Neviditelný

Televizní adaptace Havlíčkova mistrovského rodinného psychothrilleru je nejen působivou podívanou, ale především skromnou poctou velkému spisovateli, kterému byl na tomto světě vyměřen hanebně krátký čas. Vyhraněná depresivní atmosféra, umocněná ještě zneklidňující Fišerovou hudbou, poskytuje ideální podmínky pro rozehrání jednoho z nejděsivějších příběhů moderní české literatury; současně s tím máme co do činění s plejádou výrazných hereckých osobností – počínaje vynikajícím portrétem ziskuchtivého "dravce" v přesvědčivém ztvárnění Luďka Munzara, přes legendární Leopoldu Dostalovou i mladinkou Ivu Janžurovou, stojících na opačných stranách generační křivky tohoto hvězdného uskupení, až k postavě nejpopulárnější, k strýci, který vzbuzuje strach i opovržení, hraného v sugestivně výrazné zkratce skvělým Rudolfem Hrušínským. Havlíčkův Neviditelný je mimořádným dílem, románem hrdinova vzdoru proti krutosti osudu i uměleckou vzpourou proti konvencím a všednosti. Střídmým a věcným způsobem je v něm popsána tragédie mezi dvěma krajními rovinami: téměř diagnostickou analýzou duševního onemocnění a intelektuální introspekcí. (18.09.2016)

Filmové zpracování psychologického dramatu Neviditelný z tvůrčí dílny pana Bělky mi sedlo, černobílá tomu vyloženě sluší, navíc se mi líbila hutná atmosféra a naprosto přesní herci, počínaje panem Hrušínským přes Luďka Munzara až po Bohuše Záhorského, dokonale mi do svých rolí padli, ladili, u mě tentokrát spokojenost a hodnotím vysoko. (29.07.2019)

„Kam jdeš, ty ubožáku? Kam ty můžeš jít...?“ Některé důležité momenty z jiných filmů si nedokážu vybavit už druhý den po projekci. Tady jsem si víc než 4 roky (než jsem teď konečně našel odvahu podívat se na Neviditelného znovu) pamatoval nejen skličující závěrečnou repliku, všechny výrazné postavy příběhu a dějové zvraty, ale snad ještě i půdorys té rodinné vily a jednotlivé pokoje v něm. Tak silný zážitek to byl! Byť pocitově hodně nepříjemný. Jediné, co mi jaksi neutkvělo v paměti a měl jsem pocit, že to vidím zrovna poprvé, byla scéna, kdy se inženýr Švajcar obklopen spoustou těžkých trablů opíjí s kolegou z továrny namol. Každopádně i tato scéna ve mě dýchla závanem geniality, už jen chvilkovým povýšením hořce depresivní atmosféry až na téměř tragikomický rozměr. To, co jinak Bělka dokázal vytvořit s absolutně směšným rozpočtem na půdě jednoho domu rodiny Heinů, by mu mohla závidět řada hororových tvůrců... a to Bělka netočil žádný horor, pouze psychologické drama, podpořované sugestivně tísnivou atmosférou. Je to dost zajímavé, jak s odstupem několika let měním po druhém zhlédnutí hodnocení „oprášených“ filmů jednou nahoru a jindy směrem dolu, ale Neviditelný si tu pátou hvězdičku navíc zaslouží. Výborný scénář dle klasické předlohy, perfektně vycizelovaná psychologie postav, zmiňovaná atmosféra s výborně gradovaným napětím od samého začátku a herecké výkony ho povyšují na dílo vyvolávající mimořádný zážitek. Luděk Munzar v této době přecházel (na jevišti i před kamerou) z rolí zamilovaných mládenců k psychologicky složitým postavám, často rozporuplného charakteru, a tady tento přechod zažívá doslova. V postavě inženýra Švajcara, spočátku zamilovaného do dcera pana továrnika, se až zneklidňujícím způsobem začne mísit jedna velká oběť rodinné tragedie a zároveň jeden hnusně nenasytný chamtivec. 90% (10.12.2020)

Televizní černobílá adaptace stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka s neopakovatelným hereckým výkonem Rudolfa Hrušínského... Je zajímavé, jak nesmírně populární mezi českými režiséry spisovatel Jaroslav Havlíček byl, jen namátkou lze vyjmenovat tyto adaptace: Prokletí domu Hajnů, Petrolejové lampy, Ta třetí, Barbora Hlavsová, Helimadoe... (08.10.2008)

„Kam jdeš, ty ubožáku? Kam ty můžeš jít...?“ Ubožáků je v tomto dosti hutném psychodramatu podle románu Jaroslava Havlíčka opravdu hodně. Rodinné prokletí rodiny Hajnů totiž nezná slitování a tak snad každý člen téhle domácnosti (s výjimkou poněkud vypočítavého doktora Švajcara - pěkně zahráno Luďkem Munzarem) musel něco vytrpět. "Ubožákem" je tak trochu i sám divák, kterého sugestivně tísnivá atmosféra umocněná psychedelickou hudbou Luboše Fišera doslova "přiková" k obrazovce. Prostě dokonalá depka... I v tomto případě by ale mělo platit: "Musíte mít k němu ohled. Odhled k člověku." (26.06.2022)