Obsahy(1)
Ve třináctiminutové grotesce Škola pošťáků si Jacques Tati "vyzkoušel" řadu gagů, které pak uplatnil ve svém prvním celovečerním filmu Jede, jede poštovský panáček. Na venkovské poště "terorizuje" nadřízený tři pošťáky - měří jejich rychlost na bicyklu, racionalizuje jejich pohyby, vše podle amerického vzoru. Tati zde, stejně jako ve svých dalších filmech, reflektuje eklektičnost a zběsilost své doby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Jelikož jsem už dříve viděl film Jede, jede poštovský panáček, byly pro mne nejzábavnější scény z tohoto kraťasu známé a připadaly mi hůře natočené. Jinak je to docela podařená krátká groteska. ()
Snímek pěkně ukazuje rozpory mezy pošťáckou teorií a praxí :-) Lepší než levačka. ()
Sakra něco mi v tom chybělo. Humor pana tatiho mi nějak nesedí a nebo jsem neměl náladu, ale to je vedlější :-) neodsuzuji, ale tentokrát mě to nebralo :o) ()
Taková hororová Pošťácká pohádka. ()
Nářez. 16 minut s pošťákem úplně stačí. LFŠ 2010. ()
Příjemná groteska , která svojí krátkou stopáží a sledem gagů navazuje na předválečnou americkou grotesku, ale zároveň jí dává civilnější evropskou tvář. Snímek byl generálkou na celovečerní Jede jede poštovský panáček a objevují se v něm nejrůznější sarkastické útoky proti racionalizačním rituálům moderního života - oblíbené to téma Tatiho. Heslo filmových pošťáků zní: "Ať s dopisem či bez překračuji svoji mez." Celkový dojem 65 %. ()
Tatiho slabší chvilka, občas mírně vtipné, ale většinou nadprůměrně nudné a nezábavné. ()
Elegantní pošťácká komedie přinášející jasný důkaz o tom, že všechny cesty vedou do hospody. Vždycky jsem si to myslel. 4,5* ()
Vtipná groteska plná gagov a situačného humoru. Jacques Tati v dobrej forme. ()
Začátek s výukou mě moc nebavil, i když chápu, že mělo jít o kontrapunkt k realitě, zato následná roznáška po městě je vtipná a některé gagy se mi moc líbily, nejvíc snad ten z kostela se zvoníkem, ale závory také nejsou špatné. ()
Škola pošťáků má narozdíl od Tatiho zdlouhavého a nudného celovečerního debutu Jede, jede poštovský panáček spád a dokáže pobavit. Prakticky u těch samých scének, které mě zde pobavily, jsem u poštovského panáčka usínal nudou. ()
Pošťačina není povolání, ale životní poslání. Absurdní groteska... ()
Pěkná pošťácká mikrokomedie, která i přesto, že působí originálnějším dojmem než Tatiho celovečerní debut "Jour de fete", je méně sympatičtější - bylo prostě třeba dodat nosnou dějovou linku, což bylo v zmíněném Poštovském panáčkovi napraveno. ()
Dovoluji si laskavého čtenáře odkázat na komentář k jede, jede, poštovský panáček, neb vše, co je řečeno tam, platí v jen mírně zmenšené formě (jen díky délce díla) i zde. ()
Sled vtípků, které nepostrádají pointu. Balzám na duši. ()
Krátký film se spoustou dobrých nápadů, které nepůsobí trapně, ale mohly by být klidně ze života. ()
[2010-09-18] * Groteska s pošťákem (Jacques Tati) na kole. * Některé gagy jsou dobré, jiné ne, ale díky stopáži není čas se začít nudit, jak se mi přihodilo u veselohry Jede, jede poštovský panáček, kde jsou téměř všechny scénky ze Školy pošťáků více či méně dobře recyklovány. ()