Domestik

Zvuky, ruchy, nevšední kamera. Posedlost k tomu. Povedené. (29.11.2019)

Zvláštní a nepříjemné divani. Ale kupodivu mě to na celych 120min nenechalo chladným nebo v nudě. Každopádně už nikdy více. Srovnání s Aronofskym je opravdu na místě. 80% - 4% (25.01.2020)

Když si nějaké dílo vybere jako motto hlášku Lance Armstronga, tak se dá tušit, že to bude pěkný psycho. Toto tušení se u Domestika začne naplňovat prakticky od začátku. Díky (nebo spíš vinou?) vlezlé kameře, temně hučící „hudbě“ a všelijak zesíleným zvukům (nejen) lidského těla je poměrně nepříjemné film sledovat, a to nemluvím zdaleka jen o momentech intenzivní fyzické námahy, ale i o tak banálních a zdánlivě neškodných záležitostech, jako je třeba večeře ve dvou. Domestik je minimalistický, jak jen tělesná schránka profesionálního cyklisty může být. Je to filmový ekvivalent kosti a kůže – tři interiéry, dva lidi a sotva pár stovek řádek dialogů. Ale když víte, jak s tím zacházet, a ještě tomu do žil napumpujete EPO, nic víc už ani nepotřebujete. Možná to jen chtělo ještě údernější závěr, něco s brokovnicemi a motorovou pilou. A teď mě omluvte, jdu si lehnout zpátky do svého kyslíkového stanu. Už jsem ve čtyřech a půl tisících... 75 % (06.02.2020)

cesta do hlubin obvodů dvou robotů, co jsou určitě za hvězdy na každym mejdanu. (10.02.2020)

Hodně bezútěšný film, ale těžko může být jiný, když se věnuje tak bezútěšnému tématu. Nejdřív mi připadal hodně nezáživný, ale postupně mě vtahoval, i když žádná radostná podívaná to není. Natočený je každopádně výborně a vnímám ho nejen jako film o rozpadu jednoho partnerského vztahu, ale i jako obraz rozpadu přirozených společenských vztahů, kdy lidé ztrácejí své přirozené instinkty a podléhají různým mediálním kampaním o zdravém životním stylu apod. Respektive kdy si sportující blázni, nejen ti s neukojenými ambicemi, koledují o trvalou invaliditu. Zkrátka kdy se lidé mění v nesamostatně myslící roboty. (06.11.2022)

Domestik je o dvou lidech, kteří v touze po stále vyšším výkonu těla úplně přišli o duši, a nakonec i o sebe navzájem. Temné odstíny kamery jsou podmanivé, kvalitní ozvučení dodává hutnou atmosféru. Ale chybí tomu odvážnější střihač, který by vyčerpávající, až fyzicky ubíjející záběry tréninků a rituálů dostal do trefné zkratky, na únosnou mez pro diváka. Autoři to takto zřejmě provedli schválně, aby zažíval divák stejné pocity s postavami, ale na dané téma v klaustrofobním prostoru je pak snímek skoro dvojnásobně dlouhý, než by měl být. Je to škoda, protože dobře napsané postavy a všednodenní dialogy jsem si vyloženě užíval, a po dlouhé době mohu chválit český film především za to, jak je nekompromisní, nepodbízivý, a jakou si s ním tvůrci dali zjevně práci. (01.07.2020)

Jméno Adam Sedlák je opravdu zajímavé. Domestik je jeho první film, ale předtím se podílel na seriálu Semestr nebo na loňském pořadu Like house. To jsou zcela rozličná díla. Domestik je navíc také zvláštní film, který se vymyká běžné české tvorbě. Jednak je název označení pro někoho, kdo jen nosí vodu a je k ruce týmu a cyklistům a jednak je film natáčen jen v pouhých několika prostředích. To nejvýznamnější je doma. Tam je postaven stan a odehrává se největší drama. Divák je svědkem nejen rozkladu osobnosti, ale i vztahu, páru a navíc ještě postaven před skutečnost, že cyklisté když neberou, tak minimálně hledají dost nemorální a nepříliš zdravé způsoby jak zvýšit výkonnost. Roman navíc prakticky na kole vůbec nejezdí, jen na trenažéru. A pak se hodně láduje, hodně cvičí a hodně spolu taky šuk..í. To je asi tak obsah filmu z něhož právě postupný rozklad člověka ve snaze docílit nevídaného úspěchu je to nejzajímavější. Jenže dvě hodiny stopáže a doslova klaustrofobní prostředí i pro diváka je místy trochu moc. Sledovat několik minut, jak Roman leží nebo cpe se jídlem prostě není, dle mého soukromého názoru, potřeba tolikrát za sebou, aby to divák pochopil. (13.07.2022)

Sehrát ve třech postavách horror ala Cronenberg je skoro zázrak. Sport a jakékoli pravidelné mučení se je ZLO. Velké ocenění režisérovi za odvahu natočit film, který se v ničem nepodobá českým filmům. (03.01.2023)

Rozpad osobností, vztahu i nadějí způsobený nemožností se nadechnout, sobectvím a dobrovolnou sebedestrukcí. Skvělá zvuková složka. 60% (26.02.2024)

Někde v rozhovoru Adam Sedlák říkal, že natáčeli i v exteriérech ale že film by měl pak 3 hodiny. Já myslím že kdyby měl trochu rychlejší tempo a byl kratší, že by se na to dalo i koukat. Takhle to byla místy neskutečná otrava. Také se nechal slyšet, že by chtěl, aby během filmu lidi z kina i odcházeli. No myslím že tohle se povedlo. Z premiéry lidi opravdu odcházeli. I když myslel jsem že filmy se dělají proto, aby na ně lidi koukali a neodcházeli. Ale asi jsem moc starej. (09.07.2018)

Když chceš víc a víc a víc ... Nazval bych to cyklothrillerem. Film který je natočen v jednom bytě na jednom kole, na jedněch válcích a občas odskočí do sklepa na velodrom. V některých scénách jsem musel zavřít oči a nevidět je ... Postupný rozklad pevné vůle a osobnosti hlavních hrdinů byl plíživý pomalý a zcela drsný. Pro řadu sportovců je domestika nutno vidět. Dostává se přesně tam , kde byste být nechtěli... Zcela mimořádná na český film je hudba a její timing celým filmem. Neobvyklá je dost velká ponurost a zajímavá kamera.. Pokud byl tento film ve Varech považován za kontroverzní - tak ano ... je ... (19.09.2018)

Jednoduchá myšlenka je ilustrována neskutečně únavným nudným jednotvárným dlouhatánským NIC. K vyjádření téhož by úplně stačila čtvrtina stopáže, tj. půl hodiny, a i to by bylo moc zdlouhavé. Jinými slovy: ambiciózní, nabubřelá, ale prázdná a nepodařená snaha o ART. (29.03.2019)

Tento cynický nízko rozpočtový príbeh priam odpudzoval úplne všetkým čo ponúkol. Akože psychologicky vnášané prvky, zle zapadali do formy pokrytectva hereckých postáv, navyše neestetickými zábermi kamera priam odsúvala zmysel toho čo chcel námet povedať. Niečo hrozné pre celkový dojem tomu čo tento brak ponúkol. (03.12.2019)

Pokračuji v dohánění tvorby letos díky BANGERu objeveného Adama Sedláka. A právě tyhle dva snímky mají společnou svoji originalitu a jasné režijní vedení. Mimo to se daří diváka perfektně začlenit do dění, ať už poutavým vnímáním scény, tak ale například i vtahujícím ozvučením. Důležitost zde má i dech postav, který zase působí, jak kdyby jste měli na postavách nonstop přilepený fonendoskop. I přes malinko pomalejší tempo a docela širší stopáž mi to utíkalo dobře, jelikož linka postav má nějaký vývoj a mě pořád zajímalo, kam to až zajde. Vzájemné konflikty obou hlavních postav a možná jejich defakto postupný rozklad je něco, proč jsem pořád byl zvědavý, co s nimi bude. Drogy k Sedlákovi jednoduše sedí, a jak skrze ně proměňuje lidi, je až děsivě reálné.. Je to malinko divný, ale třeba Míra Hanuš to šikovně osvěžil. Tihle už to děcko stejně ani možná mít nakonec nemůžou.. 60% (18.10.2022)

Je úžasně natočený a s perfektním poselstvím. Scénář i režie v Česku snad nikde lepší nebyla. Ale nebylo to něco, co by mě nějak naplnilo. Až bych řekl, že ten film nenávidím, protože zde bylo tak moc hnusných scén, které se sice zde hodí a bez nic by to nebylo ono, ale uh. Brrr. Žádný Middosmar, ale tohle je nejnechutnejší film. 9/10 (14.06.2023)

Konečně skutečná pecka v českým filmu. (10.10.2018)

To je tak, když si člověk předem nepřečte, o čem vlastně film je. Těšil jsem se na příběh ze světa cyklistiky. Dostal jsem ho, ale uzavřený do čtyřech stěn, respektive vměstnaný do prostoru jednoho bytu, posléze dokonce stanu. Prostor se neustále zmenšoval, tísnilo to ze všech stran. Až do úplného zešílení. Rozumím, co tím chtěl autor říct, i způsob zpracování byl zajímavý. Ale pro mne jako pro diváka není důvod znovu na tento snímek koukat, dokonce se projevuje snaha na něj raději zapomenout. Možná trochu jiné ztvárnění by rozčarování ulehčilo. (29.11.2019)

Bohužel příliš dlouhé, před koncem už jsem se začal nudit. Jinak po vizuání stránce super, perfektní kamera, dlouhé záběry ze kterých stříká atmosféra i výborný zvuk. (10.12.2019)

Přitažené za vlasy pro efekt a kvůli nutnému minimalismu. Bez prostoru. VYLOŽENĚ feel bad film. Všechno bolí, řeže. Z každý scény mi praskaly nervy. Za posledních tak 9 let nejsilnější nový kino ze kterýho jsem se 2 hodiny vzpamatovával. (21.01.2020)

Cyklista nemá výkony a chce se dostat na výsluní. Manželka nemá asi nic a chce otěhotnět. Námět je hodně zajímaví, ale zpracování, v podobě simulátoru srkání, mlaskání, funění a rozbíjení příborů to úplně zabilo. (31.01.2021)