Nádej

On chlastá. Ona je kurva. Filmová balada o malých vítězstvích a velkých prohrách, o tom, jak snadné je spadnout až na dno a jak těžké je zase vstát, je bezesporu jedním z nejlepších filmových odkazů Karla Kachyni a Jana Procházky. Nádherný Hrušínský, nádherná Hegerová a všude kolem jen tma, bahno, štěrk a naděje, nejkřehčí zoufalství člověka. (19.02.2018)

Som dosť prekvapený malým počtom hodnotení. Tak kvalitný film si to nezaslúži. Karel Kachyňa obsadil výborného Hrušínského do jednej z jeho najlepších, ak nie najlepšej úlohy. Hrušínský takmer nezíde z obrazovky a Kachyňa ho kamerou preskúmal skrz naskrz a vymačkal z neho maximum. Jeho herecké stvárnenie nepolepšiteľného alkoholika a malého podvodníčka je dokonalé a Hegerová spolu s divákmi celým filmom živí nádej, že sa to zmení. Film sa odohráva v neopozeranom prostredí veľkej fabriky a hlavne nočné zábery vyvolávajú zvláštne klaustrofobické nálady, akoby ste mali pocit, že sa odtiaľ už nikdy nedostanete. Kvalita obrazu, ale hlavne zvuku utrpela, šum je v niektorých pasážach dosť hlučný, ale ak si dá niekto tú námahu a film sa zremastruje, tak to bude malý sviatok, pretože je to jeden z malých-veľkých filmov, ktorý aj dnes strčí 99% súčasnej českej a slovenskej tvorby do zadku. PS: Nemali ste pri sledovaní pocit, že vám Hrušínský dlhuje nejaké prachy? Ja som mal pocit, že mi ide minimálne 300,- korún. Film 100%. (20.11.2011)

Největším hříchem je promarněný život. Taková je pointa tohoto výjimečného díla. Příběh notorika ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského se zjevnou tendencí zapůsobit na divákovu psychiku není sice překvapivé téma, ale v rukou Karla Kachyňi má takové téma nekonvenční náboj. Ponurá atmosféra tamního prostředí lehce umocňuje tu nemorální šlépěji nepoučitelnosti a prachobyčejné bezvýznamné konzumace života. Rozhodně má takový film něco do sebe…ostatně, který Kachyňův film nemá. 80% (04.02.2012)

Z filmu mi bylo jedno velké smutno. Všudypřítomná beznaděj v kontextu šedivého prostředí nekonečně se rozléhajícího průmyslového podniku, v němž nic nezačíná ani nekončí, ale jen stále běží, na člověka snad ani nemůže působit jinak. Rudolf Hrušínský více než zářil... nemám ponětí, jak to dělal, jak dokázal tak věrohodně vyzařovat každou roli, kterou ztvárňoval. Nádražní scéna mi připomněla Švejka, dokonce seděl ve stejné pozici jako v Poslušně hlásím s Maďarem... a přitom byl někým úplně jiným. (25.03.2021)

Film z roku 1963(!!!) s tak depresivně (t. j. realisticky) vypodobněným prostředím, s příběhem který tak neguje oficiózní dobový optimismus a úplně vynechává vládnoucí ideologii (která vedle něj vypadá nesmyslně), je stokrát podvratnější než "O slavnosti a hostech". Úžasný film, úžasné herecké výkony. (02.01.2010)