Fear and Desire
Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Howard SacklerKamera:
Stanley KubrickHudba:
Gerald FriedVOD (2)
Obsahy(1)
Čtyři vojáci přežijí havárii letadla a ocitnou se v lese 6 mil za nepřátelskou linií. Vymyslí plán: Dojdou k nejbližší řece, postaví vor a v noci vyrazí do nejbližší přátelské zóny. Jejich plán vychází do té doby, než cestou narazí na mladou ženu... (Revolver)
Recenzie (59)
** dávam za lahodnú atmosféru strachu a desu vojny. To Stanleymu vždy išlo a počas pribúdajúcich filmárskych skúseností tieto aspekty dotiahol do dokonalosti. Znižujem len kvôli amatérskemu spracovaniu, horšie rozlíšenie budete len ťažko hľadať. ()
Film dlouho ztracený, samotným Kubrickem označovaný za neplnohodnotné dílo. V roce 2010 se našla téměř kompletní kopie, která byla restaurována a kterou jsem měl to štěstí vidět. Film má svoje zajímavé prvky. Například zvuková stránka vás nenechá vydechnout a vy pořád máte pocit, že jste skutečně ve válce. Jenže herecké výkony jsou takové trochu umírněné, až příliš poklidné. Překvapilo mě pár celkem zábavných scén, které vycházejí z tíživé situace čtyř vojáků na nepřátelském území. Vzhledem k tomu, že předtím měl Kubrick na svědomí jen krátké dokumenty, je tohle skok kupředu. ()
Mnoho let jsem odolával pokušení shlédnout onu legendární příšernou kopii. Naštěstí jsem nepodlehl a hle, po pár letech se kdesi v Portoriku objeví kopie kvalitní, ze které se podařilo udělat výborný remaster. A tak lze konečně film posoudit zcela objektivně a bez zbytečných omluv. Strach a touha je celkem naivní snímek, ze kterého srší čirý amaterismus patrný především ve výpravě a stylu kamery. Naštěstí můžeme pozorovat skutečně zajímavou sondu do myslí vojáků za napřátelskou linií a už tehdy, krátce po dvacítce, Kubrick dokázal, že pracovat s osudy lidí a zabřehávat do jejich myslí, které vystavuje skutečně mezním situacím, bude přesně to, co mu bude sedět. Strach a touha je tak ve výsledku lehce nadprůměrnou podívanou, které jde k duhu i "krátkost". Je to hlavně malá ochutnávka toho, čím svět Kubrick dokázal v příštích letech obohatit. 3* ()
Fantastický film z Kubrickovho pacifistického obdobia tvorby. Samotné zasadenie deja do nič nehovoriaceho lesa, nič nehovoriace uniformy a dokonca ani zbrane či lietadlá nie sú obviňovaním nejakej krajiny z vojny. Sú obviňovaním vojny samotnej. Vôbec sa netrápi s nejakým bližším vykreslením postáv, každá z nich totiž sama o sebe charakterizuje skupiny ľudí, ktoré sa vo vojne ocitnú a ich postoj k vojnovému konfliktu. Od poddôstojníka, ktorý to berie ako povinnosť voči svojej vlasti, cez vojaka som tu preto, lebo tu musím byť, ďalšieho, ktorý vo vojne vidí možnosť konečne niečo zo svojim životom, v ktorom nič nedokázal spraviť až po Sidneyho, ktorý reprezentuje časť populácie zúčastnenej vo vojne, ktorú tá pripravila o rozum. V jeho prípade doslovne. Tak dokonale vystihnúť vojnové šialenstvo, nezmyselnosť vojnových rozkazov ( keď seržo pošle Maca aby skontroloval cestu v mieste, kde sú dve zátačky a z miesta kde ho pošle, nevidí na viac ako pár metrov) nedokázal pred Kubrickom nikto. Ani po ňom. Už vôbec nie zúfalec Nolan v Dunkirk 2017. Detailné zábery tváre ľudí ( a dobermana) takto dokonale využil snáď už iba Bergman v Siedmej pečati. Zábery na taniere jedla, v krorých v jednej chvíli spočíva ruka mŕtveho nepriateľa a o chvíľu z nej Mac je alebo na konci sú v nej uhasené cigarety tiež zobrazujú podmienky vojny. Inak, doberman, ktorý nerozlišuje unifrmy a je prítulný k obom vojnovým táborom je ďalším skvelým protivojnovým odkazom. Najlepším záberom však je bezpochyby detail tváre umierajúceho generála a sliny, vytekajúce z jeho úst.Odkaz Make peace, no war podľa Kubricka užívatelia čsfd zjavne nechápu. Prečo ma to vôbec neprekvapuje? Aha, lebo Marvel movies tu dosahujú 90%. Tak potom má strach a Touha 200%...Pre ľudí, ktorý chápu to, na čo sa pozerajú a dokážu čítať medzi riadkami. ()
Ako prvotina Stanley Kubricka ma to neoslovilo, rezisersky sa len hladal, akurat nieco do seba mala atmosfera a des vojny. 35 % ()
Kamera nádherná, spousta krásnejch statickejch záběrů. Je vidět, že Kubrick byl původně fotograf a dokumentarista. Zrežírovaný je to taky dobře a zahraný slušně. Scénář začně v druhý půlce bohužel trochu haprovat, ale dá se to přežít. Nicméně Kubrick se za tenhle film stydět rozhodně nemusel, je totiž dobrej. Dávám mu 4 hvězdy za progresivní filmařinu, za to, že se jedná o debut a za to, že Kubrickovi bylo pouhých 24 když tento film natočil - to si zaslouží velký obdiv. ()
ani se nedivím, že Kubrick svojí prvotinu neměl moc rád, protože ačkoliv už tu jsou patrné prvky které následně provázely jeho další tvorbu, tak je Fear and Desire kouskem na hranici amatérského filmu o který by dnes již patrně nikdo ani nezavadil, kdyby pod ním nebyl podepsán právě Kubrick. Něco je tu fajn, něco naopak působí hodně naivně a úsměvně (což byl ale problém hodně filmu z padesátých let)...60% ()
I když to mělo jenom hodinu, tak jsem se nemohl zbavit dojmu, že by to mělo být o polovinu kratší. A definitivně jsem si tím dokázal, že až na výjimky není Kubrick filmař pro mě, protože většina jeho děl se mi nelíbí. Příběh to sice byl zajímavý, ale to zpracování mi moc nesedělo. 55% ()
Strach a touha... Kubrick, posilněn krátkometrážní zkušeností, uvedl své filmařské úvahy a touhy v reálnou podobu. Filmu lze vytknout mnohé, přesto si ctižádostivé nadšení zaslouží pozornost. Sebefinancování je nejvíce znatelné v postupu a technických možnostech. Nezkušenost si vybrala daň. Nejsilnější stránkou Kubrickovy prvosenky je pacifistická myšlenka, jeho věčná idea, a především prokreslená psychologická rovina. Psychologickou hloubku dovedl později k dokonalosti. Herecké podání nechává vyniknout rozervanost lidské duše. Válečný stav, cesta za záchranou, strach, rozpolcenost, vlastenecká zodpovědnost a osobní pocit zadostiučinění, strach, boj, zoufalství a pud sebezáchovy. Mnohé není dokonalé, ale vložené energické úsilí se promítá do niter psychologie strachu. Poselství je srozumitelné. Hlavní postavou válečné odysey je poručík Corby (sympatický Kenneth Harp, též v roli nepřátelského generála), nejvýše postavený voják havarovaného letadla. Cílem je bezpečný návrat na vlastní území bez zbytečného heroizování. Výraznou postavou je seržant Mac (zajímavý Frank Silvera) v touze po osobním přínosu, který bude hoden zapamatování jeho bídné existence. Důležitou postavou je vojín Sidney (zajímavý Paul Mazursky). Jeho nitro je zasaženo válečnou vřavou a všudypřítomným strachem nejvážněji a psychická rozpolcenost může vypuknout s plnou parádou. Z dalších rolí: pragmatický vojín Fletcher (Stephen Coit, též v roli nepřátelského kapitána), zajatá vesnická dívka (Virginia Leith), či doprovodný hlas vypravěče (David Allen). Nezkušenost i domáckost je znát, přesto si film zaslouží uznání pro své vykreslení nejednoduché duše člověka ve strachu, obavách a obezřetnosti. Válka mění lidskou mysl k nepoznání, odvrácenost přináší nejistotu a zmatek. Kubrickovy poetické variace mě příjemně překvapily. ()
Scenar je jednoznacne nejvetsi slabina tohoto Kubrickova celovecerniho debutu. Zpracovanim film dava tusit, ze jej natocil talentovany reziser, spousta dobre natocenych scen (za vsechny, zabiti vojaku v chatce a prostrihy na kypajici jidlo). Velmi dobry herecky vykon podal nejmladsi vojak a jeho pomateni smyslu je nejlepsi cast celeho filmu. Urcite zaujme i krasna Virginia Leith, skoda, ze toho zase tolik nenatocila. Zabiti generala je hodni naivni, to uz je ale soucast onoho nestastneho scenare, presto davam ctyri hvezdicky. ()
Amaterizmuz. To aj študenti z VŠMU zvládnu podať príbeh lepšie. Čo už, režisérske začiatky bývajú väčšinou velmi ťažké. 03.05.2021: Po druhom pozretí (po takmer 10 rokoch) to nevidím až tak čierne, ale cez tú nízkorozpočtovosť a občas aj nelogickosť postáv sa ide preklenúť len ťažko. Zachraňuje to aspoň menšia stopáž. ()
Kromě docela pěkné ženské, nuda. Tohle se nedá žrát ani Kubrickovi. Nic mi to nedalo, jen mi to vzalo - čas. Ani tam neřeknou, co je to za válku - kdesi v americkym lese asi. Děj tak blbej, že kdyby se měl zmačkat do kuličky, vznikl by z toho čtvereček. A proč toho generála a kapitána hráli stejní herci? Nevysvětleno. Dost amatéřina protkaná filozofickejma kecama, takže kecama o nesmyslech. Teda musím přiznat, že dobrejch tam bylo několik záběrů, s kterejma si Kubrick vyhrál, ale to je tak všechno. ()
Přepis na Blu-ray proběhl na výbornou. Ale jak sám Kubrick jednou prohlásil, je to spíš taková dětská čmáranice na lednici. Ovšem každý musí nějak začít. ()
První mistrův celovečerák na kterém už je částečně poznat jeho rukopis, hlavně co se týče kamery, ale scénář, triky a další věci trochu pokulhávají. Samozřejmě to odpovídá rozpočtu a zkušenostem, které Kubrick a spol. při natáčení měli. (HD, orig.) ()
Ranný Kubrick se prostě nedá sledovat. A přitom tohle začíná nadějne - v podivném bezčasí se 4 vojáci ocitnou po pádu letadla na nepřátelském území. V první půlce to vypadá na napínavý válečný film, ale v druhé půlce začne šílenství. Napřed naprosto podivná scéna s přivázanou dívkou a ke konci se to rozplizne v nekonečnou sérii voiceoverů, vnitřních monologů a pseudofilozofických blábolů. 2* jen za první část. ()
Pokud uvážím fakt, že film je natočen za směšnou částku a je to absolutní prvotina nemusí se Kubrick za nic stydět. Děj je trochu slabší, kde silnější momenty střídá občasné nelogičnosti či přehnanosti, ale dá se na to dívat. ()
Obsah zajímavý, režisér jakbysmet a příběh filmu, přesněji to co se s nim mělo dít dále, samozřejmě též. Strach a touha obsahuje některé zajímavé později využité postupy, obzvlášť kamera je velmi slušná, ale v některých částech i děj, například viditelné útrapy z války. Svým způsobem je to takové avantgardní válečné drama, žánry docela neslučitelná, i když viděli jsme u jiných ledasco. Tady nemohu říct, že tohle spojení úplně vyšlo, navíc kvalitě filmu nepřidávají ani někteří herci. Ale že by to bylo na úplné smazání ze světa, to bych neřekl. I když samozřejmě Stanleyho Kubricka chápu, byl na sebe hold tvrdý, což rozhodně není ku škodě. 55% ()
Na to že to bol Kubrickou prvý film tak to bol poriadni nárez,bravó týmto filmom si vyslúžil svoje ocenenia,a hlavne týmto filmom sa začal naplno venovať kariére režiséra... ()
Stanley Kubrick o tomto svém filmu řekl, že jeho kvalita se dá přirovnat k nálepce na lednici. Později se snažil tento film zničit a to se mu téměř podařilo, zůstal nám jen v několika strašlivě špatných kopiích. Samozřejmě proti ostatním jeho filmům je Fear and Desire čistý amatérismus, ale rozhodně mu nechybí na svou dobu originální přístup k tématu a některé zajímavé scény. (Vojáci pochodují a jak procházejí, slyšíme jejich myšlenky) Obrazová kompozice také nezapře zkušeného fotografa. A o co tu jde? Válka, jedno jaká. 5 mužů havaruje se svým letadlem v nepřátelském území. Snaží se dostat ke svým po voru na řece. Cestou zajímají mladou dívku. Zjišťují také, že ve vile na protějším břehu se skrývá s minimální ostrahou nepřátelský generál? V takové chvíli začíná pracovat strach, touha a odvaha... ()
Súvisiace novinky
Kubrickův „ztracený film“ konečně v HD
Psal se rok 1953 a čtyřiadvacetiletý začínající filmař jménem Stanley Kubrick natočil za 50 000 dolarů vojenské drama Fear and Desire. Bylo o čtyřech vojácích, jejichž letadlo havaruje za… (viac)
Bytostný intelektuál Kubrick versus primitivnost válečného prostředí poprvé. Snad nikdo nenahlížel na chování a činy tak typické pro armádu s takto značným opovržením... Zde Kubrickův pohled na svět v tomto směru vyniká nejvýrazněji, neboť v dalších jeho filmech s válečnou tematikou máme charaktery, působící na diváka pozitivně - ať už sympatický důstojník Kirka Douglase ve "Stezkách slávy", či působivý nekompromisní motivátor R. Lee Ermey z "Full Metal Jacket". Po ničem takovém zde není vidu ani slechu, jen syrové prostředí a osoby, konající více rozkazem jak rozumem. Nejsilněji ono primitivní chování vynikne vůči nevinné (a v rámci příběhu jediné) dívce, o které nic nevíme, s výjimkou toho, co následně prožije. To samé ale platí pro všechny hrdiny - o koho se jednalo, o jaký útvar? Proč jsou jim trnem v oku nějací generálové z druhého břehu? Aby byl Kubrickův antimilitarismus znát co nejvíce, oni také působí honosně jen vzezřením plné lesklých metálů, ne však vlastními myšlenkami... Film je samozřejmě znám jako celovečerní debut později slavného tvůrce, přičemž pro něho samotného, jak známo, to bylo něco jako nemanželské dítě, které by nejradši zapřel. Proto jsem k projekci přistupoval i s otázkou - "je dobře, že jeho záměr nevyšel a můžeme dnes film bez problémů shlédnout?" Pravdou je, že zde máme lehkou naivitu v očekávání událostí budoucích, plus možná Kubrick nebyl spokojen i s vyzněním snímku, které je takové mladicky radikální. Někdo zase může postrádat psychlogii postav, no a také si říkám, kolik scén se točilo vícekrát, jako tomu bylo u režisérových nejslavnějších děl... přičemž více jak stokrát se žádný ze segmentů neopakoval, to je jisté. :-) Jak už jsem zmínil výše, atmosféra příběhu je syrová přesně tak, jako bývá samotná válka. Zároveň se mi líbí i neurčité zařazení: armáda může být jak americká, tak britská či jiná anglofonní, o ještě více tajemné protistraně nemluvě - to dodává dílu na nadčasovosti, pro mě v umění klíčovým prvkem. Zatímco jiná, velkolepější díla se zabývají konkrétním prostředím - viz volná série děl reflektující válku ve Vietnamu, kterou koneckonců najdeme i v Kubrickově filmografii. Navíc mi přijde, že jiné válečné filmy svojí přilišnou akcí (oproti třeba i "Full Metal Jacket") tu válku popularizují, ač je jejich prvotní záměr opačný. Schválně, jaké byly vaše pocity po shlédnutí "Apokalypsy", "Čety", apod.? Původně (cca 10 let nazpět) jsem jako mnoho jiných vlastnil onu nekvalitní kopii, takže jsem rád za onen zázrak v podobě restaurování díla, které v zrnící podobě by stěží vyniklo (což neplatí samozřejmě jen u Kubricka). Když si vezmu, co se začátkem padesátých let dostávalo do kin (např. Ed Wood a neméně "kultovní" levná sci-fi) a připočítám podmínky natáčení (finální rozpočet 53 tis. $, za tuto částku se dnes nenatočí jediná scéna) k výše zmíněnému, nemám pocit, že bych dílo přehnaně nadhodnocoval. A to Kubrickovo opovržení beru jako známku jeho mimořádného perfeckionismu, který se mu později vrátil. Třináctý (a poslední) jeho viděný film, třinácté plné hodnocení. 90% () (menej) (viac)