Ivana a Václav (E06)

Pro mě asi nejzajímavější série etud. Možná i proto, že díky takovému počtu dětí se v každé generaci dokumentu stále něco zajímavého děje. Díly jsou plné zvratů, náročných zkoušek a uvědomění. Nakonec se ale vše nějakým způsobem urovná. Na jednu stranu zjišťujeme, že i velká sedmičlenná rodina může fungovat a že když člověk opravdu chce, může dovést podnikání, v oboru který ho baví daleko. Na stranu druhou, úspěch je vždy jen povrchní záležitost. Nezúčastnění už nevidí náročnost soužití tolika lidí, stres ohledně splácení obrovského domu, problémy s nezvladatelným synem či obětování se podnikání, které nakonec nevyústí v přílišný zisk. Skoro mě zaráží, že promluvy o sebevraždě proběhly tak klidně a přímočaře. Stát se může všechno, proto bychom problémy kolem nás neměli podceňovat. I přes vše, co se událo, manželé zůstali spolu (v dobrém i ve zlém) a oba se shodují, že k sobě prostě patří. Krásný vývoj vztahu od mládí plného vizí, přes všední realitu, vychovávání a starosti s dětmi, až po uklidněné stáří. Hezky je také řečeno, že soužití dvou lidí není jen o lásce, ale především o porozumnění, kdy ten druhý ví, kdy toho prvního obejmout a podržet. (02.02.2018)

Nejemotivnější reklama na židle, kterou jsem kdy viděl. Ale vážně - na pozadí příběhu Strnadových zůstává nezodpovězená otázka: jak jde dohromady obraz neúspěšných podnikatelů s obrazem rodiny žijící si na vysoké noze, s několika nemovitostmi a pěti dětmi? Třeštíková se zaměřila na vztahy, až zanedbala jejich ekonomickou, provozní stránku, která je přitom tak důležitá; promítá se do všech ostatních stránek života. (16.12.2019)

Zrestituovat činžák v Praze na Vinohradský, více méně z plezíru pak rozjet byznys, kterej se záhy ukáže být monkey byznysem, přesto si ho moct dovolit držet dalších 20 let, aniž bych už nedlužil prachy každýmu, na koho mi padne zrak, aniž by mě rvali na kusy exekutoři nebo insolvenční správci, to je českej porevoluční sen. Málo komu se zdál, většina lidí za svůj podobně špatnej odhad tvrdě zaplatila, platí a v mnoha případech ještě dlouho platit bude. Pět dětí je nálož, ale Marie Terezie jich měla 16 a podle dochovaných svědectví to s pomocí 250 služebných dávala taky s velkým přehledem. Ivana s Václavem se měli o co opřít. Měli pevný bod. Vadí mi, že z něj paní Třeštiková zabírala většinou jen přízemí, a že umožnila, aby se o téhle dojné krávě prakticky nemluvilo. Byl to chybějící kusanec v mozaice tohoto příběhu a já ji za to coby tvůrce trestám. (24.01.2018)

Každý příběh je jiný, ale tenhle asi nejsilnější. Imponuje mi, že drží pohromadě, ikdyž tam byla tak obrovská krize! Moc se mi líbil závěr, kde došlo i na reflexi vlastního natáčení, který se chtě nechtě do těch životů taky promítne. Samozřejmě se najdou i nezodpovězené otázky třeba na ekonomickou základnu rodiny, kdy léta hořekují nad bídou vlastního podnikání a přitom rozhodně nežijou jako chudáci, ale tak zas je prostor pro spekulace :-). Jsem zvědav, jestli dojde i na další řadu etud... (27.01.2018)

Můžete mít peněz kolik chcete, ale když se děti nepovedou, budete stejně nešťastný. I když Strnad fňuká kudy chodí, jak si u něj nikdo nekoupí ani židli, nějak jsem mu to nežral. Stejně jako ty brekánky, který občas nahodil. Když nemá prachy,může prodat barák na Vinohradech a má vystaráno, ne? Jeho ženu vycucla rodina jak panicovo péro, takže z ní už zbyla jen prázdná schránka. Ale dokument skvělej. (01.02.2018)