Mŕtvy muž

Čím je pro mě Dead man? O čem vlastně z mého pohledu je? No přeci o životě a hlavně smrti. Co znamená být živý a co to je být mrtvý. Úvodní nezapomenutelná scéna ve vlaku je skládankou symbolistických obrazů. Výjevy interiéru i exteriéru se s ubíhajícím časem neustále proměňují a vzdalují zažitému chodu věcí, jak ho zná náš hlavní hrdina, William Blake (Johnny Depp). Je to humorná scéna, ale zároveň nese hluboké poselství o přicházející změně, což dosvědčuje tragikomické vyznění celého filmu. Proč se vlastně hrdina vydává na tuto cestu do neznáma? Je přijat jako účetní do továrny. Stává se tedy součástí stereotypní prostoduché mašinérie. Tato práce mu však není souzena, sami posuďte, zda je to pro něj dobře či nikoliv. Ovšem pro něj to představuje konec. Ve skutečnosti je to pouhý začátek jeho cesty a start naruby převrácené westernové jízdy o nesmírné psychologické hloubce. Při náhodné přestřelce zabije svého soka, ale sám je raněn. Střela zůstala u srdce. Toto stigma jej na zbytek cesty označuje jako mrtvého. Odteď je mrtvý muž. Pronásledován odměny-chtivými zabijáky v doprovodu zvláštního indiánského samotáře jménem Nikdo se vydává na nedobrovolnou cestu. Tento příběh se odvíjí přinejmenším na dvou rovinách. V oblasti hodnot ztrácí Bill Blake všechny dosavadní iluze a jak bylo o této změně už mnohokrát napsáno, naplňuje jej pocit vykořeněnosti ze společnosti a civilizace. Druhou cestou je proměna psychologická. Bill Blake se dostává do zcela nového prostředí, dostává se tam náhodou, proti své vůli a není odsud návratu. Jeho uvažování o světě se proto radikálně mění a to čím dál více s každým novým, působivým zážitkem. Nový svět se musí přirozeně jevit takřka jako sen, jako země za zrcadlem z pohádek, a nutně přicházejí na řadu pochybnosti o světě, o lidech a o životě. Až po "své smrti" náš hrdina nahlédne za mříže reality a poznává absurdnost dříve tak samozřejmého světa kolem sebe. Již zmíněná tragikomičnost tohoto světa je ještě více umocněna monochromatickým ztvárněním obrazu. Svět není zpočátku nic než černá, bílá a odstíny šedé. V průběhu místy vskutku surové cesty tímto nekonvenčním divokým západem se svět mění. Objevují se nové barvy, které si hrdina do té doby nedokázal představit. Tato změna ovšem probíhá na podvědomé úrovni a barevné ztvárnění obrazu se tedy pro symboliku nemění. I divák musí poznat tuto cestu spíše podvědomě a vžít se do neopakovatelné atmosféry filmu. Té přispívá mimo jiné působivý hudební doprovod Neila Younga. Jim Jarmusch se ani nesnažil přiblížit skutečnosti v replikách a reáliích. Očividně nebyla účelem až dokumentární historická přesnost. Příběh je spíše filosofickou úvahou z poněkud zvráceného světa, kde je až překvapivě docela všechno možné. Inu, William Blake byl možná z těch "zrozených pro noc bez konce". Se "smrtí" však přišel pomalý osvobozující úsvit. (16.01.2006)

Černobílá esej o muži, který byl zrozen k věčné noci. Dvě hodiny vizuálně strhujících sekvencí, které lze zastavit a nahlížet jako stylizované filmové obrazy. Mystický podtext příběhu je umocněn hádankovými promluvami indiána, který mluví a přitom neříká nic. Johnny Depp předvádí esenci úsporného herectví, které obstará povětšinou pouze výrazem tváře (inu, když na to má někdo kukuč). Jarmusch uvedl v život podivnou snovou fresku o cestě za smrtí, ke které je hrdina předurčen svým jménem. Zároveň oživil panoptimum podivných tváří a osob, které se zcela příčí zažitému "divokozápadnímu" stereotypu. Tenhle film nelze pasivně sledovat, nutno ho vychutnávat jako dobrý tabák... Tabák, který William Blake nemá. Proč vlastně? P.S. Zpětně musím konstatovat, že Jarmusch hodně čerpá z novátorského přístupu Cormaca McCarthyho, jehož drsnou poezii cesty k barbarství lze ve filmu zaslechnout věru silně. Pro mě osobně další důvod, proč tenhle film milovat. (30.01.2004)

J.Depp ešte v dobe, keď jeho meno nebolo také slávne. Ale,úlohy si vedel vyberať. A vyberal dobre.Tento netypický, čiernobiely western je strašne atmosferický a hypnotický filmík. Málo slov, o to viac poteší oči a uši. Obrovskou mierou sa pod výsledný dojem podpísala bombastická, pomalá gitarová hudba. Film Mrtvý muž vďaka svojej kvalite a nadčasovosti len tak skoro mŕtvy nebude. Dá sa pozerať opakovane, sám som ho videl už niekoľkokrát. Dlho sme na dvd čakali, ale dočkali sme sa. Ďakujeme distribútorovi Levné knihy, že si spomenul.100%. (22.02.2009)

Jak tak čtu zdejší komentáře tak nevím, ale asi jsem film pochopila trochu jinak - to je přece černá komedie... a dost dobrá. Smála jsem se často a smála jsem se dost a jsem přesvědčená, že ve většině těchto okamžiků to byl i úmysl tvůrců, abychom se smáli. Ale musím uznat, že snímku nechybí ani jiné kvality. Johny Depp a ostatní herci, kamera, netradičnost, originalita a spousta dalších věcí, které bych ale ani náhodou nezařadila do westernu (kterým je jenom díky vyskytnutí se indiánů). Můj komentář asi působí dost roztříštěně, stejně jako tenhle film, takže ho radši utnu a napíšu, že se mi Mrtvý muž líbil, ale ne tak trochu jinak, těžko popisovat, ale na 5* to není. (12.02.2007)

Westernové drama s existencionálním přesahem? To zní, pravdaže, trochu bizarně, ale lepší přirovnání mě nenapadá. Legenda amerického nezávislého filmu Jim Jarmusch vytvořila snovou, melancholicky laděnou a až jakousi hypnoticky působící pouť muže vstříc vlastní zkáze, kde není nouze ani o černý humor. Již zmíněnou hypnotickou, žánrově neuchopitelnou náladu snímku geniálně dokresluje soundtrack legendárního kytaristy Neila Younga a jeho ambientní kytarové zvuky. Tempo a způsob vyprávění nemusí být každému po chuti, ale právě tyhle prvky z tohoto filmu činí velmi zajímavý zážitek. Dnes již tento Jarmuschův snímek patří mezi kultovní klasiky. (13.04.2003)