Ať žije republika

Kachyňova práce s dětskými (ne)herci nemá ve světě kinematografie obdoby. Snad proto se mu daří s neuvěřitelnou lehkostí svět dětskýma očima. Na poetiku jsem u Kachyni zvyklá, ale zde je ještě jako bonus přítomen nadhled. A scény se zvířaty jsou již jen potvrzením Kachyňovy dominance ve filmech s dětmi a zvířaty. (17.04.2020)

Nesnadné dospívání malého chlapce za druhé světové války. A přestože jde hlavně o prožívání klučičích dobrodružství a malérů, probíhající konflikt začne postupně do Oldřichova života zasahovat čím dál víc. Dětský pohled na svět společně s milými představami a sny je zas pro snímek velkým oživením, a přitom ho nijak nenarušuje nebo nesráží. Jinak je to však film smutný, částečně také kritický. Na to diváka upozorňuje už samotný hodně ironický název, tedy Ať žije republika. Nejlépe je to vidět na konci, kdy se potrefené husy pořádně projeví, to vše samozřejmě za všeobecného neutuchajícího veselí. Nenápadný, ale o to kvalitnější film, zasloužené solidní 4*. „Tatínek řiká, co Petržela neukradne, nemá. Má všechno.“ (23.08.2013)

Snímek Karla Kachyni vypráví o období krátce před a po skončení druhé světové války očima malého kluka. A přestože známe Kachyňu jako režiséra poetických snímků, tentokrát i přes různé fantazijní dětské obrazy postihuje krutost tehdejší (a nejen tehdejší) doby, surovost i syrovost, až mrazí. Nevyhne se sice určitým klišé (Němci na pikniku, kněz jako jejich kamarád), avšak více jak dvouhodinový film jinak s sebou nese velké morální poselství, a to bez vztyčeného karatelského prstu, protože duše kluků je nevinná a vidí věci zkrátka jinak - tak jak jsou, ne za jaké je dospělí vykládají. Nenechejte se zmást údajem na obale, kde sice píší o formátu obrazu 4:3, avšak tento černobílý film je na disku v anamorfním provedení 2,40:1 (kameraman ve sém rozhovoru mluví o 2,55:1), k dispozici je český zvuk ve stereu a české titulky. Bonusy zahrnují uřvaný protipirát na úvod disku, filmografie, fotogalerii, a rozhovory. Pavel Taussig (8:53) se věnuje době vzniku snímku a jeho přijetí tehdejší kritikou, Iva Janžurová (8:16) prozradí, že se natáčelo ve vesničce Únanov a herci a tvůrci trávili hojně času ve vinných sklípcích,a konečně kameraman Jaromír Šofr (4:30) popovídá nejen o původním formátu filmu. Všechny bonusy mají české titulky. Publikováno: 11.09.2008 (19.08.2020)

Karel Kachyňa byl mistrem vypravěčství, který dokázal kombinovat snové kompozice s drsnou a surovou realitou. Tak jako v tomto příběhu z konce druhé světové války, vyprávěného očima dvanáctiletého Olina. Takhle se má dělat film, úplně si dovedu představit, kdyby se Karel Kachyňa zhostil natáčení Nabarveného ptáčete, kterého tak parádně Václav Marhoul zprznil. Ať žije republika je přesně příkladem dokonalého estetického vidění s parádními obrazovými sekvencemi a panoramatickým vizuálem. Celou délku příběhu jsem zíral na každičký detail a záběr, tohle je unikátní případ, kde neexistuje slabé místo, nebo špatný střih. Tohle je elita a nesrovnatelné epické dílo. Ať už se jedná o vzpomínky nebo lyrické představy hlavního dětského hrdiny, nebo dynamičtější a akčnější scény, dohromady spojené v jeden nerozdělitelný celek. Mladí kluci když se nahánějí na povozech s koňmi, výbuchy granátů před utíkajícím chlapcem, kamera pořád ve střehu, v různých nájezdech, zaostřování, přibližování nebo oddalování, ty detaily a celky - těžko hledat podobné scény v jinších filmech. Precizní filmařina, kde každý obraz má svoje opodstatnění a působivost, není tam nalepen jen tak zbůhdarma (jako naopak v případě Marhoulova Ptáčete). Začínající kameraman Jaromír Šofr se zasloužil o výsledek ohromným způsobem, jeho práce s kamerou ve všech kompozicích, ať už snových nebo reálných má obrovskou hloubku, navíc v překrásném širokoúhlém formátu. Hlavní dětský hrdina Olin je zahraná postava bezprostředně a přirozeně a celý film být v podstatě pořád na scéně, to si zaslouží obdiv a klobouk dolů. Gustáv Valach a Vlado Muller - nemám slov. Ostatní neokoukané postavy realitu snímku jen zvýrazňují. Hudební práce Jana Nováka ke Kachyňovým výtvorům neodmyslitelně patří a i v tomto případě citlivě dobarvuje vývoj děje. A hlavně scénář Jana Procházky, který bez příkras a falešných ideí odtajňuje poslední válečné dny na Moravě. Tohle komunisti nemohli překousnout a tak film samozřejmě v době normalizace putoval do trezoru. Ještěže tenhle geniální kus zůstal zachován, myslím, že tohle je dílo, které u našeho filmu již nemá a nebude nikdy mít obdoby. Zároveň se posunul na první příčku mých nejoblíbenějších Kachyňových snímků a mezi nejlepší československé filmy vůbec. (13.04.2020)

Naprosto brilantní záležitost. "Oline z Tebe bude inteligent, Ty nebudeš po fotrovi" Olin - sám voják v poli, vnímá svět vlastníma očima, a podle toho také jedná. Někdy i bez ohledu na následky, je přece válka. Zatím se odehrávala jen nad hlavami všech obyvatel, ale přiblíží se smrtelně blízko. Geniální prolínání dějové linie v doprovodu dětské fantazie i vzpomínek. Humorné i velmi silné momenty a jako bonus - vynikající slovenská dvojice. Rozhodně jeden z nejlepších filmů mistra Kachyni. Tohle je potřeba znát, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. (18.03.2013)