Ako básnikom chutí život

Divák všechny ty situace a hlášky zná natolik, že by je mohl zpaměti citovat, ale proč si osudy dvojice kamarádů znovu neprožít? Snílek Štěpán Šafránek naráží na tvrdou realitu a okusí, jak chutná pravý život, coby čerstvý lékař nastupuje do nemocnice ve svém rodném městě, aby záhy poznal strasti i radosti venkovského obvoďáka. My už sice nenajdeme nic nového, vše je nám notoricky známé, přesto to s touhle partou zase rádi zkusíme. A čekáme na svoje oblíbené hlášky. Jakmile přijdou, smějeme se jim popatnácté znovu. Tonička Jany Hlaváčové, Píšťalka a její plánovač „první dovolená v Jugoslávii“ nezapomenutelní. (25.06.2017)

Naznačovaný mierny pokles kvality sa dostavil aj z mojej strany. Ale naozaj len mierny, takže trilógiovskí básnici majú ešte skvelú formu, ale týmto putovaním a predieraním sa v mladom živote mohla táto púť kľudne skončiť a myslím, že by sa nikto nenahneval. A to je pomerne prekvapenie, pretože dosadením toľkých osobností v roličkách s toľkým potenciálom sa toho dalo čakať oveľa viac. Ale bude to asi tou stratou poetickosti. 70%. (31.03.2008)

I třetí díl Básníků se mi ještě líbil, protože je poslední s onou krásnou poetikou. Kvalitativní tendence dílů je sestupná, i na básních je to znát, opakuje se viděné, vyložený propad následuje ale až s porevolučním čtvrtým dílem. Ovšem z tria dívek Borůvky, Jeskyňky a Píšťalky bych si vybral Píšťalku. 65 % (02.11.2022)

(2x) ♫ V tom, už jsi, hochu, zkrátka v tom... aneb "když nemůžeš, tak nemusíš!" Třetí pokračování populární série o Básnících přineslo humorný pohled do světa začínajícího lékaře, který v novém prostředí vedle nových lidí potkává i své staré známé. Dle mého názoru si film o osudech bývalých spolužáků súspěšně udržel úroveň dílu předešlého a laťku ještě pozvedl přítomností hořkých chvil vedle humoru z každodenního života... aneb ,,když lékař filozofuje, je to beznadějné, a když filozof léčí, je to katastrofa". Z nových tváří této série v nezapomenutelných vedlejších rolích upoutala Jana Hlaváčová, která v roli sestřičky Toničky předvedla nebývale komický talent (,,...jako když pan Haničinec v televizi předvádí infarkt, dží se za srdce a vzdýchá: rychle vůz, umírám, umírám!" :o)) a ve vážnější rovině Rudolf Hrušínský coby zámecký malíř Hubáček (,,Já maluju jen zámek... já si maluju, co chci a jak chci... já maluju jenom když mám deprese."). Skvěle pobavila i bujará oslava v moravském vinním sklípku, okouzlila krásná Eva Vejmělková a docela zamrazilo z náhlého přesunutí do dramatu (nejvíc to podtrhla asi scéna s převážením nemocného profesora v podání Josefa Somra do sanitky uprostřed studené, zasněžené krajiny). Výborný film, který v lehkých narážkách již reflektuje dobu rozjíždějící se perestrojky, na což pak Dušan Klein skvěle navázal v dalších dvou (tragi)komediích v roce 1988 a 89. (90%) (30.08.2017)

Svatá prostoto...! Kleinova série elegantně opouští žánr teenagerské komedie a zve diváka k dalšímu částečně úspěšnému pokusu připravit o nevinnost hrdinu, který je schopen vysypat spatra efektivní básnický útvar přesně v okamžiku, kdy se rýsuje šance zasunout. Přestože je strašně hubenej a ošklivej. Zákonitě je to menší sranda, ale jen o trochu, protože ještě o tolik nejde: Matku bere žlučník, ale je výdělečně činná a mamahotel k dispozici. Nadřízený vás přinejhorším doporučí jako nejlepšího. Nástěnku pořeší filmový architekt Boris, funkční auto pořídíte za pět klacků a na výjezdech vám cpou do brašni domácí potraviny. Nebo rovnou do huby obří kozy, kterými pohrdnete, protože jejich nositelka není dost poeticky inspirativní. Když rozmrdáte pod sedmnáctiletou Slovenou se sexy vokálem Zlaty Adamovské cennou zámeckou postel, nikoho nenapadne, že by to mohl být problém (ani z jednoho z obou dobrých důvodů). Legraci Klein citlivě podbarvuje čím dál zřetelnější melancholií, která v podobě dobře zvolené sychravé výpravy ohlašuje, že básníkovu mladí zvoní hrana. Zbytek série si vybavuji už jen jako různě dobře maskovaný cynismus. → Každého už zajímají jen ty koláče. (11.12.2021)