Manželské etudy po 35 letech

Hodnotím celou triádu této rodinky. Povedený dokument, je obdivuhodné udržet kontakt s někým po tak dlouhoudobu. Divák je tak svědkem revoluce, milénia a vše pokračuje až do současnosti (2017). Je krásně vidět, jak jsou naše životní představy relativní. Ze šťastného 20 letého manželství se rázem stane rozvod a přání pořídit si vlčáka se promění v život s válečným veteránem. Krásné bylo zachycení okamžiku kulečníkových triků s prostřihy z člověče nezlob se - každý se věnuje jinému "sportu", důležité ale je, že jsou oba šťastní. Musí to být odvážné rozhodnutí do takového dlouhodobého projektu jít, jelikož se v něm krásně ukáže charakter. Z celkem sympatického sportovního ženicha se zálibou v ochotnictví se stane zastaralý muž, který se nezajímá o nic jiného než o své podnikání, ve kterém se mu skvěle daří a baví ho, jen rodina na tom ztroskotá. (08.01.2018)

Opravdu silný příběh. Někdo z něj může mít dojem, že to začalo svatbou, pokračovalo brzkým rozchodem a pak už se jen pokazilo, co mohlo. Já to tak nevidím, jelikož v každé situaci platí: "Na co myslím, to přitahuji." Každopádně to nic nemění na tom, kolika těžkými zkouškami si Marcela a posléze i její děti prošli. Nejvíce mě sebrala tragická smrt Ivanky (dcery). Takovou věc opravdu nikdo nečeká a zvlášť v tak nízkém věku. Šílené. To si pak člověk uvědomí, jak lehký start do života má, když vyrůstá ve stabilní finančně zajištěné rodině, která nemá problém váš případný pád kdykoli změkčit. Tady se padá na dno. (10.01.2018)

Maminku Zuzanu asi není třeba komentovat. Ono totiž není co. Ano, svědomitě vychovala své děti. Bohužel její vhled na život je přestava, že to je jak to je a nic se s tím nedá dělat - ach jo. Zato Standa mě opravdu zaujal. Nevím sice jak moc je v realitě uzavřen ve svém světě či nikoli, ale působí na mě velice sympaticky. Má zajímavé názory na život a je velmi vynalézavý a šikovný. Zcela obdivuji jeho přístroje jako: domácí 3D kino, jezdící koloběžko-skateboard, vzrůstající amplituda do rytmu hudby nebo obrovský dalekohled a mikroskop, se kterým vytváří perfektní fotografie. Také je třeba dodat, že Standa se o techniku zajímal odjakživa a tento koníček mu vydržel opravdu na celý život. Je úžasné, jak nehledě na věk stále drží krok s dobou a objevuje stále novější a aktuálnější přístroje. Člověka s takovým pohodářsky pozitivním přístupem k životu a kreativní duší bych chtěla mít na blízku. Inspirativní. (16.01.2018)

Pro mě osobně asi nejnezáživnější trilogie. Druhá polovička se od druhého dokumentu téměř neobjevuje a pan fotograf je přehnaně smějící se nesympatický člověk, který své historky o New Yorku opakuje stále dokola. (19.01.2018)

Pro mě asi nejzajímavější série etud. Možná i proto, že díky takovému počtu dětí se v každé generaci dokumentu stále něco zajímavého děje. Díly jsou plné zvratů, náročných zkoušek a uvědomění. Nakonec se ale vše nějakým způsobem urovná. Na jednu stranu zjišťujeme, že i velká sedmičlenná rodina může fungovat a že když člověk opravdu chce, může dovést podnikání, v oboru který ho baví daleko. Na stranu druhou, úspěch je vždy jen povrchní záležitost. Nezúčastnění už nevidí náročnost soužití tolika lidí, stres ohledně splácení obrovského domu, problémy s nezvladatelným synem či obětování se podnikání, které nakonec nevyústí v přílišný zisk. Skoro mě zaráží, že promluvy o sebevraždě proběhly tak klidně a přímočaře. Stát se může všechno, proto bychom problémy kolem nás neměli podceňovat. I přes vše, co se událo, manželé zůstali spolu (v dobrém i ve zlém) a oba se shodují, že k sobě prostě patří. Krásný vývoj vztahu od mládí plného vizí, přes všední realitu, vychovávání a starosti s dětmi, až po uklidněné stáří. Hezky je také řečeno, že soužití dvou lidí není jen o lásce, ale především o porozumnění, kdy ten druhý ví, kdy toho prvního obejmout a podržet. (02.02.2018)