I tre volti della paura

Tři povídky. První je něco na způsob gialla, kde se pohybujeme na pomezí thrilleru a detektivky. Následující je ze starších dob s upírskou tématikou a konečně závěrečná je duchařsky laděná, kde se hlavní postavě nevinná loupež prstenu nebohé stařenky pěkně vymstí. Ta poslední byla asi nejvíc groteskní, protože pohled na figurínu s grimasou, která jakoby měla v sobě anální kolík, ve mě vyvolávala plno veselých úsměvů. Vše se vleklo na vlně podprůměrnosti a atmosféra, kterou u těchto starších kousků obdivuji, byla nevalná, neřkuli ten nedotažený scénář a unylá režie. Kdepak, tento hororový guláš se moc nevyvedl, ale abych Black Sabbath nekřivdil, tak závěrečná tečka na koníčku, mě velmi potěšila. (13.04.2014)

Tu sú tri príbehy-z toho jeden je slabučký thriller,druhý veľmi silno atmosferický gotický horor a tretí slabo nadpriemerný duchársky film. Telefón je o žene ktorej vy voláva neznáma osoba,že ju zabije. Prepracovaný príbeh to bol ale mňa atmosférou ani napatím neohromil.Wurdulak-cudzinec príde do dediny a tam riady upír a nájde tam mŕtvolu chlapa a v tej dedine vládne strach,lebo jedna rodina čaká otca,ktorý zabil toho upíra a on sám sa stal ním,ktorý sa živý na blízkych a rodine.Druhý príbeh sa odohráva v temnom prostredí a je to dosť ponuré.Krásny vizuál a čoraz viac fandím gotickým hororom,ktorý tiež do tej kategórie patrí.Tento diel disponuje mrazivými kulisami,ktoré dotvárajú dosť silnú atmosféru.S B.Karloffa išiel strach a bol naozaj výborný.Táto časť bola najdlhšia ale aj najlepšia.Kvapka vody-Je to o žene ktorá ide obliecť ženu,ktorá zomrela a zoberie jej prsteň a od tej chvíle sa začnú diať divné veci,a tej žene dochádza že to nemala robiť.Jeden so silnejších duchárskych príbehov,ktorý mal aj silnejšiu atmosféru.Ale keby nebolo vynikajúceho druhého príbehu,tak také hodnotenie určite nedám. (15.05.2014)

Mistr Bava si ve snímku " Black Sabbath " bere na paškál tři povídky, který jsou volně založenz na příbězích od Čechov(a), Tolstoj(e) a Moupassant(a). Jako uvaděč nás přivítá B. Karloff, kterej si později zahraje i v druhé povídce samotného Wurdulaka. Nejslabší mi přišel první příběh. Nejsilnější byl ten druhý. Spokojenost. (12.04.2018)

Ebertův idiot plot (jakýkoli rozvoj zápletky by vůbec nevznikl, kdyby se postavy nechovaly jako idioti) dotažený prakticky k dokonalosti ve všech povídkách. Nicméně z poslední povídky (Drop of Water) nečekaně vytane vskutku strašidelná záležitost, dokonce i s náznaky režijní invence (dům mrtvé ženy posetý kočkami a panenkami), kde za pomoci klasických žánrových propriet (zhasínající světlo, kapající voda, houpající se křeslo a jedna dost hnusná mrtvola) se daří vyvolat ten nejklasičtější pocit strachu, za který jsem Bavovi vděčný. Jo a sebeshazující poslední záběr též dost potěšil (26.10.2012)

Tři příběhy, které spojuje vynikající Boris Karloff. První je překvapivě pouze průměrný thriller, zbylé dva jsou na to už mnohem lépe. Druhá povídka má skvělou gotickou atmosféru a překvapilo mě, co se myslelo pod pojmem Wurdulak, protože jsem čekal vlkodlaka :) Poslední je nejkratší, za to nejděsivější. Maska hraběnky se docela vyvedla, takovou dámu bych uprostřed noci potkat vážně nechtěl. Navíc se mi líbilo, že režisér na samém konci jasně ukázal, že má i smysl pro humor. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle Bavův snímek je malinko slabší, než ty, co jsem v poslední době od něj viděl. 7/10 (20.07.2010)