Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (120)

Tosim 

všetky recenzie používateľa

ZNIČILI JSTE VŠECHNO, ZA CO JSME BOJOVALI. Jiří Hubač napsal po roce ´89 dva silné scénáře ze stejné doby (ještě Zámek v Čechách) a dalo by se říct, že to docela potřeboval. Tohle je silnými hereckými výkony podpořený příběh o tom, že zapomínat se prostě nemá. Není to fráze, je to prostě holý fakt. PRAVÁ VEJŠ! ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Je jen zákonité - ve vazbě na další vývoj polistopadové české společnosti až osudové - , že nejlepší věci o komunistické éře se točily v prvních měsících - už ne letech - polistopadového Česka. Stále totiž přežívala kontinuita nejen peněžních toků, ale i tvůrčích osobností při absenci nic bližšího nevypovídajících peoplemetrů (nejde o údaje, které přinášejí, ale o to, jak jsou trhovecky interpretovány). V tomto případě to platí jak o režii (neprávem proskribovaný Jaroslav Dudek), tak o scénáři (Jiří Hubač), tak o hereckém obsazení, kde nemá smysl vypočítávat jména, protože vysloveně slabý nebo šedě průměrný výkon v této vynikající televizní inscenaci prostě nenajdeme. Osudy národních hrdinů - legionářů druhého odboje jsou tu vykresleny v dikci současného psaní orgánu Českého svazu bojovníků za svobodu NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ - v jejich syrově nahé skutečnosti podle starého úsloví o pravdě "padni, komu padni". Hlavní hrdina, jak zjistíme z bojovné promluvy jeho kamaráda na Pražském hradě, odkud ho odvezou rovnou do blázince za to, že se důsledně domáhá svých demokratických občanských práv, totiž bojoval v proslulém battledresu nejen na západní, ale i na východní frontě v průběhu let 1944-1945 v bojové sestavě 1. československého stíhacího pluku a posléze 1. československé letecké divize (jinak se jeho sovětská vysoká válečná vyznamenání nedají vysvětlit). Ze závěrečné scény křížového pole (zejména z momentu, kdy se na místě křížů objevují postavy padlých hrdinů) až mrazí. Velmi nepřímého společenského zadostiučinění se tito národní hrdinové dočkali na jaře 2005, když byl v Praze odhalen pomník jejich vůdce prezidenta prof. dr. Edvarda Beneše. Jako přímý účastník si vybavuji jejich stařičké tváře (jednalo se o lidi 80-95 let staré), jejich uniformy i sokolské kroje dalších veteránů československé a české demokracie. Srovnáme-li hloubku, ponor, propracovanost psychologie všech postav (ani komunistická část obsazení není pouze černočerná) s tím, co se až příliš často píše nebo hraje o těchto věcech dnes, kroucení hlavy přechází ve fatální malomyslnost. Není divu. Budoucnost by měla přinášet zlepšení výkladu významu, ne zmatení a marginalizaci klíčového tématu. Je nepochopitelné, že se tento skvost naší televizní dramatické tvorby ještě nedostal na DVD nosiče, kam poprávu patří. ()

Reklama

triatlet 

všetky recenzie používateľa

Dějová linie příběhu má strhující dialogy, v nichž je hlavní hrdina i příznačně ironický - "Dvakrát mě sestřelili, tak přežiju i třetí sestřelení." "Na kolo nedošlápneš, tak to zkoušíš na mě." Prostřihy s dobovými plakáty nebo písněmi působí poprvé zajímavě, ale postupně odvádějí zbytečně pozornost. ()

ripo 

všetky recenzie používateľa

Príbeh to bol pekný. Mal aj nové poslanie - oboznámiť ľudí, že okrem Sovieteskeho zväzu, bojovali proti okupantom aj vojaci na iných frontoch , ako bol ten východný. Legendami sa stali čs. letci. To, ako dopadli je nám už teraz známe ... Toto je jeden z prvých (ak nie prvý) filmový počin, ktorý zobrazuje tragiku 50-tych rokov. Tie svinstvá boli ešte väčšie, ako boli vôbec ukázané. Tu však v popredí stojí bývalý vojak v službách RAF, ktorého už len kvôli tomu, že slúžil v službách kapitalistického štátu, chceli odrovnať, znemožniť a psychicky zdeptať. Hlavnou postavou tu nie je Bartoška, ale napodiv Dvořák, ktorý tu ukázal, že dokáže aj iné veci, ako šaškoviny v TV estrádach. Nedostatkom boli nedotiahnuté charaktery postáv (Šafránková) a nedokonalý strih. Vsuvky s budovateľskými piesňami pôsobili surovo a rušivo. Celkovo - Mierne nadpriemerný televízny príbeh - 3,5 * ()

Šimpy 

všetky recenzie používateľa

Po sametu si snad všichni tvůrci chtěli rejpnout do bývalého režimu a blísknout se nějakým srdceryvným příběhem. Bohužel i tací tvůrci, kteří za bývalého režimu natočili či napsali své nejlepší kusy. Ač Hubače považuji za velmi talentovaného scénáristu, zde to trochu vázne. Pepa Dořák mě přesvědčil, že dokáže zahrát i vážnou a dramatickou postavu. Bohužel Jiří barotška je tu přinejlepším průměrný...a proto ho herecky předčí Jiří Plachý na holičském křesle. Pár dobrých scén, ale jinak nic navíc. ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (8)

  • Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích. (rakovnik)
  • Oldřich Vlach, který zde hraje souseda železničáře Krupičku, má v závěrečných titulcích uvedeno křestní jméno Ondřej. (Ganglion)
  • Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali". (calculus)

Reklama

Reklama