Trhlina
The Rift
Réžia:
Peter BebjakScenár:
Tomáš BombíkKamera:
Martin RauHudba:
Juraj DobrakovHrajú:
Matej Marušín, Mary Bartalos, Tomáš Maštalír, Dávid Hartl, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Jaroslav Mottl, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ela Lehotská (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Nezamestnaný absolvent Igor objaví záznamy výpovedí psychiatrického pacienta Waltera Fischera. Ten pred sedemdesiatimi rokmi záhadne zmizol v pohorí Tribeč a keď sa po vyše dvoch mesiacoch rovnako záhadne objavil, mal na tele čudné popáleniny a zranenia. Bol dezorientovaný, nedokázal vysvetliť, čo sa mu stalo, už nikdy sa nespamätal. Igor pátra ďalej a s údivom zisťuje, že Fischerov prípad nie je ojedinelý – zmienky o tajomnom miznutí ľudí v tomto pohorí siahajú hlboko do histórie. Hrôzostrašných prípadov pribúda. Igor s priateľkou Miou, konšpirátorom Andrejom a tvrdým skeptikom Dávidom preniká čoraz hlbšie a odhaľuje skutočnosti, ktoré sú oveľa desivejšie než akákoľvek fantázia. Vyberú sa na výpravu priamo do tribečských lesov, kde zažijú čosi vymykajúce sa chápaniu. Spočiatku nevinné pátranie sa končí tragicky. Toto tajomstvo má totiž príšerne ostré zuby… (Continental film)
(viac)Videá (8)
Recenzie (477)
Slovenský Blair Witch Project z prostredia Tribeču neponúka žiadne žánrové vychytávky, a tak sa bude musieť divák uspokojiť iba s klasickým príbehom dobrodruhov, ktorých pohltí neznáme zlo z lesa. Postava Andreja (Dávid Hartl) mi so svojimi rečami liezla na nervy rovnako Dávidovi (Tomáš Maštalír) a chémia medzi postavami vôbec nefungovala. Ako samostatné jednotky však dobre fungovali najmä Maštalír a Bartálos. Atmosféra nebola najhoršia, ale celkovo ma Trhlina v žiadnom smere nijak veľmi neuchvátila. ()
Bebjak milo prekvapil. Na slovenské pomery veľmi dobre produkčne aj réžijne zvládnutý mysteriózny thriller za aký by sa nemusela hanbiť ktorákoľvek európska produkcia. Za málo peňazí veľa muziky. Oceňujem predovšetkým skvelé budovanie atmosféry ktorá vrcholí mrazivým záverom v pohorí Tribeč ktoré odhalí nejednú zaujímavú pointu. Herecky tiež ok a veľké uznanie patrí aj hudobnej stránke ktorá sa na výslednej atmosfére výrazne podieľala. Viac podobných kúskov poprosím. A bavilo ma to viac než dajme tomu Záhada Blair Witch z podobného súdka. ()
Zmatená šílenost dosahující až parodických rozměrů slovenského pojetí Záhady Blair witch. Sám nevím, jestli jsem ten film vnímal nebo, spal či bděl a bylo to tak nějak jedno - myšlenky mi utíkaly jinam a ten film byl tak zmatený, že jestli jsem vynechal pět minut nebo třicet ve výsledku se to neprojevilo. ()
Žalostné herecký výkony bohužel zcela pohřbívají děj, který nutně nemusel být úplně špatný. Knihu jsem nečetl, ale z toho nápadu cítím, že nemusela být špatná. Bohužel ani s maximálním sebezapřením nejde slovenským bratrům v tomto filmu věřit jediné slovo. Zejména ústřední postava je zcela katastrofální a nepřestávám kroutit hlavou nad jejím obsazením. Kromě toho, že postavy absolutně neumějí hrát, jsou navíc extrémně nesympatické karikatury. Místy jsem měl z filmu pocit jakési sebeparodie. Dost scén se odehrává za denního světla a absolutně ničím nepřipomínají horor. V případě Trhliny se neubráním pocitu, že si zde naši východní bratři utrhli zejména pořádnou ostudu. Strašně film smrdí amatérismem a připomíná nějakou studentskou prvotinu. Dojem zachraňuje snad pouze to, že děj není moc předvídatelný a má nějaký vývoj a spád, i když se jedná o spád rovnou do hluboké filmové propasti. [25 %] ()
Já jsem to hrozně chtěl obhajovat, protože po Č/čáře uznávám Bebjaka jako šikovného žánrového režiséra, který se konečně nesnaží navázat na něco, co tady již osmkrát zemřelo a sedmkrát bylo opět vykopáno. V Trhlině ale zjevně bojoval nejen s původním zadáním třídílné série (proboha proč a čí to byl nápad?), díky čemuž se v první třetině odkláníme od zbytku děje etudou ve strašidelném blázinci, která strašlivě trpí zlým zvukem, ale i rozpočtovým a časovým deficitem. Když se pak čtveřice hrozně zahraných a veskrze na loket postav vydává do řídkého opadaného listnatého lesa, ve kterém chodí po vrstevnici a do toho jančí, že nejsou schopni dojít na vrchol, je vám tak nějak všech líto. Obzvláště, když dle expozice ještě víte, že se dočkáme problémů z cukrovkou, drogovou závislostí, píšťalkami a kdoví čím ještě. Je to škoda, když charakter tajemna natolik připomíná anomálie v PC hře Stalker a třeba scéna, kdy holka protagonisty, jehož nazývá cizím jménem, utíká do tmy a vlevo někde vzadu v záběru krouží podivná spirála ze světel, naznačuje příslib tajemna, které již zbytek filmu není schopný dorovnat. A to lesní horory mi jdou obecně hodně naproti. Jak se dá z mála udělat v lese spousta děsu si lze například vyzkoušet na italském Oltre il guado. ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (28)
- Howadoor, o kterém je ve filmu několikrát zmínka, je člověk, který někdy začátkem roku 2000 napsal na své internetové stránky dva články o tom, jak na Slovensku v pohoří Tríbeč v průběhu minulého století zmizelo několik lidí (články jsou stále k přečtení zde a zde). Článek o mizejících lidech v Tríbeči otiskl časopis Fantastická fakta, i když bylo redaktorům jasné, že se jedná o totální výmysl autora. Novinář Lubomír Sedláčik s autorem komunikoval přes email. Když ale Howadoor odmítl veřejně přiznat, že se jedná o jeho mystifikaci, tak Lubomír Sedláčik dne 8. 6. 2000 jejich komunikaci zveřejnil (dostupné např. zde). Z e-mailů vyplynulo, že původně mělo jít jen o Howadoorovu past na lidi, kteří věří všemu, co vypadá dostatečně záhadně. Po zveřejnění e-mailů se přesto Howadoor k ničemu nepřiznal. Krátce po zveřejnění těchto e-mailů časopis Fantastická fakta zanikl. Howadoorova fikce ale žije i nadále svým životem (hlavně na internetu). Např. deník Šíp zveřejnil dne 10. 2. 2010 o tríbečské záhadě článek (k přečtení zde). Tato fikce se stala i podkladem ke knize Jozefa Karika, kdy cca rok před vydáním knihy se začaly na několika serverech a na Facebooku opět objevovat články o zmizení lidí v tríbečském pohoří. (Rollo_Tomasi)
- Vo filme je spomenuté, že psychiatri počas vojny pacientom trhali zuby. Verili, že dôvod psychického ochorenia boli zápalové ochorenia v čeľusti. Táto brutálna metóda liečby sa ozaj praktizovala. Túto metódu začal ako prvý používať americký psychiater Henry Cotton v roku 1907, ktorý bol presvedčený, že psychické problémy sú spôsobené bakteriálnymi infekciami. Penicilín ešte nebol objavený a jediný spôsob, akým sa v tom čase dala eliminovať infekcia, bolo chirurgické odstránenie infikovaného orgánu. Tvrdil, že v ústach žije obrovské množstvo baktérií, a tak začal pacientom trhať zuby. Doktor dokonca zašiel tak ďaleko, že si dal sám vytrhať zuby a prikázal to aj manželke a dvom synom. Lenže trhanie zubov psychické problémy nevyliečilo. Cotton teda prešiel k vyberaniu mandlí a následne začal odstraňovať sleziny, časti hrubého čreva, semenníky, vaječníky, žlčníky a ďalšie orgány. Svoje operácie podkladal falošnými správami, že vyliečil až 85 percent pacientov. Keď pacient zomrel, to pripisoval zlému fyzickému stavu pacientov. Neraz sa stalo, že o zákroku neinformovali ani príbuzných pacientov v psychiatrickom ústave. Až v roku 1924 sa začalo vyšetrovanie Cottonových metód, ale nie intenzívne a niektoré správy sa nedostali na verejnosť. Henry Cotton praktizoval svoju metódu 25 rokov. Celkovo Henry Cotton a jeho asistenti vytrhli viac ako 11 000 zubov a vykonali 645 veľkých operácií, pri ktorých celkovo zabil vyše 300 ľudí a mnoho ďalších zmrzačil. V roku 1933 bol obvinený, ale svojho trestu sa nedožil, nakoľko zakrátko v tom roku zomrel na infarkt. [Zdroj: Pluska] (Raccoon.city)
- Autor knihy, Jozef Karika, tvrdí, že tá je napísaná podľa skutočnej udalosti. Istý človek za ním prišiel a celé mu to vyrozprával. Tvrdí ale, že sám nevie, čo si má o tom všetkom myslieť a tak úsudok necháva na čitateľovi. (Milsa)
Súvisiace novinky
21. ročník festivalu Kino na Hranici se blíží
Letošní ročník mezinárodního filmového festivalu Kino na Hranici v Těšíně (27. 4. – 3. 5. 2019) představí více než 150 hraných a dokumentárních filmů z Polska, Česka a dalších zemí střední a východní… (viac)
Reklama