O tele a duši

„Tak... se zase uvidíme večer.“ Aneb na tom, co se vám zdá, nic moc není. Tedy alespoň do chvíle, než zjistíte, že přesně to stejné se zdá i někomu jinému...O těle a duši je opravdu netradiční romantika a nejen tím nadpřirozeným prvkem (mohli by to „fantasy“ z imdb přepsat i sem, ačkoliv je pravda, že časem se bez něj film dokáže obejít). Snímek si mě získával postupně, ale každou minutou intenzivněji, vlastně jsem to s ním měl podobně jako se samotnými hrdiny, ke kterým si také musíte nalézt cestu. Jejich vzájemné oťukávání bylo humorné, smutné, ale hlavně niterné, k čemuž přispívala i vynikající melancholická atmosféra. Nejde totiž o klasickou romantickou komedii, ačkoliv takové otázky u psycholožky, předehrávání vs. držení se plánu za každou cenu, hraní karet a další situace pobaví. A poučí, od teď k pornu už jen želatinové medvídky…pochopitelně z čistě „studijních“ důvodů, ehm. A konec je možná prostinký, ale ve své jednoduchosti krásný a pasující. Tak zas jednou nadhodnotím a těch slabších 5* přiklepnu. A moc rád. (14.09.2018)

Tak zase iný milostný príbeh, na aké sme zvyknutí. Išlo to aj bez slovného humoru (ale našiel by sa), s notnou dávkou melanchólie, sympatickou herečkou a hercom v hlavných úlohách. Zasadenie do prostredia jatiek je len také zameniteľné pozadie, paralely, ak chcete, tu ale s témami filmu nájdete. Nenapadlo ma, že ma smerom ku koncu filmu začali napadať viaceré možné závery, čo je myslím pre romancu veľmi dobrá vizitka. No a osobne by som dal prednosť vlastnému zakončeniu, ktorého som sa vo filme nedočkal, ale potešil ma aj tento jednoduchý. Alexandra Borbély je na romantické filmy ako stvorená, snáď sa v tomto smere nájde pre ňu ešte podobne solídne napísaný scenár. (14.05.2019)

"Osolím je až potom, aby neztvrdly." Není-li se možné dotknout těla, je možné se dotknout duše. Mé duše se tedy tento silný příběh křehké lásky, dotkl stoprocentně. Uvedení snu o lásce do skutečnosti, však vyžaduje obrovskou sílu vlastní vůle k překonání všech překážek. Ovšem má-li toto milostné drama obsahovat pohádkový prvek, pak by dětský doktor hlavní hrdinky mohl klidně být jakýmsi pohádkovým skřítkem, nebo trollem, díky jehož úkolům dokázala všechny překážky překonat. Mimochodem mě už dlouho u žádného filmu tolik nezaujala jeho zvuková stopa, kterou zde navíc umocnil i úsporný hudební doprovod. Místo tónů hudby tu tak najednou divák slyší zvuky drnčící lednice, hučící mikrovlnky, syčícího plynového hořáku, či šumění listí ve větru i zpěv ptáků, aby teprve tyto zvuky mohli naplno rozeznít úžasnou symfonii osamělosti. A ti Igráčci. P.S.: Děkuji, PX. (07.01.2018)

Je to prakticky o tom,že ten svůj stín si musí překročit každý sám.A za povšimnutí stojí že tvůrci natolik trvali na detailu ,že mimo jiných,i oba hlavní aktéři měli rysy těch zvířat do kerých se ve snech převtělovali.Ona velké ,vyděšené oči stále ve střehu a on s tím chlupatým obličejem...jen mu chyběly parohy já jsem si to mimoděk představila a byla jsem ohromená.I celkové povahově byl v kolektivu dominantní... film pro mě byl příjemný zážitek a kvituju še se na něj můžu podívat ještě jednou (13.10.2019)

„Maďarský JOHN TURTURRO” a pôvodom slovenská herečka excelujú v pôsobivom maďarskom snímku Ildikó Enyediovej , ktorej réžia sa najmä sústredila na vynikajúce kompozície, t.j. excelentné uhly kamery a vôbec kamera sama, k tomu bezchybný strih, ale čo vyzdvihujem najviac, je práca s hercami, predovšetkým - Géza a Saša. Obidvaja hrajú takým obyčajným spôsobom, ktorý má niečo do seba, ak je úsporný a minimalistický. Vyskytujú sa v profesii, ktorú vidieť na vlastné oči, by bol asi pre mňa problém, pretože by ma z toho všetkého vkuse napínalo, a dohromady ich spojí spoločný sen, ktorý naraz snívajú o jeleňoch... Prostredníctvom toho sa snažia k sebe nájsť spoločnú cestu k naplneniu túžby po láske. Tvorbu našich južných susedov vnímam, ako osviežujúcu, lebo napríklad Saulov syn bol extrémne účinný, skrátka ich kinematografia je na miernom vzostupe, na rozdiel od našej. (26.05.2018)