Blot in a Fairy Tale
Réžia:
Ota KovalScenár:
Ota KovalKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Milena Steinmasslová, Josef Patočka, Oldřich Velen, Vladimír Hrabánek, Zita Kabátová, Eva Svobodová, Hana Brejchová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (44)
Dodnes obcházím knihkupectví a hledám knížku s kaňkou, která mě zavede do světa pana Lady. ()
Pěkné. Rád zavzpomínám. 60% ()
Ladovo obrázky mám velmi rád a proto tato pohádka patřila vždy k těm oblíbeným. Na druhou stranu musím ale uznat, že již na první pohled jde poznat , že jde o silně předrevoluční film a téměř z každého snímku mimo Ladovo obrázky, jdou vidět krásy socialistického budovatelského programu (sídliště, stavby, chlapec tlačící kočárek ..... ()
Fuchsova byla star. Postesila tez ucast bohyne Zity a take puvabne Mileny S. Jinak je to takova ta sedmdesatkova detsko-rodinna klasika co se tyce zpracovani. A tehdy to borci delali dobre, myslim... ()
Teprve v dospělosti jsem prozřel a nalezl krásu toho dětského snímku. ()
Žaneta Fuchsová měla našlápnuto. Ale tak trochu točila stále stejné filmy/příběhy/pohádky, že mě to celkem odrazovalo. ()
Krapet nudný film o přeskakování mezi realitou a pěkným světem Josefa Lady. Obsahuje otravné elementy, jako je dítě s kočárkem či kráva Javora, na druhou stranu ale dokáže být i poučný – právě kráva se ocitá ve stanici metra Budovatelů (dnes Chodov) hned rok po jejím skutečném otevření (1980). Při hře na piano tu jsou dobře ukázány paralely mezi "Kočka leze dírou" a Smetanovou "Vltavou". ()
Ale jo, nad kaňkou se slituju. Přece jenom, jako dítě se mi celkem líbila. Nápad s knížkou je dobrý a příběh není natahovaný, jak se o to dneska snaží spousta tvůrců. 70 minut ja myslím tak akorát. ()
Pohádka jako pomník Josefu Ladovi? Proč ne. Skvělá Žaneta Fuchsová v celkem netradiční pohádce. ()
Jedna z oblíbených pohádek mého dětství. Trikové snímky realizoval Adolf Hejzlar. ()
Netradiční "Arabelina cesta" z našeho světa do pohádky, na kterou je možno se dívat jako na takovou filmovou výstavu obrazů Josefa Lady. Pro mě je Kaňka do pohádky obrovským překvapením. I dnes, téměř 40 let po jejím vzniku, je to krásná pohádka, která je v mnohém lepší než ty naše současné. Natočena je takovým tím moderním stylem ala Jindřich Polák či Václav Vorlíček. Z našeho světa se kaňkou v knížce cestuje do pohádkového světa Josefa Lady a stejně tak zase nazpátek. Malá Vendulka díky tomu objevuje, jak se žilo na začátku 20. století. Naopak kluk z ladovského světa je vykulený tím naším světem. A nejlepší podle mě byla kráva v metru. [2862. hodnocení, 37. komentář, 58%] ()
Minimálně po 30 letech jsem se chtěl podívat na tuto dětskou pohádkovou či sci-fi komedii. Lucie, postrach ulice nebo Chobotnice... to sice nejsou, ale Ladovy obrázky mám rád :-) ()
Československý film s notnou dávkou fantazie popisující neobvyklé cestování z reálného světa do pohádkové knihy a nazpět. V hlavních rolích se objevili dětští herci : aktivní osmiletá Vendulka (Ž. Fuchsová), její bratr D. Rýdl a oživlý kluk z knihy L. Bech. Na začátku obrázkové knihy plné říkadel od Josefa Lady s prostým názvem Dětem, kterou dostala jako dárek malá Vendulka, byla nalezena záhadná kaňka, kterou lze prostupovat do světa knihy a tam dotekem oživovat namalované objekty. Zajímavý nápad byl však rozvinut velmi nešťastně, neboť co na začátku filmu vypadalo lákavě, na konci snímku ukrutně nudilo a působilo nesmyslně. Z filmu se tak stala pouze jakási pocta národnímu umělci J. Ladovi, jehož kresbám se můžeme ve filmu obdivovat. V rolích zaneprázdněných rodičů se ukázala M. Steinmasslová a V. Helšus a tím výčet dospělých herců končí, pouze v okrajových a zanedbatelných postavách jsem zahlédl F. Husáka a O. Velena. Mám pocit, že režisér O. Koval těžce nezvládl závěr svého snímku, neboť jsem měl vskutku problém jeho dílo dokoukat, a přitom začátek jeho filmu se zdál nadějný a v polovině byl ještě snesitelný. Celkově se domnívám, že události, které se odehrávaly v obrázkové knize, měli být pojaty zcela jinak a díky nepochopitelně velkému prostoru, který dostal v tomto chaotickém a nelogickém snímku obyčejný tur domácí, jsem se rozhodl po velmi dlouhé době udělit pouze jednu hvězdu. Ota Koval se tak pro mě stal režisérem, kterému je lépe se zdaleka vyhnout. ()
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství...Představa dostat se do Ladových obrázků mi přišla úplně úžasná. ()
Tu kaňku jsem vždycky chtěl mít na stěně. ()
Bezvadné. ()
Napůl reálný příběh napůl fantazie vytvořena pomocí obrázků umělce Lady. Film je jako pohádka určen pro malého diváka. Zpracována je typickým rukopisem osmdesátých let minulého století. Mě osobně tato fantasy nějak zvláště nezaujala. Ale dětem se tato zajímavě pojatá látka musela a snad i dnes může líbit. Vždyť jakékoliv příběhy s živými zvířaty jsou líbivé a zajímavé. Dětské role jsou zahrány přesvědčivě a hlavní představitelka Fuchsová měla prostě talent. Stejně tak reálný se jevil představitel pana Lady Patočka. ()
Kdo by se nechtěl ocitnout ve světě, který zobrazují obrázky Josefa Lady... Tento film však trpí tím, že skvělý nápad s prolínáním reálného světa se světem Ladových obrázků nebyl dotažen do konce. Nenabádám tím k nějaké nákladné produkci, naopak oceňuji, že se postavy v knížce pohybovaly mezi ilustracemi a ne v nějakém nákladně stylizovaném prostředí starosvětských pastvin. Problémem však je absence poutavého dějového syžetu, dialogy vedou kamsi do prázdna a nebyl využit kontrast mezi postavami z dvou tak odlišných prostředí. Film určitě má potenciál potěšit příznivce Josefa Lady či dokonce nové získat (což není třeba, protože toho pána budou znát všechny děti i za sto let), ale z geniálního nápadu se dalo vytěžit mnohem víc. ()
Průměrná trochu nelogická pohádková povídka. Hodnocení: 55 % ()
Krásný pohádkový příběh, na kterém jsem byla jako malá v kině a moc se mi líbil. Miluju Ladovy obrázky a jejich zpracování do pohádky bylo úžasný. ()