Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Réžia:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrajú:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Vrátili sa domov, do Československa a verili, že príde tak vytúžený mier. História ale rozhodla inak. Vyše dvoch a pol tisíc pilotov slúžilo v uniformách britského kráľovského letectva. Pre Britov hrdinovia, ktorí spolu rozhodli o výsledku vojny, u nás po vojne súdení za velezradu... Balada o pilotovi sa odohráva na konci roku 1945 a na začiatku roku 1946, kedy sa po 2. svetovej vojne nanovo utváralo usporiadanie sveta. Hlavný hrdina, Emil Malík, bývalý pilot RAF, sa vracia do Prahy, kde sa stáva nepohodlným pre československých komunistov, ktorí sa už pripravujú na prevzatie moci a tak chce odísť i s rodinou do Holandska. Politická dráma, nakrútená podľa skutočného príbehu novely významného českého autora sa prelína s milostným príbehom, strácaním a znovu nachádzaním lásky hlavného hrdinu a jeho manželky Karly. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (105)
Odepisovaný režisér Ján Sebechlebský konečně může pojíst namazaný chleba, který si za svoji odvedenou práci zasloužil. Za tvůrčí zločiny v podobě Ordinace v růžové pindě by si sice zasloužil být po zbytek kariéry jen o chlebu a vodě, ovšem za zajímavý profil hrdinného válečného pilota obšourníka má rozhodně nárok na chutný dlabanec. David Švehlík má v posteli Lucii Žáčkovou, o kus dál se pohybuje Gabriela Marcinková a přesto to s ním nic nedělá, nicméně na pilotním seznamu má pár (anonymních) nestoudných zářezů v podobě milostných avantýr, v zádech má sovětskou rozvědku a v závěru trošku zhebne. Spád událostí je pomalejší, asi dvacet nadbytečných minut bych z filmu vystřihl, rozhodně však nechybí náběh na kontroverzi. A talová lesbická hospodyně se také počítá. Jedná se o televizní film a je tedy nutné počítat s tím, že výpravná stránka je skromnější, závěrečná triková pasáž s leteckou havárií je na samé hranici nechtěné směšnosti, ovšem režisér prokázal, že náročnější látku zvládá obstojně i neotřele. Pochopitelně jeden jeho schopný film vlaštovku na pyji neochočí, takže to chce vydržet a neupínat se k povrchním komerčním blábolům. Tenhle režijní směr pilotoval relativně bez větších turbulencí. 7/10 ()
Na to, ze je to nasinecka tvorba, je to hodne podarene; a sila je umocnena este aj skutocnostou pribehu. Slovaci vzdy vykladali, ako nam doma nejde tocit filmy, kedze vsetko ide cez Prahu - no a mame 20 rokov po komunizme a zda sa, ze stale ide "vsetko cez Prahu", lebo pod Tatrami chcipnul pes. Dnes uz nemozeme zvalovat vinu na rezim a komancov, ze nasi herci vykladaju po cesky v ceskych filmoch: svedci to skor o tom, aky rozmer ma film a umenie vobec na Sk. Keby Slovaci natocili daco podobne, tak budeme skakat okolo vatry s valaskami a dlavit sa haluskami. Film utkvie; 4* v pohode ()
Co beru jako velké plus je to, že se film neomezil jen návrat pilotů a následnou buzeraci ze strany komunistických pohůnků, ale dal prostor i rodinám. Na manželky, rodiče či děti se dost často zapomíná a cesta k znovunavázání vztahů musela být často bolestivá či dokonce nemožná. Kor když během nepřítomnosti vyplavou na povrch četné nevěry. Tahle linka sice mohla působit trochu chladně, ale mě to sedělo a Lucii Žáčkové to se Švehlíkem skvěle (ne)klapalo. Linie politická mě jako vždy dokázala nakrknout, ale přesto mi připadala trošku nedotažená. Samozřejmě je jasné, že NKVD byla všehoschopná, ale aby jeden z jejích nejvyšších představitelů věnoval tolik energie k získání ne až tak významného pilota, o tom jsem musel pochybovat. A to samé platí i o závěru, jakkoliv byl výborně natočený. Ale i přes tyhle rozpaky jsem spokojen a to i proto, že podobných záležitostí je v našich luzích a hájích jako šafránu. 70% ()
Velmi závažné a důležité téma zdůrazněné závěrečným posttitulkovým vstupem pana Stránského osobně coby autora námětu, pohříchu byl tento vstup mnohem sugestivnější, než celý film před ním... (skutečný příběh je mnohem silnější, než jeho filmové zpracování, což lze připsat coby deficit tomuto projektu) Osobně bych upřednostnil méně vztahové tématiky (rozpad vztahu válečným odloučením a předchozími nevěrami pochopitelný, ale nemusela se tomu věnovat polovina filmu) a více dramatického prvku a napětí, stejně jako geopolitického kontextu. Každopádně díky České televizi, že takovéhle projekty realizuje, na tyhle tragické události týkající se naší poválečné historie bychom neměli zapomínat...jde o součást naší kolektivní paměti... ()
Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * * () (menej) (viac)