Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravská lidová hudba a zejména zcela neškolený skladatel mnoha zlidovělých písniček vystupují jako svého druhu barvité pozadí - do popředí se dostává student novinářství a současně beatový hudebník, jehož zcela uhrane svéráz venkova i osobností s ním spojených. Původně si celý projekt nachystal Vladimír Merta, písničkář a rovněž absolvent FAMU, avšak režií byl posléze pověřen Jaromil Jireš, jenž do vyprávění vnesl ne zcela funkční hrátky s poetizovaným manýrismem. Josef Kemr se představil jako zemitý lidový umělec. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (34)

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Ten děj tedy nestál za nic. Ale hezké písničky a prostředí hází filmu záchranný kruh. Velká škoda zabitého scénáře. Velká škoda, že „opera“ v závěru nebyla celá bez rušivých elementů. Já bych za ni dost přidal. V každém případě by se na to možná dalo mrknout podruhé. Proč vybrána zrovna tahle hlavní představitelka dívčí role, to ponechávám stranou. ()

Blazkowicz 

všetky recenzie používateľa

S tím hodnocením asi o něco přestřelím, ale nakonec se nedalo jinak. Nemá to sice žádný děj a nedává to smysl, ale moje rodné Podluží to dostatečně vynahrazuje. Režisér chtěl vytvořit "něco" unikátního, no na rozpracování postav mu jaksi nezbyl čas. Takže místo věnování se víc té děvčicy, je tam aspoň půl hodiny ta otřesná divadelní hra. Co si budem, ona je sice na dědině nespokojená, ale ono by ji to měšťáctví rychle přešlo po návštěvě špinavé Prahy nebo smradlavého Brna (soudím podle sebe a dneška). Tož kdo néni otáto, ať si dá hvězdičku dúle. 3-* ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Jako přehlídka moravského folklóru super, jako drama hodně slabé. Jako by Jireš ani nevěděl, jestli točí příběh, nebo jen právě tu přehlídku, protože se to tu ani pořádně nepropojuje a spíš to působí, jako by obojí fungovalo jen samo o sobě, nezávisle na tom druhém. Ano, ten příběh s tím folklorem souvisí, ale nemile mě překvapilo, jak moc s ním Jireš nepracuje a jak moc ho vlastně "nechává být". Přitom kdyby propracoval i ten, hned by Opera ve vinici měla hodně do sebe, ale takhle to stojí jen na tom folkloru a ten příběh časem působí spíš rušivě, jako by k tomu byl přidán nuceně. Špatné mi to i tak rozhodně nepřišlo, má to zajímavou a občas i působivou poetiku, ale že by to ve mě vyvolalo nějaké silnější dojmy a že bych měl potřebu to vidět znova, to rozhodně říct nemůžu. Kvůli nedotaženému scénáři to pro mě byl zážitek docela průměrný, byť to má aspoň myšlenku o tom, jak zájem o tyhle akce upadá a u mladších generací obzvlášť... Což nemůžu úplně potvrdit a podle mě to je jak kde, aspoň teda v současnosti. 3* ()

cariada 

všetky recenzie používateľa

Ono prostředí Moravy a vinic né vždy zaručí dobrou zábavu. Ač je herecké obsazení velice dobré Skopal a Navrátil jsou přesný, ale takový Kemr mě do role moraváka prostě nepasuje a člověk mu to prostě nevěří. příběh o mísním folkloru je dost zvláštní a nepřehledná. Mě se osobně moc nelíbí a celkově je příběh dost nezáživný ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Myšlenka snad byla správná, ale to zpracování je velice tristní. Jako hudební film plný lidových písniček se tento snímek vlivem poetičnosti vůbec nejeví a fakt, že by byl nějaký bigbíťák najednou okouzlen lidovkami se mi taktéž zdá velmi nevěrohodný. Těžkosti se s takovou hudbou pro skladatele prosadit však jsou trefné a i po byrokratické stránce na svou dobu velice reálné. A tak co s tím? Pro Moraváky bude tento počin asi velice příjemným pokoukáním, ale pro ten zbytek však velmi těžkopádným. Ony písničky značně převyšují děj a posouvají ho značně do pozadí. A tak se tu neustále zpívá a zpívá, až je najednou konec. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Petrove, Lužici, Brne, Prahe a na Hodonínsku. (dyfur)
  • Původní název filmu zněl Smrtka na bílém koni. (Xell)
  • Fanoš Mikulecký (Josef Kemr), vlastním jménem František Hřebačka (1912–1970), byl moravský skladatel zlidovělých písní z rodného kraje. Profesí dekoratér a jevištní malíř. Pracoval jako malíř pokojů. Působil jako vedoucí redaktor v časopise Malovaný kraj. Svoje písně skládal anonymně. (sator)

Reklama

Reklama