Obchod na korze

Po tom všem, co jsem o tomhle filmu slyšel (hlavně tady) jsem se opravdu neskutečně těšil. Jenže velká očekávání plodí velká zklamání… Kdyby Obchod na korze trval kolem 40 minut, tak bych neváhal a okamžitě vytasil nejvyšší hodnocení. Ale takhle nemůžu jít nad tři (a to jsem ještě v hodně dobré náladě). První hodina je pro film absolutně zbytečná a vše, co se zde odehraje, by se vlezlo do pouhých pěti minut. Naštěstí pak to nabírá na obrátkách a ten konec je opravdu skvělý. A právě proto zamrzí, že tak skvělý není celý film. Upřímně, tohle je jedno z největších zklamání za hodně dlouhou dobu. A v klidu vám vyjmenuju okolo 20 lepších (českých) filmů než je tento. 60 %. (24.04.2011)

Žiarivý diamant slovenskej kinematografie. Výborne natočený tragikomický príbeh z temného obdobia našich dejín. V takzvanom Slovenskom štáte sa dostali ku moci prisluhovači fašistického Nemecka. Slizkí prospechári bez citu a morálky. Píše sa rok 1942 a jednoduchý tesár Tono Brtko sa vďaka svojmu švagrovi, obecnému veliteľovi Hlinkových Gárd, stáva arizátorom malej obchodnej živnosti starej, senilnej židovskej vdovy. V smutne absurdnej dobe, kedy boli prijaté zákony ubližujúce nevinným, sa stretávajú títo dvaja prostí ľudia, ktorých príbeh vrcholí srdcervúcou drámou. Ida Kamiňská a Jozef Króner v hlavných úlohách doslova excelujú. Koľko rokov ešte ubehne pokiaľ na Slovensku znova vznikne takéto dokonalé dielo? V tomto smere som dosť pesimista. Pretože "Obchod na korze" je jedinečný, majstrovsky vypracovaný, filmový klenot. ***** (08.12.2008)

Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos .. Zlo vzniká ze strachu. Danajský to dar, taková prohitlerovská trafika. Navíc, když je i se starou bábou, která pranic nechápe princip arizace v hluboce fašistickém Slovensku. Fantastický Jozef Kroner a Ida Kaminska v hutném příběhu černé minulosti našich slovenských bratrů. Obchod na korze jest nelibý pohled do těchto dějin a na věčné časy bude připomínat lehkovážnost a fatálnost tehdejších rozhodnutí. Vyprávění začíná zlehka, prostupuje jím humorná lehkost ze života manželského páru, ale spád následných událostí, které prostého Tona Brtka cupují v jeho rozpolcenosti, dělá ze snímku zatraceně tragickou a velice působivou podívanou. (02.10.2007)

Hudba vynikající, scénář vynikající, herecké výkony vynikající, ale stejně to u mě není za plný počet, protože mě tyhle filmy zase tolik neříkají. Téma holocaustu se mi nelíbí a to že jsou lidi svině již vím dávno. Každý si když jde do tuhého rád zachrání tu svou kůži. Tady je to sice podáno trošku více dramaticky, ale to na mém rozhodnutí pranic nemění. U filmu se raději chci dobře bavit. Přesto tento film nedostanu jen tak z hlavy a budu nad ním ještě dlouho přemýšlet. (12.01.2009)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)