Jak básníci přicházejí o iluze
Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Pavel Kříž, David Matásek, Míla Myslíková, Josef Somr, František Filipovský, Joseph Dielle, Adriana Romanová-Tarábková, Karel Roden, Václav Svoboda (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Básnik Štěpán Šafránek (Pavel Kříž) sa stal študentom prvého ročníka medicíny. Kendy (David Matásek) odišiel študovať réžiu na FAMU, a tak sa zoznámime sa s novými Štěpánovými spolužiakmi, najmä spolubývajúcimi na internáte - sebavedomým Honzom Antošom z Kolína (Karel Roden), ktorý sa môže pochváliť fotografickou pamäťou, bodrým Moravanom Venošom Pastyříkom (Václav Svoboda), ktorý má bohato vyšívaný kroj a hlavne bohaté zásoby proviantu, a černochom Numirom Cassom Thombom (Joseph Dielle), ktorému všetci začnú hovoriť stručne Mireček. Štěpán nevykročí do školského roka práve najšťastnejšie. Nevhodne sa uvedie pred docentom anatómie Sejkorom (Jan Přeučil) a navyše dostane svadobné oznámenie od Borůvky, ktorá sa vydáva za snaživého úradníka Emila Nádeníčka. Hoci všetci majú učenia nad hlavu, jediný Štěpán nedokáže nájsť tú správnu metódu, ako všetko zvládnuť. Nepomôžu prednášky docenta katedry duševnej hygieny Zajíca (Zdeněk Svěrák), prášky na povzbudenie od študenta štvrtého ročníka Masaříka (Akram Staněk), sex, kyslík, inhalovaný priamo z fľaše, ba ani protekcia, ktorú mu zariadi Kendy. A akoby problémy s anatómiou a učením nestačili, Štěpán sa zamiluje sa do odmietavej študentky zdravotnej školy Markéty (Adriana Tarábková), ktorej hovorí Jeskyňka, a nastúpi kvôli nej na brigádu do nemocnice, kam chodia na prax. Tu však narazí na protivného doktora Fasta (Jiří Štěpnička), ktorému sa Jeskyňka páči tiež. A tak Štěpán študuje, pracuje, miluje a občas aj básní. Ako strašiak nad ním visí blížiaca sa skúška z anatómie a nepriateľský docent Sejkora, ktorého zdolať nebude ľahké. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (350)
"jé čááááááu" vykřik na mě tudle v jedný kavárně takovej nóbl chlápek a přisunul si ke mně židli.. "NO TO KOUKÁM JAKO BLÁZÉÉÉÉN..NO NAZDÁÁÁÁR " ...vyhrknul sem ze sebe nadšeně, aniž bych měl tušení, kdo to vůbec je .."já sem marééék, pomatuješ si na mě né? byli sme nejlepší kámoši.." ..NO JASNĚ ŽE JO MARKU, JAK BYCH MOCH ZAPOMENOUT (...marek kurva kdo?? )... A CO TEĎ DĚLÁŠ? , přihrávám mu loptu .."no tomu nebudeš věřit, heleď se, našel sem tudle takovej špinavej votrhanej papírek na půdě, pomatuješ jak sme ve druhý třídě dostali za úkol, napsat si, co bysme chtěli dělat až vyrostem? ,já našel ten papírek, a bylo tam -kosmonaut nebo právník-.. no a hádej co ze mě teď je?"....rozpaží ruce, abych si ho prohlíd a zatipoval....koukám na něj, sako, drahá kravata, rolexky, v ruce kožená taška narvaná lejstrama.... "takže kosmonaut, maminka musí bejt pyšná...".........když sem pak doma hledal ten svůj papírek, nestačil sem se divit...na 1.místě -básník-, a na 2. -ten chlápek z krematórija- ...je fakt že básník sem skutečně nákou tu dobu bejt chtěl, ale vodmalička bylo do mé velké tykvovité hlavy vtloukáno, že sem nejchytřejší z rodiny a že bych to měl tudíž někam dotáhnout...kam, to už mi nikdo neřek....ale s poezií sem nikdy moc velkej úspěch neměl...začlo to v první nebo druhý třídě zš, když sem byl jako první zkoušenej z "Polámal se mraveneček"...ale memorování mě zpočátku moc nešlo, a mezery v paměti sem se snažil vyplnit logickým konstruováním.. "hm..polámal se mraveneček ví to celá obora..",začal sem bezchybně ale zároveň taky věděl, že zde moje znalosti končí.. " každý měsíc dochází mu invalidní podpora.." ,učitelka ukázala prstem...a šel sem do kouta.... ..tím byl můj sen na dlouhá léta zašlapán do země... až s nástupem internetu a literárních servrů sem se k veršování opět vrátil, ale tamější obyvatelstvo tvrdilo, že jsem příliš zvrácený a až když sem začal publikovat pod pseudonymem "klárka hebká", začali mě jakštakš brát...jedinej kdo se k mému opravdovému já tenkrát nestavěl zády byl uživatel "Vládcehoven", kterému bych chtěl touto cestou poděkovat...později jsem se stal také autorem alternativních překladů několika málo písní jako např. večernice od honzy nedvěda a gumídků od gumídků...absolutní úpadek ale nestal na střední škole....kdy mě byla zmařena životní šance...oslovil mě jeden spolužák s tím, že nemaj žádný motto na šerpu, jestli nevím vo něčem, co by se k nám hodilo...byl to ten největší vtěrka, šplhoun a vlezdoprdel, jakýho sem kdy potkal,, a chtěl sem ho poslat do hajzlu, ale když sem na něj pohleděl, zčistajasna oslovila mě můza .."něco bych pro tebe měl.." povídám, "..piš si: SKRZE PROFESORSKÝ ŘITĚ, PROLEZEM AŽ K MATURITĚ" ...to je dobrý, řek mi, a šel to navrhnout do sborovny, ale neprošlo to...jakjinak...a to byl můj poslední vážnej pokus prorazit ..teď už si maximálně jentak cintám ()
Ne fakt ne vždyť je to vůl co vůbec ve mě nevyvolá touhu mít radost s jeho života a příběhu, ()
Tento díl se povedl lépe než předchozí. Obsahuje více hlášek a líbí se mi zde vysokoškolské prostředí. Pomyslnou třešničkou je zde postava jménem Mireček, který tomu dodává patřičný šmrnc. Nemohu nezmínit Jeskyňku. Ta je přímo k sežrání:) ()
"Pane profesore, jak pozná člověk, že není pitomej? - No, chytrej člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno." Štěpánek (Pavel Kříž) jde na vysokou. Následuje druhá láska a neustálé učení latinských názvu celé anatomie. Mám dvojku stejně rád jako první díl. Teď s velkým postupem času jsem si krásně zavzpomínal na moje učení anatomie. Všechny ty latinské názvy... Ach ty vzpomínky. Každopádně vždy oceňuji s jakým humorem Básníci zvládají pokračování. Navíc nechybí Zdeněk Svěrák s jeho klasickou rolí a přednáška o uspořádání stolu. A taky tu máme posilu v Karlu Rodenovi. No a samozřejmě Jeskyňka (Adriana Romanová-Tarábková). Za mě nejkrásnější můza z trilogie. Konec hořký na který nelze zapomenout. Holt, někdy se o ty iluze přijít musí. "Na každém konci je hezké, že něco nového začíná." (80 %) ()
"No, to víš, chlapče, jsou věci, nad kterýma musí člověk přemejšlet, aby z nich nezblnul, ale jsou i takové, nad kterýma přemýšlet vůbec nesmí.." ;) ()
Ak niekto spomenie túto filmovú sériu, tak mne vždy a jedine napadne Jak básníci přicházejí o iluze. Prostredie vysokej školy, rôznorodí noví kamaráti, Svěrák a jeho efektívne využite pracovnej plochy. Nikdy sa to neradilo medzi moje obľúbené pecky, ale v rámci večerných TV jázd, v časoch minimálneho programového výberu, svoj účel splnilo. ()
Tento díl básníků mám nejraději. Prostředí vysoké školy je pro film obrovským plusem a i dnes, dvacet let po premiéře, si ho rád pustím, zvláště nyní při studiu na VŠ :-) ()
Nejlepší díl básníků, s cimrmanovskou vsuvkou, díky které jsem si udělal pořádek na pracovním stole. Škoda že Bronštajn nestačil dokončit své výzkumy - takto mi v levém horním rohu zůstalo volné místo se kterým si nevím rady. 85%. ()
Druhý film je skoro stejný jako předchozí. Stále poetický, vtipný a jen co bych vytknul, tak občas nudí. Ale jen v minimální míře. Pořád je to hezký český film. Hodnocení: 80% ()
Kombinace českého inteligentního humoru, trapných situací, romantiky a perfektních písniček :) ... Co víc si přát ()
Československá teeneagerská vypalovačka. Takto sa zabávalo pred takmer 30timi rokmi na ´´výške´´. ()
Zdárné pokračování Básníků...aneb jak řekl jeden básník : "Na každém konci je hezké to, že něco nového začíná", proto pan režisér Klein natočil ještě další čtyři pokračování. ()
Krapet dospělejší, ale stále zábavný díl. Žhavil Béďa žhavil drát... ()
Příroda to vymyslela, pán Bůh stvořil a vy se tomu musíte naučit. Proti této nemoci má medicína dva léky. Bohužel. ani jeden nepomáhá. Zkrátka, medicína je veselá věda o smutných věcech. To prostě nemá chybu a platí to do dnes :-) ()
Nejvíce se mi líbil Kendyho chlebodárce, hudebník bez textaře, který platil aniž viděl :-). Ale i Štěpán se svými spolužáky a novou nešťastnou láskou je pořád zábavný. A starostlivá maminka (Míla Myslíková) ... ()
Tohle mi sedlo mnohem víc, než první díl. Zatímco u prvního dílu jsem se nesmála prakticky vůbec, tady lítal jeden vtípek za druhým, plus Mireček. Pavel Kříž s Karlem Rodenem jsou mi tady asi nejsympatičtější za všechny filmy, které jsem s nimi viděla. 8/10 ()
Skvělý film se spoustou hlášek:-) ()
Básníkům, konkrétně hlavně těm, kteří přicházejí o iluze a jak jim chutná život, jsem přišel na chuť až s vlastní zkušeností s vejškou, shodou okolností také s medicínou. A natočené je to výborně. Perfektně zachycená medická atmosféra, výborně zpracovaní profesoři a typy studentů jsou až moc přesný. I po letech neztratil tenhle film vtip a atmosféru, hlášky stále baví, jen je rozdíl v tom, že i když jsem byl před pár lety stejně jako Štěpán zoufalej z anatomie, tak nakonec to je je čím dál tím horší a jen se usmívám nad primitivností pojmů jako posterior, anterior, medialis et lateralis. Jeden z vrcholů české komediální tvorby. PS: kamarádka taky přeřízla fibularis. ()
Nevím, čím to je, ale druhý film už mě tak nedostal, jako ten první. Snad jen to, že se pořád jedná o nějakou tu nešťastnou lásku, že je to pořád to samé. Kleinovi se daří skvěle zachytit charaktery a právě postavy a jejich promluvy jsou na filmu to nejlepší. Samotný příběh je trochu provinční. Bavil jsem se, ale ne tolik jako u prvního filmu z téhle pentalogie. ()
O iluze přicházejí nejen básnící, i když pro ně je to asi mnohem těžší. Zdeněk Svěrák mě úplně odzbrojil. Z toho předmětu bych zdrahla taky. Štěpánej tu už není tak úplně naivní chlapeček. Už je na vejšce. Vysokoškolské prostředí je vděčné téma. Líbilo se mi o něco víc než první díl. ()