Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Georg KrauseHudba:
Gerald FriedHrajú:
Kirk Douglas, Ralph Meeker, Adolphe Menjou, George Macready, Wayne Morris, Richard Anderson, Joe Turkel, Timothy Carey, Christiane Kubrick, Jerry Hausner (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Príbeh o hrdinoch a zbabelcoch 1. svetovej vojny odhaľuje mocenské boje a ambície, ukryté za falošný patriotizmus. V Európe zúri 1. svetová vojna. Francúzska a nemecká armáda stoja proti sebe pozdĺž opevnených zákopov už dva roky. V tejto patovej situácii by každý pokus o preniknutie za nepriateľskú líniu znamenal hrozné krvipreliatie. Francúzska armáda však potrebuje hrdinský kúsok a generál Mireau preto dostane rozkaz dobyť nemecké pozície v priebehu niekoľkých dní. Jeho nadriadení vyrátali, že táto úloha by sa dala splniť s odhadom 55 percentných strát na životoch. Hoci generál si uvedomuje zúfalstvo tejto misie, vízia povýženia a získania ďalšej generálskej hviezdy je lákavejšia. Plukovníkovi Daxovi dá príkaz, aby svojich mužov viedol do útoku. Dax vie, že generál posiela jeho mužov na istú smrť a preto protestuje. Je však vojakom a jeho česť mu káže poslúchať rozkazy. Čo však znamená vojenská česť v armáde, ktorá sa riadi mocenskými ambíciami a ľudský život bezcitne obetuje hierarchii hodností? Majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsúdením vojny, krviprelievania a mechanizmov, na ktorých stoja vojenské rozkazy. Zároveň je to prvý film, ktorý režisérovi priniesol celosvetovú slávu, rovnako aj vzbudil značný rozruch. Nielen kvoli neúprosne realistickému zobrazeniu zákopových bojov, ale aj kvôli nelichotivému obrazu armády. Práve kvôli portrétu predstaviteľov francúzskej armády sa tento film mohol vo Francúzsku premietať až roku 1975, takmer 20 rokov od jeho nakrútenia. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (426)
Už samo téma je silné, dramatické a ve scénáři zrealizované bez zbytečných kliček a možná s až příliš výslovným patosem spravedlnosti v některých momentech (nicméně nepopírám, že mě v tomto ohledu mohl ovlivnit strašidelný český dabing). Vzhledem k době a zemi původu by jistě mohlo působit tezovitě a strnule, jenže Kubrickova realizace je virtuózní. Od úvodního navození atmosféry zákopů (dokonalé průjězdy kamery i práce s kompozicí), přes bojové sekvence až po stěžejní část – soudní proces se třemi náhodně vybranými zbabělci. Drama sporu mezi velícím právníkem (Kirk Douglas) a ctižádostí zešílevšího generála Mireaua (George Macready) i gerontofilním sadismem generála Broularda (Adolphe Menjou) vede Kubrick úsečně, občas překvapí výborně zvoleným záběrem (soudní proces s polodetaily), nijak nevydírá diváka, ale předhazuje mu syrovou žalobu armády, nesmyslnost glorioly důstojníků-bohů a zoufalství bezmoci běžných vojínů, které mašinérie vlastní armády semlela. Přesto Stezky slávy končí netuctovým zdůrazněním humanity, které na mě svou jednoduchostí zapůsobilo opravdu mocně. Na dobu vzniku se jedná o film nadčasový, o drama provedené tím nejbrilantnějším způsobem, o drama sdílné, nepřikrášlované a strhující. ()
Kubrick ako ho nepoznáme. Dej je priamočiary, rýchly a svižný, príbeh krutý a hlavne zaujme od prvého momentu. Ďalší film, ktorý opisuje absurdnosť, nezmyselnosť a nespravodlivosť vojny, krutosť veliacich vojakov vo vlastných radoch, len škoda, že Amíci poukázali na francúzsku armádu, pritom mohli kľudne to isté naznačiť aj vo svojej. Nekončí typickým happy-endom, no po zhliadnutí som bol totálne spokojný. A na 57-my rok veľmi vyspelé herecké výkony. 80%. ()
Člověk neví, jestli mu má být víc špatně z nesmyslných rozkazů a následných jatek, nebo směšného vojenského soudu. Jasná obžaloba, divákova lítost a hněv zároveň. Herecky silné, nejcharismatičtější byl samozřejmě přesný Douglas (film bych uvítal jednoznačně ve francouzském znění, ale to by se zase nedalo dohromady takové obsazení). Nespravedlnost, pak trocha trapného sentimentu s německou dívkou (značně křečovitý pokus o falešný humanismus) a zase zpátky do mlýnku na živé maso (i když, opravdu znovu s „naším“ plukovníkem? To asi ne…). Stezky slávy nejsou dokonalé, nicméně silné 4* si bezpochyby zaslouží. ()
I s odstupem mnoha desítek let se Stezky slávy řadí k nejpůsobivějším (proti)válečným filmům, vytknout se mu dá opravdu máloco. V tom snímku se koncentrují všechny důležité emoce a střetávají všechny možné povahové rysy. Hrdinství se potkává se zbabělostí, idealismus s cynismem, obětavost se sobectvím a víra s beznadějí. Kubrickovi se povedlo dokonalé vtažení diváka do atmosféry zákopů zasypávaných dělostřeleckými granáty i zpustošené země nikoho rozervané jizvami výbuchů a pokryté troskami válečného šílenství. Stezky slávy představují vrcholnou školu především pro filmové kameramany. Co záběr, to obrazová lahůdka. Absurdní scéna vojenského soudu nad údajnými zbabělci, která má zamaskovat nesmyslnost útoku oslabené jednotky proti vojenské pevnosti, je pak obžalobou všech vojenských a politických systémů, které své obyvatele považují za pouhý kanónfutr pro své zájmy. Celkový dojem: 95 %. ()
Scénář: Stanley Kubrick, Calder Willingham, Jim Thompson .. Excelentní antiválečný film, který bere veškeré iluze o spravedlivé a zejména rozumně vedené válce. Takhle jsem se nad „zelenou hloupostí“ nepobavil snad od Švejka, byť zde byl ten úsměv spíše mrazivý s příchutí beznaděje. Tolik políčků do řad generality a jejich nesmyslných rozhodnutí se jen tak nevidí. Ani políček pro faráře nebyl špatný, tedy mě rozhodně pobavil. Dokonale zrežírované jak na bojišti, tak při dialozích v zákopech, soudní síni i šatlavě s patřičně neveselou tečkou na konci. Ano, mám na mysli tu hospodskou scénu, neboť většina z těch vojáků vidí dívku naposledy… Jak jsem u Kubricka při některých filmech nejistý ohledně zmiňované geniality - tak tohle je bezpečně ona. 100%. ()
Galéria (63)
Zaujímavosti (30)
- Charlton Heston odmietol rolu plukovníka Daxa, aby mohol hrať vo filme Dotek zla (1958). Následne bol nahradený Kirkom Douglasom, ktorý rolu vzal. (westerns)
- Jedná se o první film, který Stanley Kubrick netočil ve formátu 1,37:1 – zde byl použit formát 1,66:1. (gogos)
- Kirk Douglas (plukovník Dax) o filmu v roce 1969 prohlásil: „Je to film, který bude vždycky dobrý, i za mnoho let. Nemusím čekat 50 let, abych to věděl. Vím to teď.“ (Matty)
Reklama