Wonder Woman 1984

Dyslektický Cigán tímto klesl ještě hlouběji ke dnu žumpy Debilních Cypovin a uplácal zatím snad nejstrašlivější a nejnudnější povrchní, megapatetickou homokládovinu ze všech dosavadních adaptací retardovaných omalovánek pro postižence poruchou čtení. Prkenná šišohlavá Židozonka tentokrát devadesát procent hrací doby bojuje výhradně s červenoknihovním poševním šlemem otylých čtenářek Rosamunde Pilcher, aby ve zbývajících deseti tupě usvištěla k naprostému správňactví hormonálně destabilizovanou předpřechodovou trapkomilfku, uboze přiblblého homodžina s odulým obličejem a lacině pomentorovala všechny ty děti s mozkovou obrnou a dospělé po mrtvici. Patricie by zoufale potřebovala k narozeninám vibrátor. Nebo nějakého zapřisáhlého šovinistu se zálibou ve fistingu. Popřípadě by účel splnil i doživotní soudní zákaz přiblížit se k jakémukoliv filmovému studiu. (26.12.2020)

Když 1984, tak se vším všudy, řekli si asi Patty Jenkins a spol. a druhou Wonder Woman napsali a natočili přesně tak, jak by vypadala před 37 lety. Tedy s pohádkovou zápletkou, ve které dojde i na hrozbu studené války a na vítězství těch nejdůležitějších lidských hodnot, s hlavní (polo)božskou hrdinkou, která rozdává úsměvy na všechny strany, padouchy likviduje bez zabíjení (meč a štít vůbec nečekejte, jedinou Dianinou zbraní je laso) a sama se trápí nešťastnou láskou, se superprohnaným a zábavným padouchem, jehož plán vzbuzuje cukání koutků, a jen s několika akčními scénami, na něž se ale nemusí vůbec dlouho čekat, jak si někteří stěžují, protože to mezi nimi je prostě pořád zábava. Vážně se mi tohle pojetí líbí. Gal Gadot si odlehčenou polohu vyloženě užívá, naprosto skvělý je Pedro Pascal, který Maxe Lorda hraje úplně stejně jako hrál Gene Hackman Lexe Luthora, Chris Pine má zase komediální talent a krásně se všemu pořřád diví, no a klobouk dolů před postupně Kristen Wiig, jejíž Barbara se zase očividně inspirovala Selinou/Catwoman v podání Michelle Pfeiffer a která se postupně proměňuje bez jakýchkoliv efektů, pouze díky svému herectví a čím dál zvířečtějším kostýmům. Na závěr musím udělat něco, co jsem dlouho neudělal, a to pochválit i hudbu Hanse Zimmera, který na jedničku mixuje williamsovský orchestr plný jásavých supermanovských fanfár s morricconeovskou romantikou, dobovými synťáky a svým typickým hukotem (a Lvím králem). (16.04.2021)

Gal(on) tělních tekutin protekl naprosto comicsově. Klidně si palte stovky kyselých malin tomuto sequelu, za nejhorší pokračování, jehož předchůdce nebyl zrovna absolutním výkvětem vkusu. Pokračování je sexy, nápadité a zasazené do éry osmdesátých let minulého století, kterou ochuzený český divák strávil tak maximálně u Spejblů a Arabely. Alespoň v té Arabele se mihl náznak comicsu, ovšem držet v té době v ruce sešit s Wonder Woman, tak to byla rarita. A už vůbec si nedovedu představit, jak by tehdy vypadala představitelka z masa a kostí. A opět přede mnou stanula nádherná běhna, se kterou by byla radost strávit víkend v posteli. A naprosto skvěle se osvědčilo přihodit ještě jednu poběhlici, konkrétně Kristen Wiig, co svým nově získaným sexappealem rozmašíruje televizní hlasatelky, co byly asi největším erotickým zážitkem v dávných dobách pro československé diváky. Nové dějství se točí kolem vzácného nerostu, který plní každé přání. A jak to tak bývá, dostane se do nepovolaných rukou. A ve hře je tradiční zkáza lidstva, všeobecný chaos a politické represálie. Film je ve svém duchu stoprocentně naivní, přesně jak velí comicsový základ. A opět tomu bude přítomen sympaťák Chris Pine, který absolvuje "reinkarnaci" a vytvoří příjemně chemický tandem s Gal Gadot. Akcí film nepřetéká, ovšem pěkně vyvedené akční scény se postupně dostavují. K mání jsou pasáže, v nichž jedna muži neobletovaná ženština a jeden neúspěšný byznysman skrze magickou moc kamene mají rázem nadvládu nad živým tvorstvem, načež sexice bruneta musí obstarat Galon tamponů, protože takové létání v povětří nemusí být bezpečné pro poševní vchod. Hudba Hanse Zimmera mocně duje, Zack Snyder vše kontroluje z producentské stoličky a Patty Jenkins je přinejmenším stejně režijně nezdolná a nadržená jako při prvním dirigování WW. Vznikl sequel, co koketuje se Supermanem, když ho ještě představoval Christopher Reeve. Předpokládám, že ve třetím dějství dojde řada na pandemii a Wonder Whore dostane první menstruaci. 10/10 (22.03.2021)

Je to oldschoolově pitomý (jakože fakt moc), ale vůbec ne zábavný - na to se to bere až moc vážně, akce tam je překvapivě málo, a když už na ni dojde, tak je zoufale nenápaditá. Gal Gadot navíc furt neumí hrát (a vlastně ani nemá co), Wiig je cheesy a Pascal si vyžral největší sranec nakonec. A ty osmdesátky nebyly ani zdaleka tak využitý, jak slibovaly trailery. (26.12.2020)

Zřejmě nenapíšu nic objevného, ale beru to jako osobní výpověď. Při této nastalé situaci můžeme být rádi za víceméně libovolný blockbuster a ještě před pár měsíci by mě vůbec nenapadlo, že se velikán typu Warner Bros rozhodne nakopnout své cash-flow takto razantním způsobem a naservíruje nám všecky své velké filmy následujícího roku (které z velké části už tak odkládal a měli jsme je vidět letos) jak v tom zbytku otevřených kin, tak i na HBO MAX. A po nepříliš uspokojujících finančních výsledcích Tenetu z kin tu máme první vlaštovku, což měl být velký vánoční dárek, ale jak už zřejmě všichni zjistili, minimálně podle modré barvy zde, nějak se to úplně nepovedlo. A mě teda strašně zaráží, jak se to mohlo u jednoho z nejdražších typů blockbusterů, které tvoří ti nejlepší lidi z oboru a tvůrci, jež připravují už druhý díl, stát. Ale je tomu tak a Patty Jenkins si to za rámeček nedá, místo toho si naplní kapsy těmi milióny, které dostane za bleskurychle odsouhlasený třetí díl v její režii. A mě to celkem dost mrzí, jelikož hlavní problém WW84 vidím v bezkrevné režii a nesmyslně nabobtnalé stopáži. Jsem si jist, že pro mnoho lidí bude scénář filmu výškrabek těch nejprovařenějších a nejnudnějších klišé a ačkoliv s tím do jisté míry souhlasím, k této komiksovce vlastně přesně tohle sedí a mnohdy až nesmyslně obsáhlý fanservis plný postav, věcí a událostí z komiksových sešitů (potitulkovka byla už i na mě moc, ale jsem si jistý, že pamětníky potěšila) mě vlastně nerušila a jen jsem si odškrtával jednotlivé body, které ještě nestihla obsáhnout jednička (ano, tolik propíraná neviditelná stíhačka). V obsazení bych nakonec problém neviděl, i když mi celou dobu přišlo, že postava Kristen Wiig neměla být úplně pokročilá čtyřicátnice, ovšem na druhou stranu respekt za elán; Gal Gadot a Chris Pine se již v originu ukázali jako to nejlepší ze světa Amazonek a zprvu mě štval Pedro Pascal se svým příšerným přehráváním, nicméně se nakonec ukázalo, že svou pravou tvář teprve ukáže a jeho otcovská linka mě na konci k mému překvapení dojala (i když opět narvaná klišé typu běhání k sobě přes louku). A i když tohle všechno píšu, mám pocit, že ani když je člověk imunní vůči všem prozrazeným informacím o příběhu kvůli dvojnásobnému odložení premiéry a natahovaným hypem, ho tu zkrátka nic moc nemůže překvapit a jedná se o pouhou spotřebku, která...což je hlavním důvodem mého lehce nadpůrměrného hodnocení, nijak nestrhne a v určitém bodě začne i dost člověka unavovat. Nicméně hateři Snydera a temného finále prvního dílu si jistě užijí onu přebarvičkovanost 80.tých let, což bylo mimochodem asi to nejvíc vykonstruované rozhodnutí, o němž vedení patrně jednalo na začátku projektu; protože osmdesátky prostě pořád letí...zatím 60% a jakmile Pes dovolí, dám tomu šanci v kině. (29.12.2020)