The Post: Aféra v Pentagone

Hezky natočená óda na svobodu tisku a poctivou investigativní žurnalistiku. V první půli jsem s tím trochu bojoval, ale kombinace skvělých herců, rychlého tempa, precizní gradace, přehledného dávkování informací (ze začátku se divák může kapku ztrácet, ale i při průměrné míře koncentrace je posléze vše podstatné jasné a smysluplné) a dobře p(r)odaného ústředního morálního dilematu u mě filmu tu čtvrtou hvězdu přeci jen zajistila (stylová tečka taktéž potěšila). Sice to určitě není nová "instantní" spielbergovská klasika, ale Steven si i tak může s klidem odškrtnout další úspěšně splněný (sub)žánr (novinářské drama). 70 % (22.02.2018)

Perfektní film s bezchybným Tomem Hanksem v roli novinářského žraloka - terminátora, stoprocentně přesvědčivou Meryl Streep coby váhavou, tak trochu plachou a zároveň i sebevědomou vydavatelkou, obdobně výborným obsazením všech vedlejších rolí i roliček a precizní Spielbergovou režií. Hudby Johna Williamse není moc, ale když zní, odvádí stoprocentní práci, no a Kamińskiho kamera kouzlí stejně přesvědčivou dobovou atmosféru jako v Mostu špionů či Lincolnovi. Co se týče děje, doslova jsem se zamiloval do investigativní válečné porady novinářů v Bradleeho domě, kde se řeší obrovské problémy, rozdávají tousty a prodává citronová limonáda. Kdo by stál o pokračování, ke kterému závěr filmu jednoznačně vybízí, ať si samozřejmě pustí Všechny prezidentovy muže - dám krk za to, že Steven Spielberg si to představuje právě tak. (22.02.2018)

V koncovce tomu chybí nějaká hlubší katarze, celá soudní část filmu je řešená víceméně šmahem. Schematičnost a zjednodušení celého tématu je celkově asi jediným zásadním kamenem úrazu. Jinak je to ale Spielberg - řemeslně precizní, herecky bezchybný, na konci trochu sentimentální ... Na The Post je radost se dívat. Pod kůži se ale nezaryje. (21.02.2018)

Pokaždé je to velká událost. Právem. Aby také ne, Steven Spielberg se obklopuje velkými hereckými jmény a stálými spolupracovníky, kteří přesně vědí, co mají dělat. Je to skupina veleschopných veteránů a také armáda neselhávajících přihrávačů, kteří na slovo poslouchají zkušeného vypravěče. Ten potvrzuje, že spíš než současné látky mu vyhovují silné žánrové příběhy s nadčasovým přesahem, které se odehrávají v historických (nebo futuristických) kulisách. Všechno vypadá náramně, ladně se přebíhá mezi vážnou a zábavnou polohou, jenže tenhle kousek se zařadí mezi matná dramata (Lincoln, Válečný kůň), nad kterými jásali zejména skalní fanoušci režisérské legendy. Jde o téma, které nám absolutně není blízké (zachycení redakce deníku The Washington Post v době úniku přísně tajných materiálů, které kompromitovaly vládu, včetně jejího podílu na válce ve Vietnamu), ač se tvůrci samozřejmě opírají o univerzálnost tématu, je to precizní, ale bez emocí i bez hravosti Spielbergova já, a ve výsledku jednoduše trochu povadlý tah na akademiky. (16.02.2018)

„POKUD VLÁDA VYHRAJE A MY BUDEME ODSOUZENI, WASHINGTON POST, TAK JAK HO ZNÁME, PŘESTANE EXISTOVAT…“ /// Spielberg a jeho další závažný téma. A vo tom, jak je to závažný, svědčí obsazení. A vo tom, jak moc je to téma americký zase hodnocení (nejen na CSFD). Nejde totiž vo nic menšího, než vo zasranou svobodu tisku a demokracii v americkým pojetí. A já, (přes všechny ty noviny typu Blesk, Hrom…) si prostě myslím, že tisk má sloužit lidu a ne politikům. A ta telefonická konference vo tom, jestli zveřejnit či bejt přizdisráči, je oslavou nejen novinářskejch ideí, ale i dramatu. Hmm, tak co tam máte dál? Duel Frost/Nixon jste už viděli? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu se zeptat Miloše, jestli může stát zakázat novinářům psát. 2.) Vždycky jsem se chtěl zúčastnit nějaký menší rebelie. 3.) Thx za titule „samo133“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.08.2018)