Reklama

Reklama

Jede, jede poštovský panáček

  • Francúzsko Jour de fête (viac)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna z nejvýraznějších osobností francouzské filmové komedie natočila podle vlastního scénáře osobitou komedii o pošťákovi z malé a ospalé vesničky, který je posedlý zaváděním metod amerického poštovního systému do své venkovské praxe. Tento na první pohled nepříliš složitý námět vytvořil scenáristovi, režisérovi a představiteli hlavní role J. Tatimu dostatečný prostor pro prezentaci neopakovatelného humoru, který dokonale navazuje na slavné tradice němé grotesky. Skvěle rozehraná obrazová složka filmu je v potřebných místech působivě podpořena vhodně užitým dialogem či hudbou. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (53)

sud 

všetky recenzie používateľa

Než Jacques Tati napsal základní pravidla gagů Francouzské komedie, natočil tuto oslavu Francouzského venkova a němých grotesek. Jeho pošťák je neodolatelně veselou i smutnou postavičkou s kolem, brašnou a sympatickým knírkem. Celá vesnička je takový malý Kocourkov a tamější lidé svérázní. Přestože se jedná o Tatiho prvotinu, již zde zakomponoval svou averzi vůči modernímu světu a moderním trendům (amerikanismus). Na grotesku trochu rozvleklá, na čistou komedii zase málo rozvinutá podívaná, ovšem s nepřehlédnutelným půvabem. Pohodička. 70%. ()

GodComplex 

všetky recenzie používateľa

Jacques Tati se pred zrozenim pana Hulota rozehrival ve svem postackem grotesknim debutu, ve kterem sice jiz byl patrny jeho smysl pro kompozici a tvorbu stylove doboveho prostredi, v tomto pripade francouzske vesnicky, jeho zasadni problem ale spociva v tom, ze to neni vtipne, ani zabavne, coz je u komedie docela fatalni problem. Beru ale ohled na dobu vzniku a trochu to cele zachranuje poslednich 10 minut - Rapidité! 3/10 ()

Reklama

d-fens 

všetky recenzie používateľa

ocenenia : MFF Benátky 1949 - Najlepší scenár (Jacques Tati) ◘◘◘◘ Môj prvý Jacques Tati, a hneď "trefa do čierneho" (podotýkam že som videl kolorovanú verziu, a bola krásna) ... vizuálne akoby som pozeral na Hitchcocka, ktorý sa však preorientoval na duchaplné "romantizujúce" komédie s jemnocitom pre satiru a spoločenskú kritiku, aká bola vlastná snáď iba Chaplinovi (aj keď Tati Chaplina moc nemusel, obdivoval Bustera Keatona) ..... teším sa na Tatiho ďalších (škoda že iba) 5 filmov :) ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Zvlastni film, na jednu stranu tu mame peknou francouzskou vesnicku, kde se kazdej zna, nikdo nikam nechvata a to cely natoceny s prijemnou hudbou a sice vyblitejma, ale zaroven docela peknejma barvama. A absolutne nic se tu nedeje, obcas nekdo s nekym pokeca, ale to je tak vse. Veskerou komedii tak obstarava Tati, kterej sem vzdycky vpadne jako postak na kole, aby nekam upad, o neco se prastil, pripadne aby se snazil o americky postacky vychytavky typu projeti ohnem, naskoceni na kolo a podobne. A Tati opravdu, jak kdyz vypad z nemy grotesky, jednak ty jeho fory grotesku fakt silne pripominaj, navic vypada jak naprosty hovadko a kdyz zacne mluvit, tak je to priserny. Je na nem proste videt, ze radsi nekde saskuje, nez aby ved nejaky velky dialogy. Takze takovej divnej mix mezi groteskou a filmem z venkova naprosto o nicem, ale docela prijemne se na to kouka a tech 77 minut utece jako nic. ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Rozmarné léto s Vlastou Burianem? Ano, něco na ten způsob. V jádru je to němá groteska se zvukem, byť těch pár dialogů hraje roli pouze epizodní. Hlavním špílcem jsou brilantní situační gagy a také nádherně zaprášená atmosféra rozšafného francouzského venkova, která polaská po duši čtenáře Chevallierových Zvonokos. Veledůležitou roli hraje i stylová hudba... Tak nějak se na to poselství o poklidném životě, kam se třeštění z amerikánského žurnálu vůbec nehodí, sleduje s určitou "hořkosladkostí". Film starý na duši. Ale tak krásně starý, jako ta shrbená stařenka s kozou, co nás v něm provází. ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (6)

  • Ani zvuk nebyl na začátku příliš kvalitní, nový se dodělával až v 60. letech. (Vodnářka)
  • Celý film má čtyři verze - krátký film, nebarevná dlouhá verze, barevná dlouhá verze a verze ručně dobarvovaná. (Vodnářka)
  • Snímek byl od začátku natáčen dvěma kamerami, zároveň na černobílý i na barevný materiál. Použitý barevný systém Thompsoncolor se však ukázal jako nedokonalý (údajně nebylo možné z barevné negativní kopie vyrobit pozitiv). Při restaurování kopie byly použity počítače, nejde však o elektronicky kolorovanou verzi. Francouzský dokumentarista a publicista Francois Ede ve spolupráci s potomky Jacquese Tatiho, režisérkou Sophií Tatischeffovou a producentem Pierrem Tatim, s pomocí dosud žijících účastníků natáčení a s použitím speciálních optických přístrojů rekonstruovali barevnou verzi snímku v podobě, jakou Tati původně zamýšlel (ale i s nedostatky tehdejší techniky; např. s vybledlým obrazem, s barevnou nevyrovnaností některých scén, s "rastrovým" efektem atd.) (formelin)

Reklama

Reklama