Réžia:
Jaromil JirešScenár:
Václav ŠašekKamera:
Petr PolákHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jakub Marek, Josef Somr, Jana Dolanská, Zuzana Bydžovská, Ljuba Krbová, Lucie Zedníčková, Alice Vegrová, Libuše Havelková, Eva Jakoubková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Helimadoe je lyrický příběh z počátku našeho století, s atmosférou maloměstského prostředí, s rázovitými figurami a jemnou analýzou lidských povah. Odehrává se v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi. Helimadoe jsou i počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (83)
Když jsem šel na film někdy v tom 92/93 roce, bylo mi snad jen o pár měsíců více, než hlavnímu hrdinovi. Takže asi pochopíte, že jsem příběh prožíval s ním. Mě by to ale tedy táhlo spíše k Marii (Ljubu Krbovou jsem si tehdy zamiloval opravdu hlubokým obdivem). Literární předlohu jsem nečetl (hodlám napravit), tehdy jsem ani nevěděl, kdo to Jireš je, ale film na mě stejně působil i po těch dvaceti letech. Pořád jej považuji za nejlepší český porevoluční film. Somr je výborný, až teď jsem zjistil, že již tehdy vlastně hrál mého budoucího tchána. On tedy není doktor, ale povahově a názorově jedno jsou. ()
Předlohu jsem nečetl. Možná právě tím je ovlivněný můj úsudek. Podle mne jde o velice zdařilý film o dospívání a o zásadních rozhodnutích, která člověk musí učinit tak záhy, i když rozumu ještě mnoho nepobral. ()
50 % - Poprvé se mi to líbilo víc než podruhé a podruhé víc než potřetí :-) Btw, ten kluk, co hrál hlavního hrdinu, chodil se mnou na stejný gympl :-) ()
Chtěl jsem zde ocitovat pár vět, které jsou k filmu uvedeny v Lexikonu českého filmu od Cinemy, nicméně za mě to udělala balba (která je buď onoho textu autorkou, nebo to sem prostě opsala). Nicméně já jsem chtěl tyto řádky uvést proto, že s nimi nesouhlasím. Knihu jsem sice nečetl, ale rozhodně si nemyslím, že by ve filmu musela být dopodrobna rozebrána psychologická motivace (ani když je to podle Havlíčka). A taky nemám pocit, že by cokoli bylo podřízeno výrazné výtvarné stylizaci. Pro mě to byl prostě příjemný a zajímavý film. ()
Lékař měl pět krásných dcer. Kdo považoval Zuzanu Bydžovskou za krásnou dceru, netuším, já tedy ne. Film je poměrně nudný, nic zásadního se v něm neděje (pokud se tedy nevyžíváte v nahé Zedníčkové). Představitel hlavního hrdiny je nesympatický. Až na pár vtipných momentů žádná sláva. ()
Jakub Marek je největším průšvihem tohoto filmu a právem tvůrci sklízí kritiku ze všech stran za jeho chybné obsazení. Není to herec ani trochu a více prkenný projev se jen tak nevidí. Kvůli němu ale film nepošlu do kytek, tím spíše, když má takové úžasně snové sekvence a příjemně mě oslovil nevídaně nostalgickou atmosférou. Herecky samozřejmě dominuje Josef Somr, ale překvapivě se mi líbila i Lucie Zedníčková, která sice není kdovíjaká herečka, ale tady v roli Dorky mnohdy bohatě stačil ten její pronikavý pohled. Knihu jsem nečetl, takže nemohu porovnávat, nicméně protože mi film přijde podhodnocený, zaokrouhlím hodnocení nahoru. ()
Knihu jsem nečetl, ale lehký důraz na erotiku filmu určitě prospěl. Nicméně ten hlavní hrdina byl až moc neherecký. ()
Teď tu asi pro některé budu za debila, ale já měl celou dobu pocit, že koukám na jakýsi pokus o Rozmarné léto (poetikou), ze kterého někdo sebral drtivou většinu kladů a tu nahradila neškodná, ale taky nudná erotická fantazie. Jednoduše - prostě jsem zjistil, že mi tenhle typ poetických filmů, často točených za Československa, moc nesedí. Je to romantické, hodně romantické, taky je v tom trocha té erotiky, motá se to kolem žen, které vždycky propadnou ústřednímu chlapovi/chlapům a i nějaký ten kouzelník se v tom kupodivu často objeví. Dlouhou dobu jsem čekal na cokoli, co by mě mohlo výrazněji zaujmout, ale dočkal jsem se spíš nedůvěryhodného "příběhu" o klukovi, který je sice samá piha a sotva z něj vypadne rozvitější věta, ale i tak vzbudí velký zájem u všech pěti dcer venkovského lékaře a dvě se do něj dokonce regulérně zamilují. V realitě by to sice dopadlo tak, že by ho skoro všechny měly za zamlklého podivína bez jakéhokoli jiného výrazu (což jestli byl u jeho postavy záměr, tenhle výraz, tak klobouk dolů, protože Jakub Marek má celou dobu jen jeden a ten samý výraz) a asi by se k němu moc nehlásily, ale co s tím, je to poetický film, tam má přece logiku všechno. Jako jo, zrovna já bych si na to stěžovat neměl, ale jak mě ta poetika nedokázala moc oslovit, začalo mi vadit i tohle. Snad jediné, co se mi opravdu hodně líbilo, byl závěr, který by sám o sobě byl za plný počet a zklamané dojmy mi dokázal aspoň trochu zachránit. On a solidní filmařská stránka, byť místy lehce televizní, ale nikdy ne tolik, aby to začalo působit jako televizní film. Předlohu jsem sice nečetl a od Havlíčka znám hlavně jiná díla, ale Jirešova adaptace mě na ni určitě nenalákala. Lepší 2* ()
Filmově televizní verze románu J.Havlíčka.Výrazné výtvarné stylizaci se až příliš podřizuje vše ostatní - i psychologická motivace jednání postav.Tu do důsledků pochopí jen divák obeznámený s románovou předlohou. ()
Taková blbina o zrzavém klukovi co se zamiluje do starší dívky. ()
Obstojny pribeh mladika, kteremu se probouzi hormony:-). Jakub Marek ho ale zahral tak spatne, ze se vubec nedivim, ze se jednalo o jeho posledni filmovou roli. Naopak vyborny byl Somr v roli sverazneho doktora, urcite potesila i velmi krasna Ljuba Krbova. Za zminku stoji poutava hudba Lubose Fisera. Behem sledovani jsem mel stale pocit, ze se Jires nechal inspirovat Bergmanem ()
Jistá poetika se filmu nedá upřít. Valerie a týden divů už to sice není, ale pořád ještě ty prostředky pan režisér má a umí je použít. Jen úměrné věku a zkušenostem. Možná až mi bude o dvacet let víc, dám tomu daleko lepší hodnocení....70% ()
Dialogy, výběr a vedení herců, ani důraz na slabou linii příběhu nestačí na film, který by mohl mít ambici udržet diváka ve stavu soustředění. Při lepším rytmu by se snad dalo doufat, ale přes Navrátila a mladého Marka vlak nejede a i Zedníčková potěší úplně jinými přednostmi než herectvím. ()
Opojná je melodie, když se znovu strunky první mízy rozezní. Múza láska dala mi tvé jméno, když se rozednilo. Sladkou medicínu nemocnému. Rajský tón, /t/akt amorkovský. V zátiší kousek cudného erotické pelu, "menu" prchavého vzrušení..."Tvá ňadra, jako dva ranečky převázané mašličkami z hedvábí. Sliny se sbíhají, ochutnávám, rozbaluji..." ()
Je to zajímavý půvabný snímek i s hořkými tóny, podobný rukopisu Macela Pagnola... ()
Nepochopitelně podhodnocené. Krásný poetický filmeček plný kouzelné atmosféry staré doby. Herci (Jakoubková, Navrátil, Somr), hudba, režie...vynikající. 81%. ()
Tak se zase musím smát, jak se tu místní "honorace" po povinné kolektivní četbě předdohodla, že tento velmi dobrý film vlastně dobrý není. Jediné zlo je až unyle figurínovsky představitel hlavního hrdiny. Na rozdíl od amerických sraček, které se tváří jako prazdroj tantrické sexuality je tento film nádherně erotický a výčtem jednotlivých dcer a jejich pohledů k chlapci jakoby multispekrálním obrazem všech možných forem lásky. Pro mě o to více záživné, protože já ve své patnáctileté hlavě neřešil jeho dilema volby, nýbrž si vklidu užil kolektivní přízeň skoro všech doktorových dcer. Jistě to je dílo knihy, nicméně tvářit se, že film více zničil než zvládl, není na místě. Ljuba Krbová je k sežrání a Oldřich Navrátil snovej. 70% ()
Tento film si pozriem rád - neurazí. Ale babinec je tu strašný. Jozef Somr nesklamal. 55%. ()
Film námětově podobný Wajdovu Sestry z Vlčí, jehož kvalit ovšem ani zdaleka nedosahuje. Postrádám v něm i typickou havlíčkovskou náladu, která je tolik patrná v Herzových Petrolejových lampách nebo i ve Svobodově Prokletí domu Hajnů. Vadí mi poněkud i jeho jakoby televizní zpracování podobné o něco pozdějšímu a zdařilejšímu Bylo nás pět (Smyczek, 1994). Přesto palec nahoru za herecký výkon Josefa Somra i za práci rekvizitáře, který dal dohromady tolik dobových předmětů. ()
Na tomhle filmu je jednoznačně nejpůvabnější ten nevšední název. Ke všemu ostatnímu mám výhrady. Mělo to parametry televizní inscenace a ne distribučního filmu. Kdo se tady opravdu nevyznamenal, to byl představitel dospívajícího Emila. Podle jeho filmografie si touto rolí podepsal herecký ortel. Později už si v podstatě neškrtnul. Chudák tehdy možná tak zcepeněl, když si uvědomil, že je to vlastně docela slušná úchylárna. Postava ztvárněná Ljubou Krbovou byla regulérně zatížená pedofílií. Dora Lucie Zedníčkové byla jen psychicky labilní. Prostě a jednoduše se to nepovedlo. Nevím, proč o tom v obecné rovině smýšlím hezky, nelíbilo se mi to ani v době uvedení do kin. ()