Nikdy nehovor nikdy

Strejda Bond verzus Sega. Edit: Nechcelo sa mi veriť, že by niečo, čo nesie Bondovo meno mohla byť tak strašná blbosť, tak som po dvoch dňoch skúsil repete. A prvý dojem bol správny. Toto je atrapa bondovky. Postava, ktorú hral Sydow skrátka nebol Blofeld, scenár je kopa hnoja a Besingerka má celý film mastný ksicht. Do pseudobondovského komediálneho univerza Never say never again, krásne zapadajú postavy Barbary Carrery a Rowana Atkinsona. Bond nie. Vlastne ma ani nemrzí, že môj obľúbený predstaviteľ agenta 007 si namiesto veľkého návratu strihol najhoršiu časť. Budem sa proste tváriť, že to nebola bondovka, ale dobrodružná krimikomédia o neohrozenom pánovi v rokoch, na výlete. To už ma skôr sere, že sa nechali zhovadiť aj takého výborného herca, akým je Klaus Maria Brandauer, ktorý to navyše ako jediný, bral celý čas vážne. Že hrá film, nie estrádu. (10.03.2016)

Nikdy neříkej nikdy! Ale Sean Connery se ještě jednou pouští do své slavné role agenta 007. Každá "bondovka" má svoje kouzlo a každá se mi líbila, některá více některá méně. Nicméně to, že je Nikdy neříkej nikdy "neoficiální" bondovka to nic nemění na tom, že je skutečně z celé série nejslabší. Chápu Conneryho chuť se vrátit do té role, ale film je takový slabší remake Thunderballu. Opět se potýká s hlavou Spectre Blofeldem a tentokrát v sérii Bonda opravdu naposled. Connery má stále švih, ale chybí ta správná hudba, chybí gunbarell a nějaké lépe zapamatovatelné scény. (68 procent) (02.12.2012)

Podivnost nad jiné podivná. Vzdoropapež Connery přepracuje jednu ze svých klasik do podoby padnoucí úchylným nevkusným osmdesátým létům, a přesto vyklízí pole se ctí, neboť přináší mnoho hvězd a mnoho nevídaného. Mocný bijec Šakal Edward Fox jako neschopný byrokrat v čele MI6, nijaká Moneypenny, počítačové hry, aerobic, Klaus Maria Brandauer nesahající Celiho Emiliu Largovi ani po kotníky a krásná hvězdička Kim Basinger hrající ve svých třiceti letech nevinné poupátko. A k tomu nehoráznost jako Rowan Atkinson:) Jedinou opravdovou inovací tak zůstává femme fatale a pěkným štěkem Ernst Stavro Blofeld Maxe von Sydowa. Ale upřímně - těžko by se z Bonda dalo bez tak typických rekvizit jako je logo, hudba (tentokrát od starého harcovníka Michela Legranda) a tak podobně, vykřesat něco lepšího. Stojí to za vidění, i když si žádá trochu sebezapření. (20.01.2005)

Seana Conneryho do návratu do svojej ´´obľúbenej´´ úlohy presvedčil pravdepodobne len niekoľkomiliónový honorár ( 5 miliónov, v tej dobe to bola obrovská suma ). Na filme je to trošku aj vidieť. Je to však vydarená bondovka, ktorú aj napriek tomu, že nieje oficiálnou, považujem za dôstojného kolegu ostatných filmov o neporaziteľnom agentovi. (17.10.2010)

Jak produkční tým Eonu, tak McClory (majitel práv na určité elementy Bondova univerza, z jichž vznikl tento trucpodnik) se ve svých bondech snažili vrátit zápletky více na zem v reakci na ztřeštěnost nedávných Moorovek (The Spy Who Loved Me a Moonraker) plných vesmírných bitev, polykačů ponorek, laserů a obrů s ocelovým chrupem. Nicméně jak je příhodné pro staré slizké chlapy v obleku, jimiž filmoví producenti jsou, nedošlo nikomu, že nejnepatřičnějším elementem byly vždycky hlavně situace, kdy se vrásčitej starej dědek sápe na sotva dvacetiletou krasavici a ta z toho protejká skrz postel, protože nic lepšího se jí v jejím milostném životě patrně ještě nepřihodilo. Dvaapadesátiletý Connery, kterého byste nechali pustit sednout v tramvaji, se svým šišláním a přehazovačkou opravdu spíš upomíná perverzního strýčka, nicméně do not mu tu trochu hraje nevkusný osmdesátkový étos, ve kterém se tento neoficiální díl vlastně stal aktuálnějším než souběžně vyšlá pravá bondovka Octopussy. Krom vysokých límců se zde dočkáme i videoherních soubojů, aerobiku, hromady trvalých, vysokých dámských plavek či šílených něco jako feministek. V kombinaci se zasazením do tropických či subtropických oblastí, které raší na čele všech zúčastněných neustálé kroupy potu, působí celé osazenstvo, krom vynikajícího padoucha, přešlým, dýchavičným a vyčerpaným dojmem. Přesto (stejně jako Octopussy s dědkem Moorem) si stále zachovávají tyto bondovky hromady nápadů do akčních scén, které i přesto, že za nimi stojí kaskadéři, působí pořád daleko lépe a napínavěji než když v současné době koukáme sice na tváře skutečných herců, ale naroubované na digitální těla, které mohou dělat kdovíjaká alotria, ale my víme, že jediný, kdo se v tom případě nadře, jsou grafické karty. (30.09.2019)