Domestik
Domestik
Domestique
Obsahy(1)
Roman (Jiří Konvalinka) je vrcholový cyklista, který se zotavuje ze zranění pomocí náročného cvičení a přísné životosprávy. Aby zlepšil svůj výkon, spí dokonce v kyslíkovém stanu, který si nechal postavit v ložnici. To ale těžce nese jeho žena Šarlota (Tereza Hofová), která už dlouho touží po dítěti. S každou další nocí v kyslíkovém stanu se jejich vztah proměňuje. Podaří se jim v tomto klaustrofobním prostředí ještě znovu nadechnout? Minimalistická studie rozpadu těla a vztahu v debutu Adama Sedláka, který byl v roce 2015 oceněn Filmovou nadací prvním místem za nejlepší nerealizovaný scénář. (CinemArt)
(viac)Recenzie (163)
Po ryze imbecilním začátku film nabral trochu obrátky a ukázal nám, jaká tupá svoloč smahulata jsou. ()
Artová záležitost odehrávající se mezi manželi v bytě. Ona veškerý svůj život podřizuje vytouženému otěhotnění, on vrcholový cyklista podřizující vše tréninku. Během dvou hodin sledujeme rozpad vztahu, duše, i tělesné schránky. A právě délka filmu je docela úmorná a kazí dojem z jinak zajímavého psychodramatu. Hlavně postava Romana mě celkem bavila, to je opravdu vymaštěný magor obětující svému cíli totálně vše. ()
Další nesmyslný pokus o artistický výtvor, vzbuďte mě až to Češi budou umět. ()
Kam až lze zajít ve snaze dosáhnout osobních cílů, kde leží hranice lidského těla, co je jeho primární funkcí a komu přísluší o tom všem rozhodovat, to jsou otázky, které Adam Sedlák ve svém filmovém debutu prozkoumává. Děje se tak na ploše malého bytu, jehož omezený prostor sledovaný manželský pár, učitelka Šarlota a vrcholový cyklista Roman, téměř nepouští, pomineme-li její odchody do práce a jeho pravidelné návštěvy stáje za účelem podstupování neúprosných fyzických testů. Zpočátku jsme svědky relativně fungujícího, ač značně specifického a přísně disciplinovaného manželského soužití, ve kterém má vše svá pravidla. Ke všemu se přistupuje metodicky a účelově, od společného jídelníčku (který Roman podřizuje hodnotám své váhy) až po manželský sex (který Šarlota poctivě zaznamenává ve své tabulce spolu s menstruačním cyklem a dalšími fyziologickými změnami). On chce vyhrávat závody, ona chce počít dítě, kombinace těchto dvou cílů, které se ze své podstaty vylučují, vytváří mezi partnery stále větší a větší propast. Oběma navíc dochází čas. Roman se na chodbě stáje potkává s výrazně mladšími cyklisty, kteří mu vykají. Šarlota vnímá tikání biologických hodin a na klidu a optimismu jí pravděpodobně nepřidává ani pracovní prostředí plné dětí. Faktor, který jejich rozdílné cesty za dosažením osobních cílů spojuje je jejich vztah k vlastnímu tělu, které oba vnímají jako nástroj, jenž podrobují stále větší zátěži. Strategie se mění, nejdříve se z jídelníčku vyřadí maso, později se spekuluje o škodlivosti lepku. Vše ve jménu zdraví, kterému pochopitelně „neuškodí“ suplementy, anabolika a další podpůrné látky pochybného chemického složení, jejichž množství roste spolu se vzrůstajícím neklidem obou postav. Manželská romantika, jejíž podoba se v průběhu filmu změní hned několikrát – zpočátku jí předchází správné načasování a náležitá příprava za podpory různých prostředků, později se odehrává v prostoru speciálního kyslíkového stanu a ve své finální podobě jde o čistě nekonsensuální braní si toho, co si tělo žádá – se nakonec úplně vytratí. Vztah, který na začátku filmu vykazoval alespoň určité známky vzájemné lásky a důvěry, se v důsledku naprosté absence sebereflexe obou partnerů mění v destruktivní souboj dvou protichůdných cílů, jejichž dosažení se nenávratně vzdaluje. To vše za fatální cenu ztráty nejen vlastního zdraví, ale také opory ve svém protějšku, jak výstižně ilustruje finální záběr na oba partnery. Adam Sedlák zkonstruoval naprosto precizní, pronikavý a bezútěšný filmový tvar za který by se nestyděl ani David Cronenberg, na jehož počiny si při sledování tohoto snímku nelze nevzpomenout. ()
Na mě až moc velký psycho. Závěr: nedoporučuji. ()
Hodně kvalitní "Sedlácký" počin. Ani nevím jestli jsem někdy vůbec viděl něco podobného. Velice solidní, komorní "psychodrama", které při sledování člověka doslova zavalí tíhou deprese a nicoty. Už od začátku jde poznat, že vztah hlavních hrdinů je jako domeček z karet a je jen otázkou času kdy se začne hroutit. Kratší stopáž by, ale rozhodně nebyla na škodu. Celý to je tak trochu leazy sleazy, především sexuální scény. Vyzdvihnout se ovšem musí práce s kamerou. Úhly a záběry(i ty dlouhé) některých scén jsou parádní a občas působí až ARTovým dojmem. Druhá věc co se musí vyzdvihnout je hudební podkres, ten dodává filmu extrémní atmo a celkově sílu. Nebýt to tam, tak to nebude fungovat. Tohle si pozornost určitě zaslouží. ()
Měl jsem asi raději odejít z kina a čas strávit nějak smysluplněji. Nejsem asi cílovým divákem tohoto snímku. Taky mi to hodně připomínalo Blade Runnera. Kamarád, jak mi poté vysvětlil, si film užil a jako cinefil ho vnímal jinak, než já. U mě se ale bohužel katarze nedostavila a film je pro mě artová sračka, nad kterou bude zdejší osazenstvo dlouho slintat. Ale proti gustu žádný dišputát. Jinak hudba super. Mohlo to být ale o hodně kratší. ()
Dobře rozjetá partie na téma "co všechno jsem ochoten dát svému cíli". Přitom téma je rozehráno ve dvou liniích, dvou postavách - cyklista, který se chce vrátit na vrchol vs. žena, která chce otěhotnět. Oba dělají, co mohou. Včetně toho, že si vypomáhají prostředky, které nejsou zrovna morálně čisté. Paradoxní je, že společensky přijatelnější chování ženy působí ve filmu mnohem děsivěji a zrůdněji než prosté konstatování, že vrcholový sport se bez dopingu dělat nedá. Film bohužel nenahlíží obě linie stejně - ta mateřská je mnohem decentnější - vše zůstává pořád jen v rovině ženy, není tam žádný přesah "můj doktor mi říká". Bohužel. Možná, že s tím by t bylo až moc kruté... (zkuste si nahlas říct větu: "bez dopingu se otěhotnět nedá") Postrádám také cosi jako zpětnou vazbu či hodnocení "kam jsem se posunul". U ženy je to zřejmé, negravidní a negravidní, u cyklisty to ale ukousává kus motivace. Jakoby vlastně o dosažení žádného výsledku ani nešlo. Jakoby cílem nebyl cíl, ale sama cesta. Jakoby nešlo o sportovce, ale o stroj na polykání dávek, o stroj, který zapomněl k čemu má sloužit... Zhruba ve 2/3 se film láme - je to ve chvíli, kdy žena podlehne myšlence, že dneska to vyšlo a otěhotněla a partner jí začne vykládat, že by chtěl taky otěhotnět. Euforie se ale rázem změní v deziluzi, když z něho vypadne proč. Od té chvíle se její linie vytrácí - dokonce jsem měl pocit, že původní úpornost "otěhotnět" zaměnila za stejně úporné "neotěhotnět!". A tak zatímco cyklistova linie nenarušena pokračuje až na závěrečný okraj útesu, ji tam přivádí spíš utrpěný šok, ze kterého se nedokáže nijak otřepat... Drsné a plné otázek. ()
Perfektní kamera, zvuk, herecké výkony - tohle je dokonale vybroušený filmařský diamant, který snese srovnání s těmi nejlepšími ve světě. Běžná česká filmová produkce (s mnohem větším rozpočtem) může jen tiše závidět. ()
Všechny věci, které nemám rád, jsou mi nepříjemné a protivné a kufr zvedající. Jako filmový voyeur jsem vydržel do konce, ale film jsem shlédnul na třikrát. Snad na tento zážitek zase rychle zapomenu. ()
Další nechutný film o nechutných lidech. Parazitismus na druhou, tohle točení filmů o mentálně zdegenerovaných parazitech. Oceněno Filmovou nadací za nejlepší nerealizovaný scénář? Tak to je fakt trefné. Jen teda nechápu, proč to tak nezůstalo. ()
Podle mne velmi podcenovany film. Ano, je to hnusny, psycho, nechutny a depresivni, ale to je preci zamer, ne? Rozklad tech dvou odlisne postizenych, fanatickych lidi je proste vsudepritomny a vseznicujici. Vyborne funguji i naznaky jako zvadle kvetiny, hnijici ovoce... Podle me dobre natoceno, vyborne zahrano, hudba, zvuk....parada. Davam 85% ale vim, ze videt uz to asi nechci... Deprese mi tekla skrz obrazovku primo do obyvaku... To budou sny :) 10/11/2020 85% ()
Film na dvou postavách ukazuje, jak je lehké propadnout posedlosti. Moc dobrá kamera a stih jednotlivých scén. ()
Docela film o vážných věcech, které se dějí a budou dít dál. ()
Naprosto suverénní mezinárodní festivalová senzace, která se bohužel až tak úplně nekonala (ale podle mě k tomu měla skoro všechny předpoklady). Domestik nabízí poměr cena/výkon, na který u místních filmů nejsem zvyklý. Viditelně celkem low-cost, celý film utáhnou plus mínus dva herci (a k tomu jeden vedlejší) v plus mínus třech kulisách (přičemž byt a v něm stan válcuje úplně všechno). Když máte autorskou vizi, k přidušení diváka vám stačí směs tělesných tekutin, funění a partnerské bezvýchodnosti. Pokud by se ve světě nadopovaných cyklo-EPO-ego-maniaků oblíkal žlutý trikot podle sugestivnosti, Domestik by ujel Armstrongovi o dobrou desetinku. ()
Naprosto nudný a zbytečný film...! Nevím pro koho či proč byl natočený... Tak asi tak ()
Povedené dílo, na české poměry zdařile zpracované. Velmi se daří na diváka házet tísnivou atmosféru, zatímco sleduje sebedestrukci obou hlavních postav. Moc se mi líbily scény, kdy kamera snímala jak odraz v zrcadle, tak realitu; odraz zrcadla byl použit velmi hravě a chytře. Škoda, škoda, že konec nebyl odvážnější, opravdu bych si přála, aby to ta ženská dovedla do konce, určitě by celý film vyzněl ještě lépe a já bych hodnotila o hvězdu víc. ()
Nepříjemný film o závislosti a postupném rozpadu krásnýho vztahu. ()
Mě to tedy nijak nezaujalo. Spíš jsem to protrpěl. ()
Tedy jako náborové video pro cyklistický oddíl tento film pravděpodobně fungovat nebude. Jako reklama na šťastnou domácnost zřejmě také ne. Ale jako pořádně tísnivý psychologický masakr to funguje dokonale. Je to až dávivě depresivní, to celé podpořené parádní kamerou a několika správně zvolenými zvuky. Každá scéna je přesná. Fakt to není hezké pokoukání a při tom od toho nejde odtrhnout zrak. Filmařsky bravurní. Mám s tím dva problémy. Prvním je Hofová, protože jsem se celou dobu nemohl zbavit dojmu, že se do toho nehodí. Asi jen můj problém. Druhým je potom fakt, že ten vztah postupně dospěje do stádia tak toxického, že se opravdu těžko hledá důvod, proč by v něm oba chtěli zůstat. A trochu to tomu ubírá na uvěřitelnosti. ()
Súvisiace novinky
Kino na hranici - on-line na konci listopadu
Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (viac)
Nominace na Ceny české filmové kritiky 2018
Rok se s rokem sešel a přichází na řadu rozhodování o nejlepších filmech roku. Tentokrát je řeč o ryze domácích filmech a ke slovu se dostanou pro změnu kritici, dnes byly totiž čerstvě oznámeny… (viac)
Česko vyšle do boje o Oscara snímek Všechno bude
Snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua (Rodinný film) byl vyslán za Českou republiku do bojů o nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek. O nominaci rozhodlo hlasování členů České filmové… (viac)
Vary přivítají šestici domácích režisérů
53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary uvede v soutěžním programu rovnou šestici českých snímků. V každé ze soutěžních sekcí se představí dva domácí režiséři. V Hlavní soutěži se o… (viac)