Dům k pověšení
Dom za vešanje
Il tempo dei gitani
Time of the Gypsies
Obsahy(1)
Hlavní hrdina filmu Perhan žije se svou babičkou Hatidžou, strýcem Merdžanem a nemocnou sestrou Danirou v romské osadě, ze které jsou pravidelně unášeny děti do Itálie, kde jsou využívány Ahmedovou mafií k různým zločinům. Perhan se zamiluje do krásné Azry, ale k docílení svatby potřebuje peníze, a tak se vydává na dlouhou cestu do Milána Kusturica svým filmem reagoval na článek v novinách, kdy skupina jugoslávských Romů byla zatčena italskou policií a obviněna z vykupování dětí z chudých romských rodin. Děti převážela ilegálně do Itálie, kde je nutila k žebrání, prostituci a krádežím. Kusturica odjel do Skopje a několik měsíců žil v romské osadě, ve které naslouchal starým mýtům vyprávějících o svobodě a smrti. Ve filmu propojil dokumentární rovinu se symbolickou, ve které jsou protagonisté čistší, věří ve své sny a touží po šťastnějším volnějším životě. Film získal cenu za režii na MFF v Cannes v roce 1989. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (97)
Film, který je obtížné uspokojivě rozklíčovat, ale jednoduché si užít. Koluje mu totiž v žilách, podobně jako Poslední stanicí ráj (1988) Luciana Pintilieho nebo Vzestupu (1977) Larisy Šepiťkové, jakési nepolapitelné fluidum; boží chvění, které v některých jeho částech vystupuje z plátna a prostupuje publikem. Je hmatatelné minimálně od chvíle, kdy se kamera za doprovodu Bregovićovi interpretace romské písně Ederlezi přenese nad hladinu řeky, na níž Perhan spolu s dalšími Romy slaví svátek sv. Jiří. Střet vody a ohně, možná až přepáleně zveličený plujícími hořícími polínky, utváří magickou kompozici, která vzdáleně připomíná Danteho bárku. Hypnotizující plačtivý hlas romské zpěvačky následně obrazu vdechuje život, vytrhává ho z okovů filmového pásu a nechává ho v podobě elektrizujícího náboje volně poletovat mezi diváky. Každý moment, ve kterém potom Ederlezi zazní, je jednoduše kouzelný a těžko popsatelný, jako by promlouval univerzálním jazykem duše. ()
Cesta do hlubin Cikánovy duše je dlážděna sny o lepším životě, ale končícími většinou v pekle... ()
35. LFŠ Pro mě zklamání a nejhorší Kusturica. Takové celkově nedotažené. Možná je to jen můj pocit. ()
Kusturica ve sve krase, moc pekne natoceny film o jedne cikanske osade nekde v Jugoslavii. Neni to sice tak zabavne jako Cerna kocka, bily kocour... Jednoduchy pribeh, pekna kamera a predevsim vyborna hudba Bregovice dava filmu ten pravy balkansky smrnc. Neni nouze o vtipne dialogy a zajimave postavy. ()
Emir Kusturica umí prostředí jugoslávských cikánů vykreslit dokonale. O tom jsem se už přesvědčil. Tento snímek nemá chybu, oceňuji hlavně s jakou lehkostí je skloubena dramatická (vážná) linka s černou komedií. Je ve všech směrech vyvážený - reálný i naivní, vážný i odlehčený, temný i "světlý", veselý i smutný. ()
Jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl - což mohu bezpečně prohlásit už po samotném prvním dokoukání. Potvrzuje to genialitu a hravost Emira Kusturici, výborně kombinovanou s géniem Bregovicem. Cikánský Al Pacino ala Davor Dujmovic ještě dlouho zůstane v mé paměti. ()
Tragické i komické, dobře vymyšlené, jednoduše ale efektivně (a efektně) natočené, solidně zahrané (i když si neznalý divák musí na ten jižní temperament zvyknout), ale co je nejdůležitější, je to JINÉ. Jiné, než všechno, co vzniká v Evropě, Asii a Americe. Naprosto svébytné a téměř dokonalé. ()
"CO JSEM SÁM SEBE USVĚDČIL ZE LŽI, NEVĚŘÍM UŽ NIKOMU." Magický realismus v podání kočovného srdce Emira Kusturici. Obsazené a zahrané s živelnou náturou, pro kterou neexistuje příkras. Je fascinující sledovad ten bordel, plný bahna a suti a nebrát ho jako špínu a těkavý zmar, ale regulérní prostředí. Prostředí, ve kterém se žije, miluje a umírá. Jako všude jinde. Hudba: Goran Bregović. 80% ()
Tak silné kafe, že sa o tom nedá poriadne ani písať. Tento film je pre mňa o obrovskej dávke valiacich sa emócií, ktorá človeka paralyzuje... ()
Kusturica vyčaril svet cigáňov, vášne, absurdné scény, nepostrádateľné zvieratá a tragédií. Herci temer všetko amatéri. Skvelá muzika Gorana Bregoviča. A treba pogratulovať k Českému vyznameniu Za zásluhy, jednému z najlepších absolventov FAMU. O to viac, že jeho meno sa pre jeho politické názory dnes nenosí. Starosvetsky – klobúk dolu. ()
Toto je zcela a naprosto zcestný komentář, ale: včera jsem byla na úžasném koncertě Gorana Bregoviče ,a protože a jelikož ON složil tu fantastickou hudbu k tomuto filmu, tak mu tady chci vyseknout poklonu. Bravo maestro. Btw - tenhle film mám v mojí TOPce, hádejte proč :-). ()
Předem chci podotknout, že nepodléhám módním trendům, ani co se filmů týče. Nehodnotím filmy podle jejich momentální modernosti, ani zda jsou u kritiků či odborné veřejnosti a některých" intelektuálů" zrovna trendy. Kusturicovy filmy vás buď chytnou za srdce, nebo ne. "Cikánské" filmy Emira Kusturici a navíc, jak je to v případě tohoto filmu, v tandemu s Goranem Bregovičem, který tak úchvatně kombinuje balkánsko cikánskou hudbu s prvky rocku, popu i klasiky, mě prostě dostávají. ()
Opět typicky "kosturicky" poetický Kosturica tentokrát s poněkud roztáhlým a přetáhlým dějem ... ()
Zatiaľ najstarší režisérov snímok, ktorý som videl. Už vtedy to v ňom bolo a je mi to veľmi sympatické. Naturalizmus, pudovosť, rómska kultúra poňatá dostatočne netradične, veľa absurdných a preexponovaných momentov ktoré naivnému Perhanovi diváci jednoducho odpustia. No a s Bregovičovou hudbou na pozadí sa dá aj čas vyše dvoch hodín vydrža. A na pozadí toho všetkého hlboký odkaz, po ktorom treba trochu pátrať, no nepochybne je prítomný. ()
Môže byť niekto ešte temperamentnejší a bláznivejší ako Balkánci? Áno, môže. Predsa balkánski cigáni. Príbeh cigánskej obdoby mafie začína v juhoslovanskej cigánskej osade ako šialená komédia. Po presune do talianskeho Milána sa ale film postupne stáva čoraz vážnejším a dramatickejším. Boss mafie Ahmed, ktorý obchoduje s deťmi, aby ich potom využíval na žobranie, krádeže a prostitúciu, je niečo ako cigánsky Don Corleone. Hlavná postava Perhan je zase niečo ako cigánsky Michael Corleone, tá fyzická podoba asi nebude čisto náhodná. Podobne ako Michael, je to dosť tragická postava, svoju pôvodne čistú dušu zapredá a to nemôže dopadnúť dobre. Musím vysoko vyzdvihnúť podmanivú balkánsku hudbu s cigánskymi motívmi (Goran Bregovič), bez ktorej by dielo bolo také polovičaté. ()
Projekt 100 (1997) ()
Cyklus Emir Kusturica v České Televizi - ocenění ELSA 2003 v kategorii "Zahraniční pořad dramatický (hraný)", udělená Českou filmovou a televizní akademií. ()
Hořká komedie, mísící veselý život cigana a vážné téma dětského překupnictví v osobité Kusturicově formě. ()
Naprosto souhlasím s uživatelem dzej dzej. ;-) Je to Emirův možná nejlepší film. ()
Hodně silný příběh, který se za těch 140 minut divákovi zažere pěkně hluboko pod kůži, čemuž dopomáhá i podmanivá Bregovicova hudba (málokterá melodie mi utkvěla v paměti jako právě Ederlezi). Dům k pověšení proto (spolu s "Životem") směle řadím k mým oblíbeným snímkům...a nejlepším Kusturicovým počinům. ()