Ten dvanásty

Je neuvěřitelný jaký příběhy dokáže válka napsat. Nechce se mně ani věřit, co všechno hlavní hrdina přežil, já bych zdechnul určitě v první minutě. Touha přežit musí být asi největší šíla, kterou je člověk schopen ze sebe vyprodukovat, protože jinak si tento příběh nedokážu vysvětlil. Válečný film to je pouze tím, že příběh se odehrává ve válce a náckové tam pěkně přitápí pod kotlem, ale spíš se jedná o outdoorovku. Chvála jde především na Jonathan Rhys Meyerse, ten si toho gestapáka dal fakt s gracií a velkolepá kamera, přechod zvířat přes hranici to už prostě nešlo líp nesnímat, úplně jsem chrochtal blahem. Do Norska posílám palec nahoru. (20.05.2018)

Oslavná óda na statočnosť a hrdinstvo nórskeho ľudu v boji proti fašizmu. Film treba precítiť, treba sa ponoriť do neuveriteľného dobrodružstva dvanásteho muža, ktorý sa snaží aj pomocou domorodých horalov zachrániť pred gestapáckym fanatikom a potom sa tento silne motivačný príbeh dostane pod kožu. Hlbokému zážitku pomáha aj perfektná kamera a hudba. (16.08.2018)

Tyhle látky, kdy někdo musí něco v nehostinných podmínkách překonat (a je jedno, zda třeba ztroskotá, spadne s ním letadlo nebo prchá před nacisty) a sáhnout si na fyzické i psychické dno, jsou vesměs plné syrových scén, rozmáchlé kamery a výborného hereckého výkonu ústředního „bijce“. Tohle drama z 2. světové války není o moc jiné. Ovšem stejně jako jinde (zároveň) trpí rutinními úkony, opakujícími se překážkami, utahanými scénami i nedostatkem emocí. Za mě pak chybí, že dotyčnému houževnatému hrdinovi nefandím, nebojím se o něj. A beru to „jen“ jako dobře natočenou (místy nudnou) lekci historie. Příběh o vůli přežít a obětavosti jednotlivce i odvaze norského lidu vypráví o členu norského komanda Janu Baalsrudovi, který jako jediný unikne svištícím německým kulkám, musí překonat ledovou pustinu a dorazit do neutrálního Švédska. Dostal jsem zhruba to, co jsem očekával. Solidní tři hvězdy, na čtyři ale nejdu. (27.10.2022)

“Najneuveriteľnejšie na tomto príbehu je to, že sa naozaj stal”. Táto veta z úvodu, Vám bude rezonovať v hlave po celú dobu sledovania tohto snímku. Miestami pomalšie, miestami rýchlejšie, no zato dostatočne zaujímavé nato, aby sa divák nenudil. Najväčším plusom jednoznačne “Nórsko” ako také, a jeho “bezcitná”, krutá príroda. Na “nefanúšika” vojnových filmov, viac než spokojný .. (07.06.2018)

Prudce stereotypně a natahovaně orientovaná naháněná na jednoho norského sabotéra. A herec v hlavní roli, Thomas Gullestad, sice sympatický moc nebyl, nutno uznat, že jeho fyzická kondice dostala zabrat. Ovšem naštěstí má film svého čnějícího zlého muže, jímž je charismatický Jonathan Rhys Meyers v roli lahůdkově zavilého policejního důstojníka, který dodává filmu pořádně ostrou šťávu. A rozhodně nelze přehlédnout patřičně kvalitní technické atributy a úchvatné scenérie. Kamera, hudba a další technické finesy jsou na dost dobré úrovni a sehrávají nemalou důležitost v ději, co má hodně kolovrátkový ráz. Hrdina v krajině ledu a sněhu stále někam před nacisty utíká, schovává se, i s pomocí lidí, které na svém útěku střetne, hnijí mu prsty na noze a hlavně vždy se mu podaří nacistickým pronásledovatelům o shnilý nehet uniknout. Určitě by filmu nemálo prospělo být tak o dobrou půlhodinu kratší. Film by tak působil méně roztahaně a v podstatě i předvídatelně. Z historického hlediska méně zaníceným divákům bude osud Jana Baalsruda a jeho neúnavného protivníka Kurta Stageho dost neznámý, což je vlastně příležitost, jak si doplnit znalosti o jejich osudech. Velkým příjemným překvapením je režie Haralda Zwarta, kterého kritici zavrhovali po sérii otřesných filmových výtvorů, kterým zejména vévodí druhé pokračování Růžového pantera. A je tedy nadmíru překvapivé, že se pustil do náročného dramatického kusu, jež se z jeho filmografie dost vymyká. Určitě už by se po této úspěšně složené maturitě z filmové režie neměl snižovat k triviálním filmům, které ho na delší dobu připravily o kdysi pracně vybudované renomé. Je vidět, že kvalitní film natočit dokáže. 7/10 (28.04.2021)