Moon

Po Avataru a Star Treku nejlepší sci-fi loňského roku - tím i posledních pár let (od dob Sunshine). Mnohem lepší než District 9. Atmosféra dýchá z každé minuty, skvěle zahranému hlavnímu hrdinovi jeho problémy věřím a přeju mu vítězství, i když je mi jasné, že ideálně to dopadnout nemůže. Režisér skvěle pracuje s žánrovými klišé a vytváří tak uvěřitelnou budoucnost. Nízký rozpočet vůbec není na škodu. Horší triky nevadí. Takhle nějak mělo vypadat Solaris - no, aspoň, že to konečně přišlo... (13.01.2010)

Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. (15.11.2009)

Ten film ani nechce být nějak převratný, nebo revoluční. Ale je prostě hodně dobrý. Funguje všechno. Jak perfektní Sam Rockwell, tak prostředí i hudba. Přijde mi, že čím víc má člověk nakoukáno sci-fi, tím víc si ten film užije. Například postava robota je moc príma a režisér dlouho tají jeho náturu. Klíďo se na to kouknu někdy znova. (12.04.2010)

2009: The New Space Odyssey - Moon. Myslím, že spoustě diváků se již v úvodu filmu vybaví vzpomínky na kultovní Kubrickovo dílo. Moon na něj úspěšně odkazuje. A činí tak vydařeně a zcela nenásilně. Snímek má skvěle budovanou tísnivou atmosféru, excelentní vizuál a příběh...? Please, can someone tell me what is really going on?:) Z počátku to vypadalo na kompletní "One Man Show" ze strany parádního Sama Rockwella (který mi zde z nějakého důvodu svými výrazy, pohyby a vůbec celkově připomínal mix Christiana Balea a Eda Nortona, ale poté se příběh zasekl a vydal se zcela odlišnými směry. Měla jsem dojem, že sleduji nějaký nový, brilantně nepochopitelný, ultra dimenzionální kousek Christophera Nolana. To mě přivedlo k myšlence, že jestli by tento muž začal točit výhradně sci-fi, lidstvo by bylo odsouzeno bloudit v nekonečném universu Nolanovy mysli. Přestala by existovat logika a rozum. Byly by jen neskutečné rozměry geniality, která by popírala naprosto vše:). Takže, v podstatě to byla stále "One Man Show", jen k sobě postupem děje začala přibírat pár "nových" členů:) Pak je zde jeden prvek, díky jehož zásluze je Moon vynášen do nadpozemských výšin. Je to Clint Mansell. Ta jeho zdánlivě nenápadná, minimalisticky důrazná, zneklidňující hudba, která postupně nabírá na síle, aby na vrcholu stejně minimalisticky explodovala. Začíná to jemným mrazením po těle, pak přijde "ten" tón a... je to:) Fontána, Sunshine, Moon. To je trojice specifických sci-fi kousků, jež jsou obdařeny "božskou" hudbou, která je povznáší do vyšších dimenzí. (21.09.2012)

Jako fanouškovi starých sci-fi se mi Moon nemohl nelíbit. Nejde o akční záležitost, ale o one man show pro jednoho herce a jeho paranoiu... nebo skutečně existující konspiraci kolem něj?;) A pak je tu samozřejmě ještě Gerty alias sestava smajlíků s hlasem Kevina Spaceyho, která by mohla být Samovým přítelem - nebo taky jeho HALem. Prostě lahůdka, těžící maximum ze svého nevysokého rozpočtu. Jistě, děj je jednou z variant toho, co žánru trochu znalý divák může očekávat, ale řekněte sami - kdy naposledy se něco takového objevilo ve filmu, a hlavně kdy to bylo tak technicky i herecky propracované? Konec (který má vlastně ke konci celkem daleko) mě sice trošku zklamal, ale přesto jsem pevně rozhodnut pro 80% a udržení tohohle filmu v mé paměti. (31.05.2015)