Muž v temnote 2

Strasne neprijemna zalezitost. Brutalna, temna, depresivna. Clovek ma pocit, ze na svete uz nikdy nebude dobre. Ma to fajny beckovy 80s feeling (obcas az na hranici grindhousu) a skoda, akurat tych logickych blbosti a jednoduchuckeho scenara (obcas som mal pocit, ze to pisal Besson). Ako jednohubka to vsak funguje vyborne. Mile prekvapenie. A Lang je zase skvely. 7/10 (19.08.2021)

Sama o sobě by Smrt ve tmě 2 byla solidním žánrovým přírůstkem - kvalitně natočeným, bezútěšným, na dnešní žánrovou konkurenci i nadstandardně drsným. Jenže mám s tím filmem jeden zásadní problém - a to, že mi nedává smysl jako pokračování výborné jedničky. Co do emocionálních nároků souvisejících s podivným shiftem okolo postavy záporáka, respektive tentokrát (anti)hrdiny, by mi dvojka dávala divácky jakž takž smysl jako prequel, ale jako sequel prostě ne. (04.09.2021)

Sahat psychošově schovance na orgány může mít u zdravého jedince klidně stejné vedlejší účinky, jako nechat se opíchat kurevsky ziskovou experimentální rychlokvaškou bez empiricky prokázané účinnosti proti mediálně záměrně zveličované nemoci s letalitou nižší než u zarděnek. Například smrt. A tak ve tmě zase číhá zmrd v podobě slepého, proti bolesti imunního, rychlohojivého a nyní téměř bez dilemat veskrze kladného sedmdesátníka, i ve svém požehnaném věku schopného bez bílé hole a labradora nafiletovat celé komando mladých a vidoucích speciálních jednotkářů, ovšem jednotkářů s řadou skrytých komorbidit a oslabenou imunitou vůči důchodcům. Oproti originální jedničce jde tentokrát „jen“ o stupidně jednoduchou a notně přestřelenou domácí invazičku. Avšak invazičku skvostně a neserouce se natočenou, syrovou, parádně brutální, plnou mimořádně oslizlých bezskrupulózních patolů a s megadrsným dědou Štefanem, předávkovaným Geriavitem. Čili sanctasimplicitní blaženost a rozhodně nic pro artové hnědopichy, přecitlivělé bukanýry, romantické hospodyňky a astrofyzika LIVČU. (09.09.2021)

Jednička se mi tenkrát netrefila do nálady a moc mě nebavila, ale tohle je dnes o poznání lepší. Až jsem sám překvapený, jak moc se mi tohle "pokračování" líbilo. Je to akčnější, je to svižnější, dědula stále ve skvělé formě, dobrý příběh, pár skvělých, brutálních scén a podařený finále s kapkou dojemnosti. Na hranici pěti hvězd, spokojenost. (12.09.2021)

Znovu solidně odvedená práce. Scénárista prvního dílu Rodo Sayagues tentokrát usednul i na režisérskou stoličku, znovu si jeho tým pohlídal nevlídnou atmosféru, postavy střídají depresivní lokace a jsou docela zmetkoidní. Samozřejmě musíme tvůrcům leccos odpustit, hlavně ty totální náhody a na sekundu „provedené“ kroky. Vrací se totiž zejména nevidomý zahořklý děda, který má hodně velké štěstí, že přesně sáhne po krku bídákovi, že přesně odhadne, co udělá rozzuřený čokl, že přesně udělá pohyb, aby ho minula kulka, že přesně sáhne po nějaké pomůcce, pomocí které dokáže nepřátelům zavařit. Je nezdolný, nebezpečný a nasraný a nějaká ta díra v těle mu nedělá problém, tvůrci tak na malém prostoru znovu sehráli docela fajn divadlo. Dál se schovává před svým svědomím, pár let už nicméně dohlíží na malou dívku, která ale začne zajímat i někoho jiného. A stane se z toho až otcovský duel. Jeho dům dál připomíná opevnění a tragický hrdina nedá vetřelcům vydechnout. Stephen Lang je znovu solidně děsivý a morbidně zábavný. Důstojné „pokračování“. (22.09.2021)