Wonder Woman 1984

Nová Wonder Woman je 80’s štýlom, atmosférou a ropnou tématikou, takmer vo všetkom ostatnom sa vracia do minulosti ešte ďalej, až do dôb prvého Supermana. A je iba na divákovi, či jej očividne úmyselnú naivitu a starosvetské postavy prijme, alebo nie. A úprimne, keby šlo o inú frančajzu, štvrtú hviezdu by som ani nezvažoval. Tu mi vydržala dve tretiny stopáže, až kým kopenie nezmyslov sebeparodických (prezident) a whedonovských (všetko to - na dve a pol záberu - akože dojemné zľahčovanie rodinných problémov) prekonalo počiatočné okúzlenie. V závere už to drží nad vodou fakt iba Diana. Bavilo ma hlavne to retro, záporáci, neokukané lokácie. Na druhú stranu to má niekoľko chybových trikov, nefunkčnú romantickú líniu, smiešny záver. Každopádne, rozhodne viac Donner ako Schumacher. (27.12.2020)

Režisérka Patty Jenkins svou hrdinku pojímá jinak než její mužští kolegové a mně se její pojetí více než zamlouvá. Silných ženských superhrdinek je v Hollywoodu velmi málo a za každou dobrou z nich jsem moc rád. A ještě jedna věc: Chris Pine je strašně nedoceněný herec. Zaslouží si mnohem víc než jenom v Hollywoodu přicmrndávat. (04.09.2021)

Škoda, že som dal frfľošov a nenechal si to do kina. Jasné, nie je to žiadna pecka, no ako tupý blockbuster to funguje úplne v pohode. Dokonca možno aj trošičku lepšie než jednička. Gal Gadot je superhot, Zimmer do toho búši ostošesť a tie prachy na tom vidieť. Že to je ultrablbé, mi vôbec nevadilo. Navyše to má ten vzácny dar, ktorý nemá MCU, že to príbehovo funguje ako film, nie len celovečerná časť seriálu. Škoda tej premrštenej stopáže a Pedra Pascala, ktorému by už konečne mohol dať niekto zákaz liezť do filmov, lebo je príšerný ako vždy. Slabších 7/10 (11.02.2021)

Když 1984, tak se vším všudy, řekli si asi Patty Jenkins a spol. a druhou Wonder Woman napsali a natočili přesně tak, jak by vypadala před 37 lety. Tedy s pohádkovou zápletkou, ve které dojde i na hrozbu studené války a na vítězství těch nejdůležitějších lidských hodnot, s hlavní (polo)božskou hrdinkou, která rozdává úsměvy na všechny strany, padouchy likviduje bez zabíjení (meč a štít vůbec nečekejte, jedinou Dianinou zbraní je laso) a sama se trápí nešťastnou láskou, se superprohnaným a zábavným padouchem, jehož plán vzbuzuje cukání koutků, a jen s několika akčními scénami, na něž se ale nemusí vůbec dlouho čekat, jak si někteří stěžují, protože to mezi nimi je prostě pořád zábava. Vážně se mi tohle pojetí líbí. Gal Gadot si odlehčenou polohu vyloženě užívá, naprosto skvělý je Pedro Pascal, který Maxe Lorda hraje úplně stejně jako hrál Gene Hackman Lexe Luthora, Chris Pine má zase komediální talent a krásně se všemu pořřád diví, no a klobouk dolů před postupně Kristen Wiig, jejíž Barbara se zase očividně inspirovala Selinou/Catwoman v podání Michelle Pfeiffer a která se postupně proměňuje bez jakýchkoliv efektů, pouze díky svému herectví a čím dál zvířečtějším kostýmům. Na závěr musím udělat něco, co jsem dlouho neudělal, a to pochválit i hudbu Hanse Zimmera, který na jedničku mixuje williamsovský orchestr plný jásavých supermanovských fanfár s morricconeovskou romantikou, dobovými synťáky a svým typickým hukotem (a Lvím králem). (16.04.2021)

Komiksová bída s nouzí. Už jednička pro mě nebyla žádným veledílem a kdykoliv si vzpomenu na směšné akční finále, je mi do breku. Pořád ale měla aspoň hezkou sekvenci v zákopech a snažila se o pár zajímavých motivů. Ve Wonder Woman 1984 ale není vůbec nic. Dokážu ještě pochopit stupidní zápletku jak z naivních komiksovek 80. let a snahu přiblížit se atmosféře tehdejších žánrovek. Jenže Jenkins s tím vůbec neumí pracovat. Osmdesátková atmosféra je příšerně líná a nenápaditá, humor zde (stejně jako v jedničce) vůbec nefunguje a pokusy dát postavám nějakou hloubku zde v mixu s cheesy příběhem působí dosti kontraproduktivně a legračně. A hlavně se to celé bere zbytečně vážně a chybí tomu ten správný nadhled. Mezi Gal Gadot a Pinem to sice stále jiskří, Kristen Wiig je však coby záporačka k smíchu ještě před crossoverem s Cats a Pedro Pascal se někde v půlce rozhodl, že už na to kašle a bude radši zkoušet, jak moc dokáže přehrávat. Akce je pak málo a v některých momentech to vypadá až nečekaně lacině. Patty Jenkins na to prostě nemá a místo pocty tehdejším komiksovkám a zábavné popcornovky nám servíruje nechtěně směšnou banalitu s infantilními dialogy či rádoby moudry, z nichž jsem měl v závěrečné třetině už opravdový bolehlav. Jedna z nejnudnějších a nejzbytečnějších žánrovek posledních pěti let. (27.12.2020)