toho filmového materiálu i emócií dala omnoho viac, zatiaľ čo Scorsese dal akurát tak dekubitálne vredy. Má to byť niečo ako mafia story? Kliknite na profil De Nira. Nájdete tam kúsky násobne lepšie a legendárnejšie. Má to byť akože western? Tak pardon, ale keby natočili Clinta Eastwooda, ako sa so steblom trávy v hube kulantne pozerá polhodinu na kravské lajno, bol by ten westernový puch cítiť oveľa viac. Film tak prináša hlavne posolstvo, že bieli robili Indiánom stále len zle, čo neviem, či je príliš revolučné v dobe, kedy sa všetka vina za históriu hádže len na svetlejšie odtiene pleti. A tak film pre sypanie si popola na hlavu dostane veľa nominácii na ocenenia, ale obávam sa, že to všetko aj tak uchmatne Oppenheimer, pretože ak máš porovnať z pohľadu Američana pár chcíplych Indiánov a tisícky na molekulu rozpadnutých Japoncov, tak to vždy tak trochu ťahá k tej druhej, správnej strane histórie. (09.12.2023)

Plní dojmů z Oppenhaimera jsme se ihned po skončení přemístili do vedlejšího sálu. Pocity před zhlédnutím jsem měl smíšené. Z poloviny filmů od Scorseseho jsem měl erekci, polovina mě neoslovila vůbec. Téma snímku nastíněné v obsahu mě zásadně neoslovilo, avšak hvězdné obsazení bylo velkým lákadlem. Nejvíc jsem se však těšil, že ztratím panenství s Dolby Atmos. Bohužel to byla jen navoněná prázdná štětka, která vytasila všechny své krásy před snímkem samotným v krátké opoutávce demonstrující její potenciál. Ve filmu samotném pohoní divácké sluchovody snad jen bouřka, kdy slyšíte přesně to samé, co slyšíte během bouřky doma a skutečně máte z prostorového zvuku pocit, jako by venku opravdu pršelo. Jinak je snímek nekonečná konverzačka, kam ani uplatnění prostorového zvuku a nějaké zvláštní efekty nejde moc začlenit. Velmi mě bavila postava De Nira a především DiCapria, kterého si v podobné roli naivního hlupáka někde na hraně samostatnosti nepamatuji. Byl zde ovšem kouzelný. Příběh mě bohužel příliš neoslnil. Byl poměrně nezáživný a především šíleně stereotypní. Troufám si tvrdit, že kdybych snímek neviděl v kině, tak bych si dopřál i několik přestávek a prožil chvíle nudy. Svoji milou společnost jsem musel párkrát vzbudit. Ani v jednom případě však o nic zásadního nepřišla. [66 %] (09.11.2023)

Monumentální film. Není to snadná podívaná, přeci jen strávit čtyři hodiny ve společnosti brutálních, vypočítavých, někdy až hloupých mužů je těžko zkousnutelná záležitost, ale přesto nebo právě proto, je to zatraceně silný komentář k ne úplně hezké americké historii. Po vyrolování závěrečných titulků jsem se navíc nemohl zbavit pocitu, že se zavírá jedna velká kapitola v dějinách filmu. [IMAX] (19.10.2023)

,,Dnes vás spíš odsoudí za nakopnutí psa, než za vraždu Indiána'' ---- Martin Scorsese nám připravil na podnose opulentní hostinu z Oklahomy dvacátých let minulého století. Bohužel vzhledem ke stopáži a rozvláčnému ději se obávám, že ne každý se prokouše až ke konci, byť nedokoukat to by byl samozřejmě hřích. Já si film užíval a mlaskal jsem si spokojeně prakticky nad vším. Výprava, hudba, kamera, vše bylo skvělé. Rozvláčný děj mi až tak nevadil, ale přiznávám se, že konci jsem se párkrát podíval, kolik že hodin to ještě má. Leo i De Niro tu hrají opravdový herecký koncert a jestli máte De Nira zafixovaného jako mafiána z gangsterek, tak tady byl skutečným vrahounem ač sám nikdy nikoho nezabil. I tohle bohužel byla smutná část americké historie a je dobře, že se o tom natočil tento film. Většina z nás samozřejmě osud domorodých původních obyvatel Ameriky zná, ale o tomhle jsem neměl tucha. A ačkoliv je dnes strašně moderní točit právě filmy o různých křivdách na domorodém obyvatelstvu, sexuálních menšinách atd...  a mnohdy v tom cítím jasný kalkul, tady jsem to tak nebral ani necítil. Celé je to v podstatě kriminálka, kdy hlavní padouchy poznáte prakticky hned a pak už jen sledujete kam až jim to všechno projde. Musím uznat, že to trvalo sakra dlouho než spravedlnost zasáhla. Nicméně si dvacátá léta v USA v Oklahomě moc neidealizujme. V podstatě to byl stále ten Wild West, akorát že ti bohatší se prériemi a mezi svými farmami a městečky proháněli prvními auty.  Skvěle byl znázorněn hned v úvodu Fairfax. Vlaková stanice, sklady a kolem shluk domů mezi nimiž byly v blátě vyježděné cesty. Moc se mi líbil závěr filmu, to bylo velmi originální a skvěle to nahradilo klasické soudní přelíčení, které bych jinak očekával. Vzhledem k délce mám z filmu podobné pocity jako jsem měl kdysi z Teče tudy řeka. Také se mi to moc líbilo, ale bylo to dlouhé. Jestli filmu něco chybí, tak je to nějaká větší míra napětí. A to je možná škoda. Třeba to ale zrovna takto Martin Scorsese chtěl.  Kdo ví? Dávám za 4 injekce inzulínu. * * * * (16.12.2023)

Šla jsem do filmu záměrně nepřipravená a nevěřícně zírala na fragment amerických dějin, který mi absolutně unikl. Kmen Osedžů zbohatl na ropě a běloši jim dělali v honosných domech sloužící, to jako vážně? Jak už to chodí - bílý tvor to s pocitem nadřazenosti nemohl nechat jen tak a ani Martin Scorsese to nemohl nechat jen tak a já mu děkuji, na pět hvězd to ale nemám. Proč? Je to už folklór vynášet Leonarda DiCaprio za herecký výkon do nebe, ale mě jeho přehrávající brada přišla jako největší slabina filmu. Naopak Lily Gladstone hrající indiánskou manželku byla přirozená velmi, užívala jsem si každé její stručné slovo. Posledních deset minut mě tradičně proti mé vůli přivedlo k očistným slzám. (21.10.2023)