Hamlet podniká
Hamlet liikemaailmassa
Hamlet Goes Business
Réžia:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrajú:
Pirkka-Pekka Petelius, Esko Salminen, Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Kari Väänänen, Puntti Valtonen, Mari Rantasila, Turo Pajala, Aake Kalliala (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Kultový režisér Aki Kaurismäki zasadil Shakespearovo dielo do prostredia súdobého Fínska. Jeho novodobý Hamlet je dedičom významného podielu v podniku, obchodujúcom s gumenými kačičkami, ktorý riadi jeho strýko Klaus. Podobne ako jeho pôvodný predobraz, i on začína tušiť, že jeho rodina skrýva temné tajomstvá. (STV)
Recenzie (37)
Aki Kaurismäki si vypůjčil z tragédie o Hamletovi kostru příběhu, přesadil ji do současnosti a vdechl snímku život + svůj vlastní podpis, tj. nezaměnitelný rukopis.. Mně se tohle zpracování zamlouvalo, s každou přibývající minutou jsem byla víc a víc zvědavá, čím mě tvůrce překvapí.. Kuřecí stehýnko nebo rádio? ()
Hamlet jako symptom kapitalismu? Proč ne! Kaurismäki ironicky pootočil a vypreparoval Shakespeara, výsledek pak odvyprávěl v lakonickém šklebu, který ve správných chvílích přechází do teatrality a absurdna. Scény jako utonutí Ofélie nebo souboj Hamleta, Laerta a Klaudia jsou skvostné dokonalým zasazením tragiky do rámce popové rozvernosti. Důkaz toho, že opilý Fin má něco víc než jen morbidní smysl pro humor. ()
Díky Akimu mě ten Shakespeare snad poprvé vážně bavil :) ()
Aki Kaurismäki je jedním z mála tvůrců, kteří dnes umí s citem využít černobílou fotografii. Tak nějak jsem si zvykla ne jeho způsob vyprávění i na jeho styl humoru. Jeho Hamlet mě neoslovil tolik jako třeba Juha nebo Dívka ze sirkárny, ale i tak příjemné pokoukání. ()
Trvalo mi skoro půlku této trigikomedie (spíše tragi) než jsem se sžil s univerzem novodobého Hamleta - velkopodnikatele s plastovými kachničkami. Druhá část frčí podstatně víc. Navíc skvělá noir stylizace, všudypřítomný cigaretový dým a skvělí herci v krásně sarkastické kritice všeho a všech. ()
Milostivá pani si přeje, aby za ní přišel Hamlet. Není tady. ()
Kaurismaki je po rokoch braný ako viac-menej pohodár, ktorý vyznieva vskutku pozitívne, jeho postavy sú skôr typologickými postavičkami, takže tento ranný snímok z jeho tvorby môže pôsobiť relatívne šokujúco. Kto pozná predlohu, vie, o čo pôjde, takže množstvo mŕtvol ho neprekvapí. Nepamätal som si z povinnej literatúry nič, takže ma kombinácia Kaurismakiho typických prvkov čiernej komédie a vážnej drámy prekvapila a potešila. ()
Z Hamleta to má jen název. Ve filmu je nacpáno vše možné, táhne se, seversky, nic pořádného. ()
Síce Shakespera a jeho dielo nijak extra neobľubujem, skôr objektívne uznávam jeho hodnotu, ale určite stokrát radšej strávim nejakú tú klasickú inscenáciu jeho hry, než bizarnosti tohoto typu... Modená variácia na Hamleta, ktorý je tu dedičom podniku na výrobu gumených hračiek, navštívi v bare heavymetalový koncert a zavraždí svojho protivníka tým, že mu zapichne hrajúci magnetofón do hlavy, to už je trochu moc. Myslím, že by som nápad aktualizácie stredovekej hry do súčasnosti ocenil, keby to nemalo až tak kuriózny či rovno parodický charakter. Za pár slušných momentov ako úvodná scéna otravy alebo záverečná pieseň a hlavne za čiernobiely (až noirový) vizuál nakoniec slabšie 3 hviezdy, inak rozporuplná kuriozita. 50% Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou ()
Ďalšia z Kaurismäkiho adaptácií. Už je to niekoľký film čo od tohto tvorcu pozerám a stále si k nemu neviem nájsť cestu. Niektoré scény má Hamlet výborné. Oféliina smrť, divadelná hra, alebo rozlúčka medzi Hamletom a Oféliou. Tie sú nie len natočené ale aj odohrané bez akejkoľvek chyby. Všetko ostatné je ale potom hra na umenie. Veľké slová a veľké gestá u postáv, ktorým to neveríme. Celá tá konšpiračná línia aj snaha o akúsi myšlienku typu kto druhému jamu jamu, sám do nej sám, mi jednoduché nesedí. Ako novodobá adaptácia funkčné, ale originál mám predsa len radšej. Kaurismäki nie je zlý režisér. Jeho tvorba je určite zaujímavá a nesie jeho typické znaky. Mne to ale akosi stále nestačí. ()
Po Zločinu a trestu se Kaurismäki pustil do další svérázné adaptace světové klasiky, v níž se s jistotou sobě vlastní obešel i bez notoricky známého Být či nebýt. V noirovém stylu a s kuřáckou stopáží vsadil příběh Hamleta do dravého světa obchodníků a oživil ho sociálními motivy. Tradiční dramatická hudba se mísí s rytmem rock’n’rollu (jedním z nejlepších míst filmu je píseň Rich Little Bitch skupiny Melrose, s níž během natáčení filmu Kaurismäki natočil také videoklip), tradičně zpracované známé scény se střídají s aktualizovanými (utonutí Ofélie, Hamletův souboj s Laurim/Laertem a závěr), tradiční rekvizity s cigaretami, pistolí a kachničkami do vany. V roli Hamleta Pirkka-Pekka Petelius, nechybí Kati Outinen jako Ofélie, škoda jen, že Matti Pellonpää dostal jen takovou nepatrnou (i když samozřejmě nepřehlédnutelnou) roličku. No řekněte, nebyl by z něj dokonalý Hamlet? ()
Film, který je svým pojetím až nadčasový. Není to jen dočasný hit, ale dlouho trvající čin, který je vlastně stále aktuální. Už jen ten pojem Hamlet a kachničky je humorný a Kaurismäki tu svým osobitým humorem ukazuje, co by z tohoto spojení mohlo vzniknout. Noir prvky nelze přehlédnout. ()
Hodně svérázná adaptace klasické tragédie čiší originalitou a to ani Kaurismäkiho odpůrci nemohou popřít. Jeho fanoušci si opět smlsnou na režisérově vynalézavosti. Finský Hamlet neusiluje o královský trůn, nýbrž o prezidentské křeslo rodinného koncernu a je to bezcharakterní, nadržený ničema. Shakespeare se pravděpodobně obrací v hrobě a literární konzervatisté zelenají vzteky. Tím se ale Kaurismäki netrápil, zůstal věrný své stylové absurditě, povolal dvorní herecký ansábl, tradičně šetřil s dialogy, nevynechal sarkasmus ani nevybíravou kritiku - v tomto případě je na paškálu kapitalismus - a samozřejmě jako ve všech jeho filmech se to neobejde bez přetékajících popelníků. Vidět či nevidět? Jednoznačně vidět. ()
Aki Kaurismaki prostě nemůže točit o lidech z vyšších společenských vrstev, s jeho poetikou se to naprosto míjí. Tenhle film prý vznikl z opilecké sázky a je to taky jediné vysvětlení, proč se do takového tématu Kaurismaki vůbec pustil. Pár velmi podařených momentů, ale jinak se tu příliš mnoho mluví a příliš z toho ční snaha pervertovat shakespearovské téma k obrazu svému. ()
Kaurismakiho nejvtipnější film - samozřejmě hrdinové jako obvykle jen sedí a kouří a občas něco řeknou, ale občas se tam odehraje i nějaká akce a dokonce se i zasmějete. Výborná adaptace Hamleta. ()
Hamlet už úplně jinak. Nemůže se snímku vzít, že by neměl myšlenku, ale říkám si, jestli bylo až tak nutné tohle spojovat s Shakespearem a jeho jedinečnou divadelní hrou. Možná by to fungovalo i jednoduše jako film bez odkazu na tuto tragickou postavu. V mém případě by to možná fungovalo ještě o něco více. ()
Vynikající travestie různých padesátkových hollywoodských filmů. Důsledné přehnání každého záběru, sřihu a pohybu kamery. Do toho šíleně podaný Shakespear, se zcizenými postavy a naprosto absurdní humor. Neuvěřitelně zábavný film. ()
Tak., Kaurismäki si myslí, že přeraskolnikuje Dostojevského a přehamletuje Shakespeara?! A proč by ne? Rozhodně na o má! Když jsme se koupili televizi (jako první na ulici, zrovna dávali Kozincevova Hamleta. Samozřejmě se mi to hrozně líbilo, mnohé scény a dialogy si pamatuji dodnes. I když už tehdy jsem byl schopný vnímat netradiční a nekomerční věci, byl by pro 12 letého školáka Kaurismäkiho vizuální svět asi ještě nedostupný a nepřístupný. Nyní je to samozřejmě jinak: jeho Hamlet zasazený do komerčního světa prostředků a účelu, postrádá sice svoji intelektuální rozervanost (vždyť je strůjcem toho všeho právě on sám), nicméně duševně "normální" také není. A tak jsem prošel jakousi pomyslnou cestu od WS k AK, aniž bych si toho valně všimnul, avšak svět se za tu dobu změnil nevratně. Pozn.: Chybí mi zde jen Hamletův monolog nad Jorikovou lebkou. Nebo tam přece někde je? ()
Jo, tohle mě bavilo. Hodně zvláštní adaptace Hamleta, která mě ale zaujala a místy i příjemně pobavila. Na Kaurismäkiho to bylo podle mě poněkud svižnější, což mi ale ve finále nevadí. I tak si myslím, že tu jsou hluchá a nudná místa, ale jinak tomu nemám co vytýkat, líbilo se mi to. Líbila se mi i kamera a herecké výkony, akorát teda Matti Pellonpää mohl mít nějakou větší roli. Teď jsem si ještě vzpomněl, že jsem asi rok a půl zpátky viděl zhruba 35 minut z jedné filmové adaptace Hamleta (bohužel nevím kterou) a pamatuju si z ní jen dvě věci - 1. Byla to strašná nuda. 2. Scénu, kdy je otráven otec, která se odehrávala v zimě a vypadala, jako by Santa Claus dostal záchvat na saních a spadl do sněhu, kde se nějakou dobu cukal. Té scéně jsem se pochopitelně smál, a protože to asi byla nějaká slavnější verze, tak teď musím znít jako kulturní barbar, ale co už. Pointa je v tom, že tahle verze, byť je taková hodně svá, mě oslovila mnohem víc. Takže mě Kaurismäki opět nezklamal. Slabé 4* ()
Kaurismäkiho odvrácená (čti: nejkomičtější) tvář. Volná, cynická a přímočará adaptace Hamleta, kterou si užijí především znalci Shakespearovy předlohy a milovníci gumových kachniček. Břitký, ostrý a svéhlavě předvedený příběh mocnářů s jedinou hlavní myšlenkou: "Zabij, nebo/než budeš zabit." ()