The North Star
Réžia:
Lewis MilestoneScenár:
Lillian HellmanKamera:
James Wong HoweHudba:
Aaron CoplandHrajú:
Anne Baxter, Dana Andrews, Walter Huston, Walter Brennan, Ann Harding, Jane Withers, Farley Granger, Erich von Stroheim, Dean Jagger, Robert Lowery (viac)Obsahy(1)
Americké drama bylo v roce 1944 nominováno na šest Oscarů a dodnes patří k tomu nejpůsobivějšímu z válečné filmové produkce. V poklidné ukrajinské vesnici Severní hvězda právě končí školní rok. Píše se rok 1941 a nikdo z místních obyvatel ještě netuší, jaké peklo je čeká. Německá invaze do SSSR začíná a vesničané prožívají první hrůzy války. Ve chvíli, kdy je Severní hvězda zabrána fašisty, většina mužů zamíří do hor, kde zformují partyzánskou jednotku. Mezitím nacistické zvěrstvo vrcholí, když německý doktor začne využívat krev místních dětí pro transfúze svých raněných vojáků. Partyzáni zesilují přepadové akce a naplno se pouští do boje, který se zdá být předem prohraný. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Chtěl jsem dát odpad, ale zachránil to rok vzniku. Propagační agitka - dobrý. Jinak je to strašlivé. Hrst vymydlených, čestných a ušlechtilých Ukrajinců v čistotné, upravené vesničce, kterou nejdříve spálí, ale pak tam zase je, vybojuje hrdinský boj za záchranu Sovětského svazu a na koních ze své otčiny vyžene wermacht. Ani Američané by se neměli srát do něčeho, čemu nerozumí. ()
Oscar 6 nominací: Kamera ČB, Výprava ČB, Speciální efekty, Hudba, Zvuk, Námět a scénář ()
Tenhle válečňák má dost zásadní problém, ale o tom pozdějš. Plno lidí si určitě všimlo roku. Točit válečňák z druhé světové války ještě za druhé světové války určitě není nic obvyklého, o to zajímavější to je. Jen mě fascinuje to jak se nadpis k tomuto filmu honosí tím, že byl nominován na Oskara a jestli se nepletu, dokonce i nějakého vyhrál. V té době to Americký národ totiž posral a hned několikrát. Nechápu proč, ale úmyslně zde ukázali ukrajinskou, tehdy ještě spojeneckou vesnici jak si zde žije, pro diváka, dost vymyvatelnym způsobem. Postupně na vesničku vtrhne německá armáda a sovětský lid se začne hrdě bránit, přičemž vesničku ubrání. Proč někdo tenhle film vůbec točil? Fakt je, že akční scény, jestli se to tak dá řikat, jsou na svojí dobu opravdu zajímavé, ale proč se někdo crcal s něčím takovým, a ještě k tomu Američan? Chápal bych Rusa, ale Američana? A ještě Američan Američanovi ukazuje jak nádherně se v Rusku žije? Podle mě tohle vidět Ukrajinec, s radostí tvůrce uškrtí, tohle vidět Rus deset let po vzniku tohodle filmu, s radostí si mne ruce, ale co na to řekne Amík? a ještě když si Oskarová komise film ohodnotí Oskarově hodně vysoko? Nemám na to slov, nelíbí se mi, že tenhle film v té době vznikl, jistě je to unikát, ale je na něm neskutečně vidět, proč vznikl, aby ukázal američanovi ve školách a nejen tam, že Rus se vlastně nemá špatně a pár let na to tvrdil opak? Neříkám, že to po téhle stránce film odsral, ale nelíbí se mi už ta příjemná atmosféra, která ve filmu figuruje. ()
Je asi převelice nefér, že dnešní optikou hodnotím film, který vznikl v průběhu druhé světové války, kdy na rozjímání o válce a nacismu nebyl čas, chuť, ba snad by takové rozjímání spíše škodilo. Nacismus musel být poražen a válka vyhrána. Přesto film dnešním pohledem zhodnotím, neb tak činím pro dnešního diváka. Poselství filmu je zjevné: "Nacismus je zlo, hrdinný sovětský lid proti němu bojuje, pomožme mu v tomto boji." Aby zlo nacismu později patřičně vyniklo, první třetina filmu vláčí diváka po krk ve vesnické idylce - mladí se milují, všichni se soudruží a především pějí radostné písně, jednu za druhou. Když už je diváku jasné, jak radostný život je v SSSR léta 1941 (s realitou nemající společného lautr nic), mohou přilétnout německé bombardéry, aby to všechno zkazily. Počáteční šok, který postavy komentují větami jak ze sjezdů strany, i s příslušnou dikcí, např.: "Tvář války je pro děti strašlivá," vystřídá nepochybné, nepochybující a všeobecné odhodlání bojovat po partyzánsku. To je mimochodem uvedeno tóny z internacionály a nevím, jak si americký režisér vykládal slova: "...my ničím nejsme, buďme vším..." Snad nijak. Odhodlání bojovat samozřejmě nezůstane pouhým odhodláním, přijde čas činů a ten už nám film dotáhne milosrdně ke konci. Budeme svědky sebeobětování, nepochyb a odvahy. Jistě i tyto měly ve válečném úsilí své nevylhané místo, sláva jejich nositelům po právu přísluší, ale snad měly tišší, méně řečnickou podobu. Pouze fakt, že Němci nejsou zlovolní absolutně a neochvějně, filmu bere něco málo z jeho schematičnosti a plochosti. Ale jen málo. Slaboučké **. ()
Další film který jsem viděl a po hodině jsem nevěděl ani jak se to jmenovalo. ()
Americký propagandistický snímek, jehož účelem bylo získat veřejné mínění na stranu SSSR (až konzervativní politiky vytáčel a označovali ho za komunistický film). Režíroval ho v bývalém carském Rusku narozený režisér (původním jménem Lev Milštejn) - i když ne podle svého scénáře, proto mě překvapila faktografická hloupost, že vesnický předák plánuje stažení partizánů někde v oblasti Kyjeva někam do hor (nejmenoval se jeden z klasických sovětských za války natočených snímků Partizáni v stepích Ukrajiny?). Jiné chyby padají na vrub českému vydavateli - Řiťka - v originále správně znějící jména Děmjon a Griša přepisují jako Damian a Greša. Ovšem i další realie spíše vypovídají o amerických představách - vesnice, v níž se děj odehrává, je spíše americkým maloměstem s nemocnicí a střední školou, děj pak připomíná spíše western (i když chápu, že si autoři nedokázali představit realitu). Za první část (předválečnou) by se ani nemusel stydět Ivan Pyrjev se svými kolchoznickými muzikály. Tím se dostávám k hudbě, jejímž autorem je významný americký modernistický skladatel Aaron Copland. Jeho dokonalé pastiše jakobyfolkloru, revolučních a partizánských písní působí absolutně věrohodným dojmem. Další bod přidávám za rozmluvu mezi sovětským lékařem Krasinem a jeho německým kolegou, představovaného von Stroheimem, před tím, než ho Krasin zastřelí. Obvinění Němce, že je vzdělaným, nad hitlerismus povýšeným, ale stejně mu sloužícím považuji za myšlenku velmi platnou a o podstatě praktického nacismu vypovídající víc než hodně. ()
Som prekvapený, ako sa amerikanskym podarilo navodiť skvelú atmosféru ruskej poetickej balady, popretkávanú nejakými tými hollywoodskými akčnými scénami. Ejzenštejn, Pudovkin či Dovženko sa možno ( ak sa k tomu vôbec dostali ) uškŕňali, ale nemohli neuznať určité kvality tohto filmu. Na tie oscarové nominácie som to veľmi nevidel, ale predsa len. ()
Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes. ()
Když divák přežije úvodní půlhodinu, v níž se seznámí s tím, jak si Američané představovali život na ukrajinské vesnici v roce 1941- téměř jako ráj na zemi plný jídla, písní a tanců, dočká se i Milestoneovy režijní zručnosti v akčních scénách. Poněkud nadsazené hodnocení skoro westernového vyprávění jde na vrub přítomnosti Ericha von Stroheima v roli nacistického lékaře. ()
Přežiju toho hodně, ale tohle? To si snad autor dělal srandu, když tím myslel válečné drama. Polovina filmu je o zpívání, přecpávání pupků a kecání o ivanovi, to pak musí bejt člověk silná nátura, aby se dožil té druhé půlky. Druhá polovina je o malinko lepší, ale furt hodně někde vzadu pokulhává. ()
Severní hvězda je jedinečnou ukázkou paradoxní propagandy, kdy za peníze, píli, úsilí a lidský materiál amerického původu vytvořil Lewis Milestone, před rudým Ruskem emigrující moldavský Žid, reklamu na ideální řád harmonie a půvaby soužití komunismu Sovětského Svazu. Veřejné šíření atmosféry a myšlenek válečného filmu mělo za cíl získat přívržence na svou stranu v hnutí celosvětového boje proti nacistické zlovůli a fašistické agresi. Stanovisko mělo v tehdejší době opodstatnění, ale ani bohulibý záměr neodstraní nepříjemnou skutečnost škrobeného patosu, z něhož je filmová skladba Severní hvězda utkána. Rozmáchlý způsob projevu sází na dojetí a tklivost, gesta velkého rozsahu hrdě třímají prapor odhodlání, dojemně pláčou dětskou bolestí a srdce proudem krvácí v obraze hrdinného sebeobětování. Hlavní postavou obrany před zákeřným německým útokem na sovětskou Ukrajinu je Damian Simonov (sympatický Farley Granger), příkladně vzorný mladý muž a budoucí chlouba života komunistické prosperity. Harmonické společenské soužití, pilnost, uvědomělost a poctivost, ty jsou základem blahobytu, jen očekávané vysokoškolské studium se musí v agresi pekelného zla odložit, neboť vlastenectví je nejušlechtilejší lidskou vlastností. Hlavní ženskou postavou je Marina Pavlova (sympatická Anne Baxter), spořádaná dívka a školní láska Damiana. Život se rýsuje v malebně růžových barvách, ale osud si připravil jinou cestu zkoušky dospělosti. Propagandisticky důležitou postavou je Kolja Simonov (Dana Andrews), starší Damianův bratr a zkušený pilot sovětského válečného letectva. Kdo jiný se má jako první postavit čelem vpřed agresivnímu německému útoku? Výraznou postavou je Klaudia Kurina (Jane Withers), Marinina spolužákyně. Je romanticky zamilovaná do Kolji, a dětinská zásadovost čeká na svoji příležitost. K výraznějším postavám patří Dr. Pavel Grigorič Kurin (Walter Huston), Klaudiin otec a místní lékař. Jeho povolání a podstata je plakátem nejvyššího stupně lidské ušlechtilosti. A patří k nim také Dr. von Harden (příjemný Erich von Stroheim), německý lékař a velitel fašistického oddílu budovaného lazaretu. Život nevyznává rovnostářství. Z dalších rolí: laskavý povozník Karp (Walter Brennan), Marinina starostlivá matka Sofia Pavlova (Ann Harding), její manžel Rodion Pavlov (Dean Jagger), Klaudiin mladší bratříček a nejnevinnější člen výletu mladých Griša Kurin (Eric Roberts), hrdinný otec Damiana a Kolji Boris Stepanič Simonov (Carl Benton Reid), Marinina malá a zvídavá sestřička Olga Pavlova (Ann Carter), Pavlova manželka Anna Kurina (Esther Dale), Damianova a Koljova starostlivá maminka Naďa Simonova (Ruth Nelson), či Hardenův podřízený Dr. Richter (Martin Kosleck). Severní hvězdu lze označit za komunistickou agitku, byť je vlastní propaganda zaměřená trochu jiným směrem, než se dnes bude zdát. Patos má zdůraznit naléhavost sdělení a k jeho sledování by ministerstvo zdravotnictví mělo vydat varování. Ruské pojetí oběti je poznamenáno širokými lány rozlohy rudé vlasti. Zajímavě a obohacující pouze jako paradox. () (menej) (viac)
Tento film se tezko hodnoti. Kritizovat jej je hodne slozite, film vznikl za valky, v USA a pojednava o prvnich dnech valky mezi SSSR a Nemeckem. Coz pusobi samo o sobe dost perverzne:-). Pak se clovek nemuze ubranit nedobreho dojmu, kdyz ukrajinska vesnice zpiva krasne anglicky atd. Je asi jasne, ze takove veseli na ukrajinskem venkove nepanovalo. Stejne tak je ale ukazana atmosfera i v sovetskych filmech ( myslim, ze to okopirovali ), na druhou stranu se povedly realie vesnice a musim pochvalit i vyber mnoha hercu, kteri opravdu maji slovanske rysy. Nalety a technicka stranka je vazne velice dobra, mozna by vsak bylo lepsi, divat se na dlouhe pasaze ve filmu bez zvuku. ()
Pozoruhodná vojnová dráma predovšetkým svojim zasadením do sovietského (ukrajinského) prostredia, v ktorom postavy zvádzajú boj s vojnou a stratami. Pozoruhodný je aj tým, ako verne sa mu toto prostredie podarilo - dedina, účesy, kostýmy, bolševické postoje i zmýšľanie bežných vidieckych ľudí. Nebyť Andrewsa, ktorý fakt nevyzerá ako Ukrajinec/Soviet, netipoval by som to na Spojené štáty. Je to síce divné, prečo si Amíci vybrali túto tému, ale to je ich vec. Podobne však ako v prípade sovietskych filmov, aj tento je plný patetizmu a priblížiť sa chce aj častým bliakaním pesničiek, čo vo filmoch neznášam. ()
Američané přepsali patrně nějaký starý westernový scénář na situaci po vstupu německých vojsk na Ukrajinu v roce 1941.... Přisypali něco muzikálových ingrediencí a pár slušných válečných scén. Z dnešního pohledu je to mile hloupoučké... Oni to ale tehdy asi mysleli vážně..... Každopádně je to dobré vidět. ()
Zo zaciatku ma film nudil a to ich spievanie ma tiez odradzalo a hlavne ked spievali rusky sedlaci po anglicky a ani anglicke napisy vo filme tiez nevyzerali najlepsie. Co mozem najviac vyzdvihnut boli pekne spracovane suboje liedatiel, na tu dobu ked vznikol tento film to bol vynikajuce. ()
Americká brečka se sovětským nádechem nejhorší kombinace.Příšerný postavy, dialogy a ty songy to zabily nejvíc.Nechat vykrvácet a spálit.Hvězda za ty německý doktory. ()
Malarkey a Subjektiv mají na film v podstatě stejný názor jako já. Je to opravdu neuvěřitelné, plošší propagandu nemohli snad natočit ani sami Sověti... Totéž píše anglický historik Overy v knize "Rusové ve válce." Směšné, že takový film byl nominován na 6 Oskarů. Směšné, že někteří lidé tento film řadí k nejlepším válečným filmům všech dob. Pro mě opravdu věc nepochopitelná. Všichni Ukrajinci jsou ve filmu odhodlaní bojovat, neprojevují skoro žádnou slabost, před příchodem Němců sami začnou zapalovat své domy. Jejich život do příchodu nacistů připomíná ráj plný všeho potřebného atd atd. Mám rád filmy, které se od skutečné historie poněkud liší. Je to celkem normální a pochopitelné, ale filmy typu Severní hvězdy nejsou nic jiného než propaganda -a ještě k tomu jde o propagandu Sovětského svazu z dob Stalina. Zkrátka čeho je moc, toho je příliš. Přesněji: 1,5 hvězdičky. ()
Anglické pesničky a anglický nápis na náhrobnom kameni to pokašľali. ()
Severní Hvězda ruská pohraniční vesnička.Život zde probíhá téměř idylicky.Právě začínají prázdniny a všichni společně slaví.Druhý den se několik obyvatel vydává na několikadenní výlet do Kyjeva.Tady někde ale krásná idylka končí a na všechny obyvatele tvrdým úderem dolehne válka.Rusko je přepadeno německou armádou a ze Severní hvězdy se má stát vojenský lazaret.To ale obyvatelé po prvním překvapení nechtějí připustit a odhodlaným a systemetickým odporem to němcům předvedou.Jejich statečnost a připravenost položit pro svou zemi i život je fascinující.Film je na svou dobu velmi dobře provedený.Útočící štuky opravdu nahánějí hrůzu.Jeden z nejlepších válečných filmů co jsem viděl.95%. ()
Tohle je hodně divný a přiznávám i nudný film. Pokud někoho namlsal obsah nebo dvd cover o Oskarech a válce bude v prních minutách filmu asi dost vyděšen. Jak zde již psali jiní, film je americký a pojednává o ukrajinské vesničce v předvečer vpádu spojence Ruska - Nacistického Německa na území SSSR. Ačkoliv jsou rebjata, , tavárišči mužici i bábušky oblečeni velmi věrně, mluví anglicky s americkým přízvukem a dokonce nezbytná hesla na kolchozu jsou psána anglicky :-). Sama vesnička však nevypadá jako ranch někde v Utahu, ale opravdu jako typická vesnička kdesi na východě. Vše navíc hojně lemují břízy a celkem tedy kladně hodnotím snahu tehdejších tvůrců snímek zasadit do co nejvěrnějších reálií. Ve filmu se hodně zpívá a tak divák chvilku neví zda náhodou nekouká na nějaký z muzikálů, kterých se v té době v Americe točilo celkem dost. Vše opět zpíváno anglicky. A upřímně - ten idylický život v ukrajinské vesničce mně začínal dost prudit. Všichni byli šťastní, veselí, všichni se zdravili a mávali na sebe.. do toho zpěvy a tance... ehh jak daleko to mělo do války, ale snad to byl záměr aby ten kontrast byl důraznější. Napadení SSSR je zprvu provedeno náletem štuk a musím uznat, že na svoji dobu (byť je to dnes už dost mimo) bylo provedeno výborně. Poměřuji to s ostatními triky ve filmech té doby. Zbytek válečných akcí moc nestojí za řeč, byť tam ještě dojde k náletu ruského bombardéru na tankovou kolonu a pár přestřelek. Hlavní téma se točí kolem lékařské etiky, kdy vesnice Severní hvězda je zabrána jako lazaret a vrchní německý lékař nařídí využívat krev zajatých ruských dětí pro zraněné vojáky. Jelikož muži odešli do lesů dělat odboj, nic mu nebrání v jeho zvrhlém počínání. Je zajímavé, že se toto mělo skutečně koncem války dít. Filmaři však předběhli dobu nejméně o dva roky. --- Už jsem sice viděl jeden podobný americký film o ruských partyzánech a to dokonce s Hugem Haasem : Days of Glory (1944), přesto i já moc nechápu důvod vzniku tohoto snímku. Tohle totiž není klasický film z té doby, který měl zlepšit morálku a podpořit válečné úsilí. Pochybuji, že takto Amíci podporovali napadený SSSR. Spíše bych řekl, že se prostředí napadeného Ruska dobře hodilo k dramatičnosti děje i oné ,,filozofické rovině'' při střetu dvou lékařů. Co je na něm na svoji dobu neobvyklé je asi zobrazování mrtvých dětí a to ať už po náletu štuk či po barbarské transfuzi německých doktorů. To se opravdu vymyká nejen své době, ale i pozdějším snímkům. Film bych doporučoval spíše skalním válečným fajnšmekrům a to ještě čistě ze studijního filmového hlediska, protože je to opravdu tak trochu raritka. Nelze se tu díky době vzniku kochat ani autentickou technikou, protože se děj odehrává v Rusku a tvůrci neměli k dispozici ani ruská, ani německá auta či obrněnou techniku. Znalec v nasazené technice snadno pozná americké stroje, mně osobně zaujal hlavně třínápravový jeep jako německé štábní vozidlo! :-). To samé platí i o zbraních vojáků. --- Dávám za dva vylité kanystry benzínu. * * () (menej) (viac)