Réžia:
James WanScenár:
Leigh WhannellHudba:
Joseph BisharaHrajú:
Patrick Wilson, Rose Byrne, Ty Simpkins, Johnny Yong Bosch, Lin Shaye, Leigh Whannell, Barbara Hershey, Joseph Bishara, Jeannette Sousa, Ruben Pla (viac)Obsahy(3)
Když se rodina přestěhuje do nového domu, začnou se dít podivné věci. Zjevují se zde děsivé postavy a je slyšet šepot. Situace vygraduje ve chvíli, kdy se jeden ze synů neprobudí. Lékaři příčinu jeho kómatu nedokážou vysvětlit... (TV Prima)
Videá (2)
Recenzie (1 347)
Už mě začíná srát, ta bába s loutkoksichtem, co se mi pořád prochází za okny (!!!) Kdysi dávno, po shlédnutí Dead Silence jsem říkal, že James Wan prostě ví, ví co říct, kdy a jak to říct, aby strach gradoval a v pravou chvíli i kulminoval. I když pořád považuju Insidious za zbytečně překombinovaný, místy až okázale obrazný, stále je to nebývale funkční oldschoolovka, která si tu zpětnou vazbu umí nenuceně vynutit. Ve tmě nejlíp funguje NĚCO a ze všeho nejdál se v ní dostává lidská fantazie. Jako kdyby jednadvacátý století chytlo Poltergeista za koule a skrz působivý vizuál jen tak potichu špitlo: "Zatancuj mi!" Není to tak okatý, prvoplánový bizár, jak by ho nejspíš podal Rob Zombie a ani Lin Shaye není tak senzační médium jako byla Zelda Rubinstein alias Tangina, přesto tenhle digitál má potenciál k tomu, stát se s odstupem mnoha let letmo kultovní. Navíc, ta muzika Josepha Bishary, která mimo film podle mýho zas tak moc nefunguje, s vizuálem skvěle ladí. Tady dvojnásob. Pseudoasijským duchařinám nejspíš odzvonilo a já se v tomhle neoklasickým, transcendentálním bloudění našel na slušných [final rate: 70%] ()
Uznávám, že pár scén by mohlo být v kině opravdu děsivých, ale založit horor pouze na lekačkách není úplně ideální, Dojem pak kazí především nelogický a extrémně překombinovaný děj. A jak už jsem se přesvědčil v Conjuring, Wan je dobrý především ve schopnosti kopírovat z jiných úspěšných hororů to dobré a bohužel už ne tak dobře to slepit dohromady. 30% ()
Dokud se Wan drží v klasických vodách, tak nejde sice o zázrak, ale funguje to. Jakmile zabrousí do neprobádaných astrálních vod, tak jde vše do kopru, protože je to rázem tak debilní a směšné, že nezbývá prostor pro atmosféru a napětí; což u žánrovky podobného ražení při projekci ve tři ráno se zvukem na plné pecky očekávám jako samozřejmost. ()
Volbu tvůrců použít digitální kameru (Red One, jíž proslavilo režisérské průkopnické duo Neveldine, Taylor) kvituji a považuji ji za chytrý krok, jenž zásadně proměňuje styl celého filmu a ozvláštňuje ho na několika úrovních. Dominantní hra světel, stínů, odrazů, mnoha detailů a rychlých střihů, která diváka téměř neustále drží v napětí. Jednotlivé žánrové přechody, především Joshův trip pro syna a hluchý úvod už trochu skřípají, ale celkově se jedná o povedený hororový kousek, za který se Wan rozhodně stydět nemusí. ()
Kdo by to byl před deseti lety řekl, že hororový žánr našel svého nového vládce. Tehdy ještě snad nikdo nemohl tušit, že geniální (Jig)SAW byl teprve jen začátkem a jedním z prvních výtvorů, který stvořila mysl Jamese Wana. Během následujících let si James vytvořil svou vlastní obchodní značku a ukázal lidem nový rozměr strachu. Insidious je prvotřídním "matrošem" a vysoce poctivým kouskem nefalšované hororové filmařiny. A tak se zase bojíme po "Wanovsku" tak, jak to po nás "mistr" chce. Děsivé, škaredé čarodějnice v černých šatech, panenky a hračky, které jakoby nás neustále sledovaly a skřípavá, hrůzu nahánějící hudba. Ten týpek, co měl na starosti hudbu, je zřejmě naprostý šílenec, protože vytvořit něco tak... chechtavě-skřípavě-děsivě mrazivého, nebo jak to mám nazvat, nemohl při normálním stavu:) Herecké obsazení skvělé, od malého Ty Simpkinse, přes Patricka Wilsona, až po výbornou Lin Shayed coby Elise. Insidious je dokonalým propojením efektní vizuální stránky s tradičními hororovými prvky a velmi lehkým nádechem bizarního humoru pocházejícího až z Elm Street. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (35)
- Scenárista Leigh Whannell si rovnako ako v prvých troch častiach filmovej série Saw (2004, 2005, 2006) zahral jednu z vedľajších postáv. Tentokrát Specsa, jedného z dvoch vyšetrovateľov paranormálnych javov. (DJW)
- Strašidelná pesnička "Tip Toe Thru the Tulips", ktorá sa objavuje vo filme, je v skutočnosti song z roku 1968 pochádzajúci od interpreta menom Tiny Tim. (Jello Biafra)
- Po přestěhování do jiného domu si Renai (Rose Byrne) pouští gramofonovou desku se skladbou „Nuvole Bianche“ od italského pianisty Ludovica Einaudiho. (chelsea17)
Reklama