Kliatba kvíliacej ženy

Sí, sí, esa es ella, La Llorona, ella quiere a tus hijos, ¡quiere dos hijos ! Mám rád, tyhle městské legendy, ale tady se to promarnilo a to jako dost fest. Předvídatelné lekačky, které ani nelkají, sice zamrzí, ale největší problém spočívá v tom, že to neni vůbec děsivé, neni tady žádná atmosféra, nic co nahánělo hrůzu nebo aspoň znechucovalo. Nemluvě o tom, že zde vůbec nevyužil ten Mexický potenciál, který tohle téma nabízí. Samotná La Llorona, taky neni zvlášť děsivá, neni groteskní, neni nechutná, v obličeje je bílá a za nehtama má špínu, než nějaký exorcismus, tak by potřebovala vykoupat a nalíčit a byla by v pohodě. Děcka i mamka, mají svoje slabší chvíle a tak mají potřebu se chovat hloupě a předvídatelně. Jediné co stojí za zmínku, je odpadlý kněz, který je úplně top a dává filmu aspoň nějaký směr. Plus je tady jeden z nejvíc vtipných momentů, jakože vůbec. Návrat shol’vy Bra’taca, snad ani nebudu komentovat. (17.04.2019)

Atmosféricky o něco slabší než Sestra, ale v samotné snaze o vyvolání strachu o trochu lepší. Zásadní problém tkví v tom, že kromě začátku se film drží celkem při zemi, a oproti nedávnému Řbitovu zviřátek nejde tak na dřeň, jak by ve své ryzí podstatě mohl. Legenda kolem La Llorony je totiž poměrně rozšířená a sama o sobě dost děsivá. Ne, že by Chaves odvedl špatnou práci, ale hlavní kámen úrazu je ve scénáři. Jde o to, že styl, jakým nám byl příběh byl předložen asi nebyl zvolen úplně šťastně. Větší důraz na kriminální zápletku (záhadná úmrtí dětí, podivné události v okolí) by dle mého názoru snímku prospěl více. Soudím tak proto, že například v Grimmovi (ke kterému jsme nutně museli v komentáři dospět) byla tématika uchopena o dost zajímavěji a o poznání mýtičtěji. Takhle jsme dostali jen řadový, nepatrnými detaily vybočující horror, který mohl k rozmanitosti žánru přispět větší měrou. Odkaz na Conjuring pak není nulový, ale asi 5-ti sekundový. Jako jednohubka a výplň Wanova producentského vesmíru však neurazí. Jen mám trochu pocit, že se začínáme točit v kruhu... (17.04.2019)

Sociálna pracovníčka Anna (Linda Cardellini) má za úlohu vyriešiť prípad matky, u ktorej je dôvodné podozrenie, že sa o svoje ratolesti nestará tak, ako by mala. Ženu pozná a verí, že ide o omyl, ale pri kontrole jej bytu nájde deti v hrôzostrašných podmienkach a musí ich matke odobrať. Netuší ale, že matka ich v skutočnosti chránila pred duchom krvilačnej ženy z mexických legiend, a že ich namiesto vyslobodenia odsúdila k záhube a zároveň si podpísala rozsudok, ktorý ohrozí aj jej vlastnú rodinu. - Asi ako každého, kto sa o horor aspoň trochu zaujíma, ma prekvapila správa o tom, že tretia časť najúspešnejšej hororovej série modernej doby sa dostala do rúk chlapovi, ktorý natočil len jeden (aj keď fakt slušný) krátkometrážny horor. Myslel som si, že pán Chaves v sebe musí skrývať obrovský talent a hneď som bol nadšený z toho, že sa ešte pred vydaním The Conjuring 3 dočkám jeho debutu. Ten ale vôbec nepotešil a La Llorona je len ďalším bezduchým príspevkom do takmer totálne znefunkčneného subžánru ducharín. Mám pocit, že aj keď mal režisér napísaný scenár od akýchsi týpkov, ktorí rovnako ako on ešte nič nenatočili, zobral si namiesto neho malý diárik, kde mal vypísané tie najväčšie hororové klišé, a dal si za ciel všetky si ich odfajknúť, takže z toho vznikol horor plný dunivých zvukov, prítomné jump scares prekvapia už fakt len človeka, ktorý nevidel žiadny horor z posledného desaťročia, a taktiež nemohlo chýbať finále plné CGI, v ktorom lieta všetko, čo sa v dome nachádza, a nezáleží na tom, či ide o živé alebo neživé predmety. Nechcem to ale len kritizovať a musím uznať, že minimálne scéna s dáždnikom je super. Taktiež herci sú fakt príjemní a už som raz k jednému hororu písal, že James Wan je expert na objavovanie detských hororových talentov a tu to platí dvojnásobne. Pána Chavesa by som tiež ešte úplne neodsudzoval, pretože si myslím, že mu do tohto projektu výrazne zasahovali páni Wan a Dauberman a namiesto toho, aby mu dali možnosť naplniť svoj potenciál a vytvoriť inovatívny horor, od neho skôr žiadali, aby vytvoril niečo uspokojivé pre masy. Tudy cesta ale rozhodně nevede, takže stále platí slogan Make Horror Great Again! + herečka z Circle + herec z Deep in the Darkness a American Horror Story + herec z Annabelle + herečka z Outcast (01.06.2019)

Co je potřeba v tomhle žánru v časech, kdy kvantita a podnikatelské záměry producentů vítězí nad kvalitou? Není to nejdůležitější, ale sebevědomé strašidlo. Mexická ektoplasmatická plačka, co ráda topí děti ve svém zármutku, zapadla do závojového CGI průměru včetně náhlých změn hlasitosti svého projevu. Alespoň pět nebo šest momentů, kdy se vám mráz jako poctivý indikátor děsu proběhne po zádech. To Chaves zvládl vcelku dovedně a udržel se ve hře. Atmosféra, která i třeba pomocí mytologie a logického jednání dovede všechno to bubákování k finále. Tady mamá, co si plete děti s koťaty, pokulhává svou sterilitou a nedostatkem vůle hledat jiná řešení. Funkční vyvrcholení. Zachmuřený šaman, semínka u prahu a čekání na použití kříže ze speciálního dřeva nejsou nic, co by tu už několikrát nebylo. A tím se dostáváme k nutnosti vyhnout se rutině. Moru, který, ač se to pro horory zdá jako vhodná cílová destinace, vede do pekel a z filmu se stává Wan of many…což La Llorona v podstatě je.. (30.07.2019)

To si tak člověk najde v zalíbení v hororech a postupně jej otupí do té míry, že už vůbec nefungují. V určitém bodě na ně budu muset přestat koukat (minimálně omezit všechny tyhle rychlokvaškové spin-offy), patrně už potom, co mě zklame třetí Conjuring...stále si totiž stojím za tím, že jako James Wan to nikdo nenatočí. Což je i případ Michaela Chavese, jež nám natočil naprosto zaměnitelný lekačkový horor, který vydělal kupu peněz, vyděsil pár puberťaček a potěšil pár lidí v Mexiku. Nic víc a nic míň. 55%. PS : Spojitost s Conjuring univerzem pochopitelně 0 (Tony Amendola). (21.10.2019)