Purpurová ruža z Káhiry

Woody mi připoměl jaké to je si u filmu trochu zasnít. Vykašlat se na zajeté konvence a naivní příběh a nechat se unášet skvěle šílenou atmosférou snímku. Uchvátila mě křehká Mia Farrow, zábavný Jeff Daniels a hlavně Woody Allen, coby režisér upřímně nerealistické pohádky, kde se svět snaží, alespoň na chvíli, vypadat jako vzrušující a skrytými fantaziemi oživlé místo. (24.09.2009)

V tomhle filmu si Allen pohrává s nadpřirozenou zápletkou, která je jinak v jeho tvorbě dost ojedinělá: filmová postava uteče z plátna a zkoumá reálný svět, sama však zná jen dokonalý svět na stříbrném plátně, kde jsou vždycky padouši po zásluze potrestáni a láska dojde svého naplnění. Nutně tedy musí narazit - a náš reálný svět to v téhle konfrontaci prohrává na celé čáře. Ač se tedy jedná o zápletku nadpřirozenou, musím konstatovat, že se drží velmi při zemi a působí přesvědčivě - kdyby hypoteticky nějaká postava jednoho dne z plátna skutečně utekla, troufám si odhadnout, že by vše dopadlo nějak podobně. Allen je v Purpurové růži stále v plné formě a dokazuje, že je i skvělým režisérem, nejen hercem a scénaristou (jak ho známe odjinud) - například jak dokázal úžasně napodobit filmy 30. let, to se jen tak nevidí (za zmínku stojí skvělá práce s herci, přestože o Allenovi kolují historky, že herce nechá dělat co se jim zachce - zjevně to není pravda). Purpurová růže je pro allenofily povinný kus! (15.05.2005)

Takáto rozprávka sa veľkému Woodymu nepodarila. Scenár, nieje hniezdo hlášok a patriarchálnych názorov na život, ako to bolo v dovtedajšej dobe pre Allena patričné, ale iba zvýrazňuje chabý námet, ktorý pôsobí ako päsť na oko. Myslím, že LAST ACTION HERO sa s podobnou problematikou popasoval efektívnejšie a efektnejšie. (01.06.2024)

Častokrát mě jako diváka napadlo, jaké by to bylo mít možnost vstoupit do filmu a užívat si s ostatními filmovými postavami života na plátně. Woody to ale vzal z opačné strany: co když smyšlenou postavu přestane bavit stále se opakující tajtrlíkování a zatouží zakusit "opravdový" život? Purpurová růže z Káhiry je zároveň fungující romantickou komedií i poctou filmu jako takovému - když si nespokojené charaktery stěžují na nepřítomnost jedné z hlavních figur a glosují přitom dění ve filmu i mimo něj, člověk musí být nutně okouzlený. Smekám před Jeffem Danielsem i Miou Farrow, rolí se zhostili opravdu bravurně a zvláštní zmínku si zaslouží i Danny Aiello, který mluví a vypadá jako Robert De Niro. (01.07.2011)

Geniální a vtipný film. Už jen začátek, kdy hlavní hrdina vyleze z plátna, aby mohl vyznat lásku Cecílii, mě naladil na tu správnou vlnu, která mě nepustila až do samotného konce. Woody Allen nám na jednu stranu servíruje hollywoodskou pohádku, ale na druhou jí dorovnává krutou realitou, kterou si mnohdy jakou fanoušci neuvědomujeme. Příkladem budiž zamilovanost do postavy Toma Baxtera. Ten je dokonalost sama - galantní, nebojácný, čestný, nikdy se mu nerozcuchá účes… :-) a jeho představitele Gila Shepherda, který sice není špatný jako člověk, jenže to už není TEN, na něhož jsme zvyklí z filmů. Dokáže se rozčílit a dokonce i zradit. V téhle chvíli jsem konečně pochopil, že Woody Allen je opravdu geniální. Co se mně týče, je to o několik úrovní výše, než taková Annie Hall. A to chci upozornit, že jsem tento film viděl s dabingem. Proto si myslím, že až tohle uvidím znovu v originále (a to si piště, že jej uvidím ještě mockrát!) tak to bude ten pravý zážitek. (24.09.2009)