Manželské etudy po 35 letech
Obsahy(1)
Jako jediný pár se neberou kvůli dítěti, to se narodí až tři roky po svatbě. Bydlí u rodičů a staví si svépomocí byt. Vladimír chce být slavným fotografem a na té vizi intenzívně pracuje. Zuzana ho v tom podporuje. Postupně přijdou tři dcery, Zuzana se o ně stará a Vladimír žije bohémským životem. Po revoluci odjíždí pracovat do Ameriky. Zuzana jako zodpovědná matka drží rodinu při zemi. Manželství se hned vzápětí rozpadává. Vladimír se po letech vrací do Čech, stále fotografuje, pořádá výstavy a žije ve svých snech. (Česká televize)
(viac)Recenzie (38)
Celkově jsem spokojený. Akorát mě už docela hodně štvalo to věčné opakování jako například 3x epizodka s ateliérem v NY nebo 10x stavba ateliéru, 3x příběh s Playboyem atd... No a samozřejmě autistické kolečko "Považuji výstavu za zahájenou." ()
Tenhle díl mě dost bavil a přestože je Vladimír egostický a ekcentrický, tajně jsem mu držel palce. Velikášská pravda je stále lepší než lež. ()
Ano, jak to tady kdo výstižně pojmenoval : "ego onanie pana Vladimíra pokračuje..." Ale jako dokument mi to funguje, jen to zase není o manželství. Nebo snad ano? ()
Tady musim ubrat hvězdy už jenom za toho kokota,o kterým to celý je. Brejlatej bobr (dle chrupu), kterej si myslí, že když vyfotí sousedce číču, tak z něj bude druhej Saudek a dobude celej svět. A vono....hovno. A pak už jen mele o tom, jak byl v tý Americe, a ten Playboy a kdesicosi. Ale je vidět,že je to celý jen takovej naleštěnej sranec,a frajer je rád, že má na rohlíky.JE hezký mít sen, ale když přijde čas a člověk zjistí, že z toho nic nebude, má sklapnout podpatky a vrátit se do reality. ()
Vladimír kdysi vyfotil odkvetlou slunečnici, tenkrát, dejme tomu MILFku, Janu Švandovou, pak ještě bobra Michalky Kuklové. V Novém Jorku měl ateliér, kde se předtím pěstovala tráva a byla tam spousta trubek, no práce s tím bylo jak cyp - než se to vyklidilo. Vladimír chystá knihu, už asi dvacet let. Vladimír nemá kde bydlet. Vladimír má motorku a LUMIX. No a pak ten ňjůjorskej aťas, tam lítala policejní helikoptéra a hledala zdroje tepla, páč jim bylo jasný, že se tam pěstujou drogy. Vladimír je chudák, který už dáááááááááávno nikoho nezajímá :-( A nyní přívítejme kluka, který řekl: "JÁ TO NEBYL". Dávám 5 za Zuzanu a Vladimíra a i za celou sérii "Výměny manželek" pro náročnější diváky. Paní Třeštíkové se omlouvám za toto přirovnání a děkuji za její tvorbu. ()
Tak toto za 3*. Protože ikdyž to není zcela vinou paní Třeštíkové, je tu o manželství málo a ze strany Zuzany ještě méně.... Nás by opravdu zajímalo z toho více a chápu, že monolog pana Vladimíra už tady někoho štval. Ale já jsem se docela bavil. Jinak zatím jsem se v každém manželovi trochu viděl. Elektronika a tvoření všeho v tomto a ve více či méně příbuzných oborech to je můj hlavní kůň Stanislave (satelit před r. 89 jsem také vyrobil a to včetně LNB - to byly doby), podnikavý a aktivní jako Pavel jsem a chodil jsem do taneční školy kam jeho dcera (tak to jsem také poznával), mamánek už nejsem no... Jirko..... a tady.... Mám svůj svět jinak vymyšlenej.... nojoooo.... velmi dobře chápu, že tu pana umělce a jeho svět mnozí diváci nevydýchali a berou ho jako.... jak se tu mnozí vyjádřili. Ale on je to umělec vážení a to někdy nemůžete prostě svýma všedníma očima chápat. ()
Pro mě osobně asi nejnezáživnější trilogie. Druhá polovička se od druhého dokumentu téměř neobjevuje a pan fotograf je přehnaně smějící se nesympatický člověk, který své historky o New Yorku opakuje stále dokola. ()
Už od druhého dílu se jedná o neskutečnou one man show, kde je hlavní slovo Amerika. V tomhle díle už jen chybí historka, jak v ateliéru pěstovali trávu a helikoptéry zaměřujou tepelný zdroje. Vladimír je něco jako Vladimir 518, oba mají ego až do stropu. V konfrontaci s realitou, je však vidět, že je chudák a přes svůj vyrovnanej a pohodovej postoj k životu je stále sám. Osudová mu tak zní až do teď. Třeštíková se drží nastavenýho konceptu a dokazuje, že časosběr opravdu umí. Naučil jsem se jednu větu : Považuji výstavu za zahájenou! ()
A takhle končí nezávislí rozevlátí umělci ... Vladimírovi není na stáří co závidět, přitom v mládí vypadal celkem sympaticky. Tady je opět vidět, jak nevyzpytatelné jsou cesty života. Přitom tenhle pár vypadal, že to má v hlavě srovnané. Po 35 letech se ukázalo, že vlastně vůbec ne ... Bez druhého partnera to jaksi ztrácí šťávu, ale to platí pro všechny páry. ()
Takovýho vola jen tak nepotkáš. ()
Amerika, Švandová, Amerika, deník Playboye, Amerika, ateliér, Amerika, Amerika, Amerika ... Nevím, jestli je Vladimír úspěšný fotograf nebo jen úspěšný hochštapler, nicméně z celého dokumentu nakonec vychází jako mistr slepých uliček a baron Prášil české fotografie. Ale pro zábavnost celého díla je to jenom dobře. ()
Takhle to dopadne, když manželku a děti vyměníte za chlast, drogy a ženské až vám úplně změkne mozek. Třeštíková ukázala jeden dokonalý přerod normálního kluka na trapnou kreaturu, která ztratila kontakt s realitou a 25 let vykládá o jednom focení se Švandovou, pořádá dokolečka obehrané výstavy, které velice vtipně uvádí další zkrachovalec a všichni jsou hodně ale hodně happy. No prostě Amerika po česku. Zuzana byla opravdu schopná ženská a obdivuju ji i dcery, že s takovým "tatínkem" nepřerušily kontakt. Já bych se k němu určitě nehlásila. ()
Člověk by dal za dokument 5 hvězdiček, ale ten Vladimírův např. "Empire State Building" tak irituje, že se mi kroutí palce u nohou :D Neuvěřitelnej namachrovanec.. Ale zase utkvěl,.. některý jeho opakující se hlášky jsou nezapomenutelný :D ()
Etudy mám rád, ale tenhle díl kvůli panu fotografovi fakt nedávám. ()
ja nechci tomu Vladimirovi nejak lichotit, ale je to osklivej, slizskej a sebestrednej kkt ()
Tak každopádně jedna z nejsledovanějších sérií a o to jde. Pan Vladimír mě bavil hned od prvních minut, bylo zajímavé sledovat, jak se lidé vlastně nemění, jen potlačí nebo nechají naplno propuknout některou z vlastností, která je patrná už v ranném věku. Paní Zuzana toho moc nepředvedla, v podstatě vždy byla pod jeho vlivem a manipulacemi. Ale vědoma si toho, se hned při první příležitosti (Amerika) naučila samostatnosti a pochopila, že toho sebestředného kašpara vlastně nepotřebuje. Ekonomicky nepřinesl do vztahu téměř nic, o nějaké věrnosti a oddanosti se u tohoto typu "umělce" nedá ani doufat a neustále dokola poslouchat přes žvýkačkou rozkmitaný koňský chrup stále ty samé příběhy a Americe, Švandové kozách a ateliérech, které teď už určitě budou konečně poslední, musí brzy omrzet a nemají tak šanci manželství udržet pohromadě. Jelikož znám asi dva naprosto podobné týpky ze svého okolí (opakování jakože zajímavých příhod v nekonečném počtu verzí, dehonestace druhých a přehnané představy o sobě samém (moje fotky kus za 2000 USD), hurónský smích, který má marně dokládat obrovský smysl pro humor atd...), nebudu Vladimíra častovat výrazy jako ostatní kolegové tady na ČSFD, ale každopádně je obtížné trávit s takovými lidmi delší čas. Jsou to falešní pózeři, sobci a narcisové. Ale vědomě snad neublíží, jen tak mimochodem ale nakonec všem kolem sebe a hlavně sobě a nikdy se to nedozví. Filmařsky klasika, líbí se mi i to načasování titulků jako: "Vladimír opět ateliér nedokončil a stěhuje se k dceři / kniha ani po letech opět nevyšla ..." Dělá to pak sledování těchto příběhu zábavné a napínavé. ()
Vladimir = pochodujici definice “manekyn-seladon-idiot” ()
Vladimír je opravdu bohém se vším všudy co k tomu patří - aktuálně působí zde a našel sponzora :) https://www.profiatelier.cz/o-nas/ A ještě zajímavý pohled a vyjádření pana fotografa z jeho FB profilu: "„Manželské Etudy“ - Má PRAVDA! …...( Bohužel „ME“ svým znovu odvysíláním předběhly tu, Albatrosem „ukradenou“ - mojí knihu, kterou prezentujou jako dílo Marie Formáčkové, kterou mám rád pro její nadhled, vtip a humor, ale které v téhle celé knize nepatří ani řádeček, natož slovíčko!!! Celou knihu jsem vymyslel, udělal a napsal jen – Já – SÁM!!! /ať žije Ego!/ …..) ----- Ale to teda až později, protože mi psalo hodně lidí ohledně odvysílanejch „Manželskejch etud“ a nestíhám odpovídat jednotlivě – sorry. Nemám televizi od doby co přišli s poplatkama a já, si řek, že bych byl vůl abych jim ještě za ten jejich vymejvací nástroj platil – tak už si ani pořádně nepamatuju, ALE: „Manželský Etudy“ - jsou klasická ukázka co s vámi můžou udělat media, protože i přestože... Všichni ti pisálkové a přebírači /to nejsou novináři/ maj pocit, že po shlídnutí ME vo člověku všechno vědí – poznaj se podle toho jak dál přebíraj a plácaj blbosti, který rozvíjej podle úrovně svý inteligence? Například – nikdy jsem nedělal stavebního dělníka, natož abych tak začínal Né, že by mi vadilo dělat dělníka, ale když už bych dělal dělníka, dělal bych zedníka, kterym jsem se poctivě vyučil. Ale přišili mi, že jsem začínal jako stavební dělník, a co se řekne v televizi je pravda, a tak ti další co na tom cizopasí to dál přebírají stejně jako další kraviny a bláboly... ------- NIKDY jsem NEŽIL /a nežiju/ žádnej tradickej život zmítanej osudem Mám úplně normální život jako každej jinej člověk. Upside – Down! NAOPAK – žiju si krásnej a veselej život plnej úžasnejch lidí a práce a cestování po světě zalitý sluncem a krásnejma vínama a zážitkama, o kterých se možná asi dost lidem jen zdá … Mám 3 překrásný dcery – který jsou úspěsný /jedna je třeba ředitelka pivovaru / a nádherný vnoučata plný radosti ze života – ze kterejch rostou až neskutečný osobnosti... /Moje dcery i žena tuhle manipulaci prokoukly mnohem dřív a odmítly v tom dávno pokračovat!/ Anetka mi „půjčila“ Jonáše na natáčení, protože jsem to chtěl – ne kvůli ME /taky si nevzala ani korunu z vnucovanejch peněz, kterejma se to snažili jakože legalizovat./ BTW – Od nikoho z nás nemaj ŽÁDNEJ písemnej SOUHLAS k tomu co z toho udělali. ------- Helena Třeštíková jako režisérka projektu - kterej tenkrát vymyslel – včetně formy časosběru – manželskej poradce doktor Ditrich, kterej nás také, s projektem oslovil - to u mě posléze postavila na věčném slibování jak se to celé opraví a uvede na pravou míru až i mě došla trpělivost /bohužel jako poslednímu z rodiny/ a sek jsem s tím, protože jsem nechtěl aby si děti mých dětí mysleli, že měli dědu kterej jen blafe po hospodách. My – lidi z ME jsme se tenkrát po odvysílání stali takovejma jako „celebritičkama“ - osobama pod přísnym dohledem veřejnosti, která si taky myslelala, že o nás tím ví všechno a to bylo místy dost nepřijemný! Nám se Zuzanou například psali, že jsme asi pěkný komunistický prasata, když máme takovej byt a dvě pračky! Nebo mě socialistický matky kamenovali, že co jsem to za dobytka, když nesu dítě a ani nevodložim cigáro. /Byla to tkanička od dupaček Anetky/. A podobný většinou závistivý invektivy společnosti, kde jsme si měli bejt přeci všichni rovni! Pak nastalo dlouhé období „TICHA“, protože doktor Ditrich nesouhlasil s provedením jeho projektu! Až po „revoluci“ - kdy se všichni rozhlíželi a vymejšleli co dál – přišla Helena s tím, že by ráda pokračovala. My se Zuzanou jsme řekli, že už v tom dál nevidíme smysl. Po přemlouvání jsme se, ale rozhodli Heleně dílo nekazit a pokračovat s tím, že vlastně nějaké objektivní shrnutí života – jak chtěl původně doktor Ditrich - by mohlo být lidem i přínosné a tak uvidíme. /Doktor Ditrich byl už po smrti./ Co se týká „objektivnosti“ a „pravdivosti“ a tedy i smysluplnosti celého dalšího pokračování díla – tak tam jsem postupně taky začínal ztrácet důvěru a i ten smysl. Jen namátkou: ÚPLNĚ tam SCHÁZÍ zcela zásadní období našeho života a mé tvorby v New Yorku - /mých téměř dest let, a vlastně až dodnes/ - kde udělování americkýho občanství způsobilo rozpad naší rodiny! Absolutně VYPUSTILI další poměrně zásadní věci – například, že jsem se stal SPRÁVCEM DÍLA neuvěřitelného fotografa Karla Ješátka, který celý svůj život zasvětil focení filmů studia Barrandov. /asi proto aby se nevědělo s jakým neskutečným archivem všech českých herců disponuju/ A to jsme to točili skoro půl dne. Že když jsem „skončil“ s focením a začal jsem TOČIT /jako druhej kameraman mistra Pavla Šobra/ dokumenty o lidech jako třeba světoznámý režiser Vojtěch Jasný. Meda Mládková, Alfons Mucha, Ema Milerová a další až po surealistickýho génia Jiřího Koubka, kde jeho kniha „Dno jezera“ mi pěkně zahejbala s životem... Do toho jsem začal „vážně“ PSÁT a vymyslel jsem edici - „z deníku fotografa“ - na kterou jsem dostal stipendium Columbia University NY, který jsem čerpal v nádhernym Arezzu, kde jsem se učil psaním tvořit a žít „absolutní free“ life. A řada a řada dalších a dalších věcí z mýho života, který v ME nejsou! /protože se asi nehodily?!/ Snadnější bylo do každýho natáčení dostat to klasický - „Tak pudem někam do hospody a tam nám o tom řekneš...“ Z mýho pohledu jsou „Manželský etudy“ - dobrej business a proč si zabíjet slepici, která tak snadno nese zlatý vejce – to by udělal jen vůl! A aby nevznikly zas nějaký mediální šumy vod těch „chytrejch vod stolu“ co všechno vědí a tak to taky říkají... „Heleny Třeštíkové si velmi vážím jako ženy a člověka, i jako tvůrkyně!“ " () (menej) (viac)