Otrávené světlo

Z českých tvůrců němé éry to byli zejména režiséři i scenáristé Karel Lamač a Jan Stanislav Kolár a s nimi kameraman Otto Heller, kdo se nejsystematičtěji pokoušel pochopit a posléze uplatnit estetické normy hollywoodského (či obecněji mezinárodního) stylu i vyprávění. Jan Stanislav Kolár velmi rád využíval při výstavbách zápletek tehdy oblíbeného narativního prostředku flashbackových vsuvek. Karel Lamač zase upřednostňoval přímočaře vystavěné vyprávění založené na vzájemném rozvíjení se několika dějových linií a pečlivě rozplánované analytické střihové skladbě. V jejich samostatných projektech Kolára a Lamače postupně nabývaly tyto osobní preference na dominanci, nicméně ve společně napsaném a režírovaném Otráveném světle dosáhli mimořádně hladkého a efektivního průniku. Šlo o jejich druhý v tvůrčím tandemu natočený film – a důležitou ženskou roli si v něm zahrála právě Anny Ondráková. ___ V Otráveném světle je zápletka vystavěna kolem motivu převratného vynálezu profesora Oskara Granta, který večerní a noční dobu proměňuje ve slunečný den. Jeho vynález sice může posunout vědecký vývoj prudce kupředu, ale zároveň jej lze snadno využít ke zločineckým záměrům. A zatímco se za týden očekává velkolepá oslava narozenin profesorovy dcery Anny (Anny Ondráková), profesor Grant ve spolupráci s agenty Světového svazu průmyslníků vyjednává, jak plány vynálezu zabezpečit před možným pokus o krádež. Mezitím ale dojde k vraždě pomocí jedovatého plynu v žárovce, již vyšetřuje odvážný inženýr Milan Bell (Karel Lamač). Ten začne mít podezření, že mezi profesorovým vynálezem a úkladnou vraždou může být spojitost. Vydá se proto po stopě zákeřného padoucha i jeho bandy, přičemž zároveň narůstající sympatie mezi Bellem a Anny, která je nejen krásná, ale i nebojácná. ___ Jan Stanislav Kolár a Karel Lamač (oba si ve filmu zároveň zahráli důležité role) rozpracovali vzorec kriminálního příběhu s fantastickými prvky. Hrdinové rozkrývají tajemství v minulosti, aby mohli odhalit záhady současné, zatímco padouchové neberou na nikoho ohledy. Na rozdíl od většiny jiných českých filmů své doby Otrávené světlo nečlení vyprávění na víceméně samostatně fungující epizody. Průběžně se rozpracovávají motivy představené hned v prvních scénách, a zároveň jsou prokládány odůvodněnými vstupy do minulosti. Tyto flashbacky pak tok vyprávění nerozbíjí, ale logicky propojují jeho jednotlivé části a ve správný okamžik objasňují události v přítomnosti skrze dění v minulosti. Hodinový film (při rychlosti projekce 24 okének za sekundu) proto tvoří dějově jednotný celek s dílčím vyvrcholením v polovině. Divákova pozornost je přitom pozorně vedena pomocí analytické střihové skladby, kdy se od celkových záběrů přestříhává na detailnější záběry jednajících postav a důležitých objektů, případně se posiluje napětí křížovým střihem mezi různými prostory. ___ Tyto narativní a stylistické postupy už byly sice v dané době běžné pro hollywoodský film, ale na poli celovečerního filmu představují v české němé kinematografii spíše odchylku. Zejména to platí do první poloviny dvacátých let – a jestli s nimi někdo záměrně pracoval, byl to právě Lamač, méně často Kolár či nárazově někteří jejich stálí spolupracovníci (Karel Anton, Přemysl Pražský). Otrávené světlo bezesporu představuje impozantní výsledek Lamačovy a Kolárovy spolupráce, který navíc vedle naznačených kompozičních postupů systematicky zapojuje i prostředky hvězdného systému. To se projevuje na Karlu Lamačovi a Anny Ondrákové v hlavních rolích. Anny Ondráková tu hraje – stejně jako o rok později v Drvoštěpovi – postavu, která se stejně jako ona jmenuje Anny. Spojuje v sobě dívčí rozpustilost, lehkou koketerii, ženskou emancipovanost a schopnost odvážně se střelnou zbraní v ruce jednat v situacích, které to vyžadují. ___ Míra využití sílícího hvězdného potenciálu Karla Lamače a Anny Ondrákové je v Otráveném světle nezpochybnitelná. Ačkoli je totiž v tomto příběhu řada dalších důležitých i méně důležitých postav, Karel Lamač i Anny Ondráková nad ostatními jednoznačně dominují. Jeden, druhý nebo oba zároveň se vyskytují ve více než padesáti procentech záběrů a nadpoloviční zastoupení pak mají i v trvání své přítomnosti na plátně. Jasně naznačované milostné pnutí jejich postav zároveň dynamicky rozvíjí dějovou linii kriminální a posiluje působivost dvojitého akčního finále, které stejně jako celá žánrová zápletka nepostrádá ani jemnou sebeironii. To vše ale koneckonců budete moci posoudit sami, až tento neprávem zapomenutý český němý film uvidíte - s trochou štěstí už brzy i na DVD! (01.05.2017) (menej) (viac)