Réžia:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrajú:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (viac)Obsahy(2)
22.storočie. Umelá inteligencia je integrovaná do všetkých priemyselných odvetví. Mesiac a Mars sú kolonizované. Ľuďmi osídlené satelity obiehajú okolo Neptúnu, najvzdialenejšej planéty slnečnej sústavy. Na Zemi sa stavia nová Babylonská veža. Je to anténa, ktorej koniec dosahuje až do vesmírneho priestoru a ktorá má slúžiť k vyhľadávaniu inteligentného mimozemského života. Tím budujúci túto gigantickú stavbu vedie Roy McBride (Brad Pitt). Astronautom sa stal vďaka svojmu otcovi (Tommy Lee Jones), ktorý bol veliteľom výskumnej expedície projektu Lima. Aj jej úlohou bolo pátrať po vyspelom mimozemskom živote, ale pred dvadsiatimi rokmi zmizla kdesi v útrobách vesmíru. Zem postihuje jedna nečakaná katastrofa za druhou, ohrozená je aj stavba gigantickej antény. Americké spravodajské služby sa domnievajú, že Royov otec stále žije a ohrozenie Zeme má pôvod v explóziách, ku ktorým dochádza na planéte Neptún a súvisí s projektom Lima. Roy je vyslaný na vesmírnu misiu vedúcu cez Mesiac a Mars až k vonkajšiemu okraju slnečnej sústavy, aby tu svojho otca našiel. Jeho cesta však odhalí tajomstvo spochybňujúce samotnú podstatu ľudskej existencie a jej miesta vo vesmíre. (Cinemart SK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (993)
Mezi 3* a 4*, první polovina jednoznačně na 4*, místy až na 5*, celou první hodinu jsem byla v podstatě nadšená. Byl zde velice zajímavý pohled na kolonizování území mimo naši planetu, vizuálně i zvukově úchvatné. Ale ve druhé polovině jakoby film chtěl být něčím úplně jiným. Jde v podstatně o psychologický pohled do nitra jednoho astronauta, ale zatímco v první polovině ten balanc mezi psychologický pohledem a sci-fi blockusterem funguje dokonale, v té druhé to začne být ubíjející a vy si uvědomíte, že ten film není vůbec tak chytrý, jak se snaží vypadat. A i to celé rozuzlení je takovéto, u kterého si řekne "hhh, ok". Je to dobrý film, ale jiskru ztratil v půlce. ()
Film, který je tak snadné odstřelit nebo se mu vysmát nějakou schazující hláškou, ale který přesto během sledování hypnoticky vtáhne do sebe a dlouho potom ještě svými výjevy v člověku doutná. Nelze se ubránit dojmu, že zde něco chybí a současně přebývá, ať už to jsou monology, akční scény nebo brakové prvky, které z kontemplativního pohroužení vytrhují do pobaveného výsměchu. Jako vesmírné "Srdce temnoty" působí "Ad Astra" okleštěně, jako by z něj vypadla celá řada dalších zastávek na cestě k cíli. Záblesky zdejšího světa dávají tušit promyšlenou podobu budoucnosti i osidlování sluneční soustavy. Grayův film pak působí jako sestřih několikahodinové minisérie, který dává příslib na možnost vidět nejen od všeho víc, ale především dostat vše víc propracované, dramaturgicky vycizelované a především pozvolněji plynoucí. Moc bych chtěl, aby "Ad Astra" měla dvojnásobnou, klidně i trojnásobnou stopáž, úměrně tomu více zastávek v kosmu i důkladněji rozvedené některé motivy. Ve své reálné podobě představuje readers digest, jehož fragmenty nezapřou mistrovskou filmařinu a dávají tušit velkolepou vizi. ()
Brad sype životní moudra z rukávu, režisér James Gray předkládá svůj nejambicióznější projekt, Hoytemovy obrazy znovu berou dech a divák očekává nějaký twist, který ovšem nepřichází. Nevadí. Asi. Komorně laděné sci-fi z neblízké budoucnosti (kupříkladu Měsíc je tu plnohodnotnou lidskou základnou), které je nicméně staromilské i překvapivě přímočaré. Náš hrdina má skvělé výsledky a v americké kosmonautice je ideálním kandidátem pro ultra super tajnou misi, na které závisí budoucnost celé Sluneční soustavy. Kdesi u Neptunu dělá totiž neplechu někdejší vládní projekt: posádku dole považovali za mrtvou, jenže vše vypadá krapet jinak včetně toho, že kapitán výzkumné expedice je Bradův roky nezvěstný otec. Každopádně opakované prudké výboje energie mají katastrofální následky a je třeba zakročit. Jenže jak začneme, tak i skončíme. Moc vrcholů nepřijde, navíc patlání v problematickém vztahu s otcem je až příliš, navíc bez čehokoliv nového, jiného. A konečné rozuzlení jsme tak nějak očekávali. Mezitím potěší honička lunárních vozidel (ale je moc krátká a chybí nějaký wow moment) nebo střet s rozzuřeným primátem (ale je moc krátký). Asi je to celkovým pojetím, kdy tvůrci neustále tlumí zvuk, atmosféričtí, snaží se být nevtíraví i hudebním doprovodem Maxe Richtera. Brad Pitt, který prakticky nesleze z plátna, je tradičně spolehlivý, ale přes skafandr neměl moc příležitostí skutečně vyniknout. A hlavně: mluví o emocích, ale emoce přeci jenom chybí. To si na rovinu řekněme. ()
Ad Astra je divácky opravdu o něco těžším kouskem. Je proto celkem pochopitelné, že se pohybuje s hodnocením dost nízko (oproti třeba Rambovi, který přes svou jednoduchost jde trochu více na ruku). Až po přílet na Mars se přitom umně podbízí zajímavými scénami ve vesmíru a vykreslováním světa, který v budoucnosti funguje. Díky tomu dokáže vložit do děje vnitřní monology postavy, vizuálně působivé přestřelky na Měsíci, nebo scénu s opicemi. Možná by to mohlo působit trochu jako sázka na nejistotu nebo fakt, že tvůrci vlastně neví, co chtějí točit. Ale mně to všechno do sebe krásně zapadalo a minimálně 60%-70% snímku je naprosto dokonalých. Potom však přijde prapodivný přesun do poslední rakety a neuspokojivý závěr, kde se úplně nepodařilo ukočírovat hlavní myšlenku. Ta skepse, která pramení z víry, že ve vesmíru je/není nějaký další život je ale skvělá. Navíc je docela pěkně vykreslen psychologický profil jak Roye (Brad Pitt), tak jeho otce (Tommy Lee Jones) - ten možná žije, a možná ne. Každopádně dává pochopit motivacím a je dobře napsaný. Škoda, že se to nepovedlo v závěru ukočírovat více. ()
Pěkná nuda.Fakt jsem se u toho vařil. Banální příběh, který se snaží vypadat chytřeji, tím že hlavní hrdina pronáší jalová moudra za zvuků kosmické hudby. Navíc to byl vlastně debil, protože SPOILER i když je to profík každým coulem s tepovkou, co nepřesáhne osmdesát, tak jakmile správně neprojde psychologickým testem, tak místo aby sbalil kufry, raději zabije tři nevinné kosmonauty a pak splní misi úplně stejně, jak měli zadáno oni. Hloupé. Z letargie mě vytrhla akorát bitka s opicí a zloduch z Far Cry 5, kterej má dokonce stejnej účes. A úvodní pád z antény byl dobrej. ()
Galéria (29)
Fotka © 20th Century Fox
Zaujímavosti (22)
- Složka s informacemi o jaderných zbraních určených k likvidaci projektu Lima nese označení „52B“. B-52 je označení vojenského letadla firmy Boeing, které v roce 1952 poprvé vzlétlo jako nosič jaderných zbraní USA. (awful)
- Výroba a autorizovaná distribuce filmu podpořila více než 15 000 pracovních míst. (BMW12)
Reklama