Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Réžia:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrajú:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (viac)Obsahy(1)
Vrátili sa domov, do Československa a verili, že príde tak vytúžený mier. História ale rozhodla inak. Vyše dvoch a pol tisíc pilotov slúžilo v uniformách britského kráľovského letectva. Pre Britov hrdinovia, ktorí spolu rozhodli o výsledku vojny, u nás po vojne súdení za velezradu... Balada o pilotovi sa odohráva na konci roku 1945 a na začiatku roku 1946, kedy sa po 2. svetovej vojne nanovo utváralo usporiadanie sveta. Hlavný hrdina, Emil Malík, bývalý pilot RAF, sa vracia do Prahy, kde sa stáva nepohodlným pre československých komunistov, ktorí sa už pripravujú na prevzatie moci a tak chce odísť i s rodinou do Holandska. Politická dráma, nakrútená podľa skutočného príbehu novely významného českého autora sa prelína s milostným príbehom, strácaním a znovu nachádzaním lásky hlavného hrdinu a jeho manželky Karly. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (103)
Tv film se skvělým námětem ( dvě roviny 1. vztahovka na téma setkání manželů po pěti letech, kdy jeden bojoval každý den o život v bojovém letadle a druhý několik let v koncentráku , 2. politický thriller, kdy komunisté kontrolovali moc už před rokem 1948 a likvidovali potencionální oponenty ), bohatou dobovou výpravou, něco málo akcí a skvělým obsazením ( skvělý Švehlík, famózní kágebág Kočiš a moje oblíbenkyně Gabča ) a ačkoliv to téma je u mne trefa do černého ( proto nadhonocuji) , tak provedení je jakési mdlé,nudné k čemuž nepomáhá poměr vztahovka:thriller 80:20. Mírné zklamání, protože ta nastupující totalitní atmosféra mne nepohltila třeba tak jak se to na sto procent povedlo např. Ve stínu. ()
Je hrozná škoda, že ne všechno, v čem má prsty Česká televize, se povede. Tím nechci říct, že by Balada o pilotovi byl špatný film. Jen má obrovský problém s tím, že i přes veškeré technické dovednosti, pěknou kameru a hodně zajímavý příběh, mě nedokázal vpravit do příběhu. Prostě mi bylo úplně jedno, co se na scéně děje. Letci mě v tom jejich důstojnickém klubu nijak nepřesvědčovali o tom, že bych je měl mít rád a vlastně tu nebyl nikdo, kdo by se mi postavou alespoň trošku líbil. Uznávám, že jejich příkoří muselo být děsivé, ale Tmavomodrý svět u mě stále zůstane nedotčený originál, kde se nad jednáním komunistů divák nestačí divit. Zde by divák neznalý ani nepoznal, že nějaký komunista je. Je skvělé, že se takové filmy točí a že v nich má právě Česká televize prsty. Bohužel, ne vždy jsou tak jedinečné, že budeme mít důvod nad nimi neustále přemýšlet a v nadcházejících letech o nich mluvit. ()
Je to celé maximálně pietně natočené s velice ponurou dobovou atmosférou, která víme kam povede a co většinu letců čeká. Jenže je to celé tak útrpně zdlouhavé, že jsem měl co dělat abych to nepřepnul. Upřímně, nevadí mi filmy s pomalým tempem. Ovšem musí se s tím tempem správně pracovat. Taylor Sheridan to zvládá na výbornou ať točí celovečerák nebo film. Ján Sebechlebský bohužel je někde napůl cesty. Má tu zajímavé postavy, osudy a charaktery, ale práce s nimi vázne. Nebo hůře, ač je podávána velice pozvolně, je o to nezajímavější. A to je právě ten nejdůležitější prvek, který takový pomalý film potřebuje.... režiséra, kterému se to nerozpadne nudou pod rukama, ale udrží diváka v napětí do samotného konce. Tady se musí čekat 80 minut. Skoro hodinu a půl s jen pár záblesky kvalit, které toto mohlo mít. Nevybavím si krom závěru s letem a doku vstupem se Stránským na jediný záběr, který by se mi vryl do paměti a já si řekl.... "páni, tak to se tedy fakt povedlo." Není to úplně špatný film, jen je zdlouhavý a zapomenutelný. 55% ()
V tomhle filmu nefunguje nic. Nechybí sice zajímavé téma, navíc podle skutečných událostí, z něhož by v Americe udělali velkolepý blockbuster, bohužel chybí všechno ostatní. Tomuhle se říká nulová filmařina. Divákovi nezáleží na příběhu, nezáleží mu na postavách a velmi často odvrací oči na hodiny s přáním, aby to už konečně skončilo. Ještě v první polovině jsem chtěla dát alespoň 2* za snahu, ale protahovaný konec mě už natolik štval a neskutečně nudil, že jsem nemohla. Nevěřím, že lidé, kteří tu solí čtyři a pět hvězdiček, nejsou ze štábu. ;-) ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (16)
- Bylo napsáno dvanáct verzí scénáře. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Scéna, kdy příslušník Veřejné bezpečnosti vede Emila Malíka (David Švehlík) za majorem Bedřichem Reicinem (Jan Hájek) z Hlavní správy obranného zpravodajství, se natáčela v interiéru někdejšího sídla ÚV KSČ (dnešní budovy Ministerstva dopravy). (HonzaBez)
- V komparzu byli rodinní příbuzní příslušníků působících v RAF, kteří se vraceli v roce 1945 zpět do Československa. (Viktor80)
Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * * () (menej) (viac)