The Joke
Réžia:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk PololáníkHrajú:
Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík (viac)Obsahy(1)
Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením... Jeden z nejproslulejších filmů 60. let se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěn cele na důležité poznání - totiž že nová křivda neodstraní ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně se pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (285)
Josef Somr mě bohužel vůbec nezaujal, velmi slabé zpracování role. Vtip chyběl, napětí také. V podstatě bez zápletky. ()
Filmově skvělé, herecké výkony, kamera,... Nic se tomu nedá vytknout. Ale nějak zjišťuji, že Kundera není můj šálek kávy. (Viděno na KVIFF 56.) ()
Popravdě nebýt toho, že znám alespoň stručný obsah předlohy od M. Kundery, nejspíš bych se v napůl retrospektivním a napůl paralelním příběhu ztratila. Nicméně to nemení nic na tom, že film (nezávisle na knize, kterou jsem nečetla) je velice povedený, i když docea krátký :). Velice zajímavě je vylíčen příběh Ludvíka Jahna, který kvůli svojí lehkovážnosti příjde téměř o vše, včetně "lásky" k lidem. O to víc vám bude hlavního hrdiny líto, až zjistíte, že jeho pomsta nevyšle přesně podle jeho představ... ()
Se "Skřivánky na niti" nejsilnější filmové ztvárnění doby 50.let. Nekompromisní adaptace Kunderova románu, která mnohovrstevností proti originálu neztrácí a uchovává si sílu osobního sdělení. "Ty ruce proti mně zvedali mí nejlepší kamarádi !" Bezchybné typy a herecké výkony Somra, Dítětové, Munzara, Obermaierové, Křesadlové a mrazivě smutného i vyrovnaného Schorma. Stejně mrazivé pak i vyústění bez katarze "Tebe jsem bít nechtěl !" Top 10 československého filmu s nenápadně mistrovskou hudební složkou ()
Třicet stránek ve knize shrnou tvůrci filmu do pěti minut. Film by ode mně dostal lepší hodnocení, kdyby byl o něco delší. ()
Somrovo životní výkon ? ()
Po prečítaní knihy musím znížiť. Filmový ŽERT totiž zďaleka nedosahuje emocionálneho a intelektuálneho účinku predlohy (hoci chápem, že pre súčasníkov musel byť zrozumiteľný až-až a nejaký širší záber nebol potrebný). Je to dobrá adaptácia, ale akosi príliš stručná, bez ďalšej pridanej hodnoty - s výnimkou bohovského Somra. Chýba mi tam mnoho toho, čo ma v literárnej podobe ešte aj dnes úplne rozobralo - ten dramatický efekt a stupňovanie, aj čiastkové príbehy ostatných postáv, ktoré celý ten komunistický kolorit, absurditu aj zmeny 60. rokov tak dobre nielen ilustrujú, ale aj vysvetľujú - a súčasne zosmiešňujú. ()
Josef Somr exceluje...tak promyšlený -ironický snímek sem dlouho neviděl...bomba!! ()
Na postelích tehdejší doby bych opravdu nechtěl spát:) Nesmírně se mi líbilo prolínání obou časových linií. Moje generace se může poučit ,jak to chodilo na počátku komunistického režimu u nás. Člověk si nemohl dovolit mít vlastní názor a hlavně ho nemohl prezentovat. Jsem opravdu moc rád, že jsem nemusel tohle dobu prožít. ()
Krásná a smutná, chvílemi vlastně děsivá Kunderovská Jirešovina. Vždyť jsem v těch sračkách taky žil a k zemi jsem dělal každou chvíli a přesto mě z toho nějak zamrazilo. "A k čemu vlastně vy potřebujete svobodu? Jsem děvkař pane asistente." Na platformě vzpomínek čtyřicátníka vznikly povětšinou nudné filmy, tohle nudné nebylo. Po souloži zní píseň Stavíme, stavíme nový svět. Těžká symbolika... ()
Knížkou uchvácen někdy v devatenácti-dvaceti, krátce před převratem, filmem viděným brzy nato dezorientován a zklamán. Dneska už na něm dokážu leccos ocenit, včetně té kdysi matoucí střihové skladby, a rozhodně jde o jedno z výrazných svědectví doby, ale pořád mám problém s tím, že je to (byť třeba logicky a záměrně) film bez vášně, naplněný jenom odtažitým cynismem a trpkostí – trochu mi to potvrzuje Somrův vlastní výrok, že se na Žert dívá nerad, protože cítí, že zůstal Ludvíkovi cosi dlužen. ***1/2 ()
Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij“ Tento vlastní žert stál Ludvíka Jahna docela dost. Za ten druhý, který měl být pomstou jeho kamarádu Pavlovi, bude ale pykat někdo jiný... Ani v tomto filmu nezapře Jireš svůj osobitý styl. Excelentně zobrazený a sehraný je hlavně kontrast padesátých a šedesátých let. Třeba když se jde Jahn podívat na vítání občánků na radnici a přitom v retrospektivě vzpomíná na stranickou schůzi, která měla rozhodnout o jeho vyloučení ze školy. Zcela geniální je pak nápad vyprávět Ludvíkův následný smutný život, kdy byl šest let nucen pracovat v dole, zatímco v reálu se všichni přítomní užívají veselé folklorní hudby. I zde jsem vnímal Jirešův rukopis (viz třeba jeho pozdější snímek Opera na vinici). Co se Jirešovi podle mě úplně nepovedlo je závěr filmu během večerního hraní cimbálovky, i když chápu, že třeba ta scéna, kdy začne mládež tu hru cimbálovky přerušovat pouštěním rádia, měla asi názorně demonstrovat, jak odlišná byla doba padesátých a šedesátých let. Poslední scéna s rvačka Ludvíka s mladý ctitelem Zdeny je pak docela useknutá, i když ta poslední Ludvíkova slova "ty vole, tebe jsem bít nechtěl," asi dobře demonstrují absurditu onoho žertu. ()
Když sleduju tenhle film a podívám se na současné dění v Severní Koreji... Je mi špatně z toho, že tam podobně absurdní věci zažívají lidé ještě dnes. Tenhle film dostává palec nahoru. ()
Námět je to velmi zajímavý, ovšem, dle mého názoru, jej režisér nedokázal uchopit tak, jak by si zasluhoval. A nešťastná volba byla umístit Josefa Somra do hlavní role. Ač ho jako herce mám rád, tady mi opravdu neseděl. ()
Výborný film, který vám vykouzlí mrazivý úsměv na rtech. Zajímavé prolínání současnosti a minulosti, ve kterém určité situace vyznívají až neskutečně cynicky a podtrhují tak absurdní atmosféru dýchající z celého filmu... Jedna náhoda, vyvolá touhu po pomstě, která se ale tak úplně nevyvede... Poslední věta filmu mě pak už odrovnala neuvěřitelným způsobem "Ty vole, tebe jsem bít nechtěl" ()
Jeden z vrcholů tvorby Jaromila Jireše nabízí vyníkající filmový přepis Kunderova románu se skvělými hereckými výkony. Film bezpochyby patří k perlám naší celkové kinematografie. Povinná četba!!! ()
Kdo se komu ve skutecnosti pomstil? ()
Film o jedné zbytečné "pomstě" má pro mě ještě přidanou hodnotu - Uherské Hradiště a jeho blízké okolí! A tak se ve mně pere určitá hořkost s nostalgií dávno ztraceného. ()
Slíbil jsem si, že nebudu psát že je kniha lepší. Jednak Jireš natočil fakt dobrý film, a také i když bych si dokázal představit působivější a myšlenkově hlubší adaptaci, má několik opravdu silných momentů. Proslavená scéna výslechu je jedním z nich. Z univerzit už se za projevení názoru už zase vyhazuje, takže čtěte Žert, sledujte ho, ať víte do čeho jdeme. ()
Úžasné vykreslení reality 50. let zejména v prostřizích Jahnových vzpomínek. Neuvěřitelné co v té době dokáže takový malý žert způsobit. ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (viac)
Karlovarský festival ocení Bolka Polívku
Dnes dopoledne proběhla tisková konference k 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V pražském hotelu Four Seasons se sešli prezident festivalu Jiří Bartoška, umělecký ředitel… (viac)
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (viac)