Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Charles Bronson, Gabriele Ferzetti, Don Galloway, Paolo Stoppa, Woody Strode, Jack Elam, Keenan Wynn (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Opustená železničná stanica, na ktorej traja muži trpezlivo čakajú na príchod vlaku, je legendárnym prológom jedného z najslávnejších westernov v dejinách svetovej kinematografie. Tých troch poslal pištoľník Frank, aby sa postarali o tajomného cudzinca, ktorý si chce s Frankom vybaviť nejaké staré účty. Keď na malej stanici príde k nevyhnutnej prestrelke, vyvraždí Frank so svojou bandou rodinu farmára McBaina, tesne predtým, ako na ranč prichádza McBainova nová manželka Jill... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 764)
First: Ennio Morricone is a fu*king genius!:) Když jsem poprvé uslyšela onu fenomenální "Harmonica theme" mrazilo mně po celém těle a stejné tělesné pocity se dostavily i při druhé scéně, v níž zazněla. Tenkrát na Západě je jeden z těch filmů, u nichž přemítám nad tím, jaké by byly, kdyby nebyly obdařeny tak geniální hudbou. Velkolepé dílo s legendární hudbou, parádním, hláškami nadupaným scénářem, precizní kamerou a špičkovým obsazením. Charles Bronson. Harmonika. Henry Fonda. "Jednoho dne se vrátíš," coby ta úchvatná a nádherná píseň. ()
Po dlouhých letech mohu konečně ulevit svému svědomí a nahlas říct, že jsem souvisle a bez přerušení zhlédl Leonovo veledílo. Je docela zvláštní o takovém filmu přemýšlet - v podstatě všichni o něm slyšeli, většina ho viděla, velká spousta ho po právu uznává či adoruje; každá scéna či (ikonický) záběr, každý užitý (dnes už naprosto zklasičtělý) hudební motiv byly zanalyzovány snad ze všech stran a úhlů. Stojí tedy před vámi zcela obnažené autorské dílo a vy máte pocit, že ho jakoukoli myšlenkou znásilňujete, byť jen abstraktně. Zmiňovat cokoli dalšího bych v tuto chvíli vnímal jako neúctu a hlavně je to po přečtení Douglasova analytického textu na jeho blogu celkem zbytečné. ()
(1001) Jak moc velké rouhání by to z mojí strany bylo, kdybych prohlásila, že bych byla úplně nejraději, kdyby z filmu úplně zmizela postava Claudie Cardinale a většina děje souvisejícího s ní? Nejspíš velké a také by to dokazovalo, co si sama tajně myslím, a totiž že vlastně skoro vůbec nechápu, o čem tento film vypráví a o čem vlastně má být. Úplně a nejlépe rozumím Harmonikově lince, a ta by si krásně vystačila se stopáží o hodinu a půl kratší. Ve filmu je sice pár skvělých scén (a já mám nejraději úvodní lov křepelek na McBainově farmě a potom samozřejmě osudovou vzpomínku), ale celek mě nechává chladnou. Leonův styl dosahuje brilantního vrcholu v "Hodném, zlém a ošklivém" a tady už se skrze mou optiku pomalu, ale nevyhnutelně přelévá do opulentní samoúčelnosti. Přemíra odkazů na ostatní kinematografické počiny a zalíbení v bezobsažné "coolovosti" postav naplňuje prázdnotou ta místa, kde bych normálně přemýšlela o těžkosti lidského údělu nebo o tom, jaká je ideální teplota pro vychutnání pomsty. Tady přemýšlím nad tím, jestli bych o něco přišla, kdybych si na chvíli zdřímla, a jestli náhodou nemám morální problém s romantizováním všech těch zidealizovaných trablů daného historického období. A z čeho mě úplně nejvíc bolí srdce je to, že se musím kriticky až negativně vyjádřit i k Morriconeho hudbě. Ta jedna harmoniková skladba je zcela fenomenální, ale žádná ostatní už se mi tolik nelíbí, také i proto, že velmi často sklouzává k sentimentalitě, kterou si neumím vyložit ve vztahu k příběhu a jeho brutalitě. A co mi už trošičku připadá i jako parodie sebe sama je to, jak má každá postava svou vlastní znělku a ta začne hrát při každém jejím zjevení na scéně - aniž by se nějak promyšleněji pracovalo s tím, jak tyto motivy na sebe navazují a jak se ovlivňují, respektive ony na sebe nenavazují vůbec, vždycky natvrdo jeden přestane a druhý začne. Dala jsem filmu několik šancí v průběhu několika let a to, co jsem si myslela po prvním shlédnutí, si myslím i teď. Považuji tedy tuto kapitolu za uzavřenou a jdu se dlouhodobě trápit jinými filmy, amen. ()
Ač dávám přednost westernům s Clintem Eastwoodem, tomuhle, kromě délky filmu, nemám co vytknout. Skvělé herecké obsazení, těžko říct, která postava mě dostala nejvíce. Avšak, kdybyste nakrásno zapomněli děj filmu, na hudbu si vždycky vzpomenete. Geniální (nenapadá mě lepší slovo) Ennio Morricone vtiskl tomuto filmu úplně jiný ráz. Nestačil jsem se divit, v kolika výborných filmech jeho hudba hrála. 5*, žádné jinačí hodnocení mě nenapadá. ()
Quentin Tarantino onehdy v dokumentu o filmové muzice řekl, že tenhle film - byť geniální- o několik úrovní ještě povýšila hudba, jak ho od prvního kon-taktu vzala za srdce a jak napříště ovlivnila jeho ostražitost vůči filmové hudbě a nakládání s hudbou ve filmech vlastních. To nelze než podepsat - geniální film s nejlepší hudbou. ()
Galéria (152)
Zaujímavosti (99)
- Charles Bronson (Harmonika) bol pri obsadzovaní hlavného hrdinu de facto východiskom z núdze, nakoľko ani dvorný Leoneho herec Clint Eastwood ani James Coburn ponuky neprijali. V hľadáčiku boli tiež Warren Beatty, Jean-Paul Belmondo či Terence Stamp. Ako sa ukázalo, tvorcovia mali pri výbere mimoriadne šťastnú ruku, nakoľko dodnes sa na filmovom plátne neobjavil zloduch s ľadovejším pohľadom a klaďas so stoickejším a kamennejším ksichtom. (marlon)
- V závěrečné scéně souboje Harmoniky (Charles Bronson) a Franka (Henry Fonda) můžeme při jejich nástupu k souboji sledovat, jak se v jednotlivých záběrech mění poloha stínů, které vrhají herci na zem. (MartinM)
- Ve filmu je odkazováno na nové vězení v Yumě, které bylo otevřeno v roce 1875, přesto je ve filmu použit model pušky Winchester vyráběný až v letech 1892–1945. Historicky by tedy měl být použit předchozí model této pušky – Model 1873. (Kirman)
Reklama