Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro

ja nemôžem dať fantaghiro menej ako 5*. Vysvetlím. Tá Mingiho hudba, tá kráska... nostalgia ako remeň... videl som to sto x ako dieťa a nemohol som z toho. z nej. Ale keď som bol starší: nie a nie sa dočkať reprízy... a potom som prišiel na gympel a moja spolužiačka mala VHSky všetkých fantaghiroviek natočené. A tak som si každý deň mohol dať tú božskú principessu i muzičku. (17.11.2008)

Ako malý som na tejto sérii tvrdo frčal, ale v r. 2018 (kedy som si odvážne dal reprízu) je to vskutku nemalá šialenosť, ktorá, bohužiaľ, nemá s kvalitami veľa spoločného. Strašné akčné scény, primitívne triky a nešťastné (pseudo)davové scény (10 znudených štatistov + koč). K tomu zvláštny žánrový mix: spočiatku drsné a pochmúrne ako Excalibur, postupne sa ale z toho stáva neškodná rozprávka s tyranským kráľom, ktorý je tu neviem prečo zobrazený ako sympatický deduško. OK, sme v rozprávke, tak ale ak to chceli takto, potom mali vystrihnúť ponurý začiatok. Asi sa im to vymklo spod kontroly a príliš neskoro si uvedomili, že na réžiu rozprávky pre deti a dievčatá najali režiséra Démonov. Úžasným dojmom pôsobia majstrovské prezliekacie schopnosti hneď niekoľkých postáv. Žžena si ostrihá dlhé vlasy a hneď ju všetci pokladajú za muža. Našťastie to zachraňuje sympatický kasting (Alessandra Martines, Mario Adorf, Kim Rossi Stuart), absurdnosti súvisiace s miestom natáčania (Zedníček!!!), idylická prírodná výprava (hrady, zámky, lesy, jazerá) a fajn postavy (kto svoje deti nechcel pomenovať Cataldo a Ivaldo?). "Až" 3* dávam hlavne preto, aby bolo kam klesať, pretože ďalšie pokračovania boli horšie. (01.02.2006)

Fantaghiró může mít a možná má plno chyb a vad na kráse, ale také zvláštní, nedefinovatelné kouzlo, které se mi líbí...možná se tomu kouzlu říká = dětské vzpomínky. Alessandra Martines sice občas vypadá jako zženštělý kluk, no možná to jí přidává na zajímavosti. Čarokrásná hudba z pera Amedea Minghiho vystřeluje tuhle sérii vždy o stupínek výš nad "objektivně" subjektivní hodnocení. Zbožňoval jsem moudrou bílou čarodějku s propadlými tvářemi a zvláštními načechranými hadry. Když připočtu hrad PERNŠTEJN, není co řešit. Jo a ještě musím vypíchnout Zedníčkovu miniroli vína věčně lačnícího vojína, jehož chuť na jiskřivý mok přebije chuť jiná, pro jakkoli velkého chlapského alkoholika silnější :-) Princezna Fantaghiro je velepříjemná fantasy pohádka, která se může honosit třemi "P": Překrásnou hudbou, Překrásnou princeznou (Alessandra Martines) a Příběhem populární italské pohádky. (19.04.2006)

Na téhle pohádce jsem vyrůstala. Nejlepší byl pochopitelně první díl, ale ani ty další díly nejsou špatné (pro holky tam byl hlavně charismatický Tarabas), nicméně poslední díl byl vážně zbytečný. Sice se to stejně jmenovalo a hrála to stejná herečka, ale už to bylo něco jiného.. Ale, abych se vrátila k tomuto dílu, je to krásná pohádka se spoustou krásných scén a záběrů a zrátka se na to můžu hrdě dívat i teď. (05.04.2011)

Tuto pohádku jsem v dětství milovala :-), takže se teď na ni se svými dětmi dívám se značnou nostalgií. Musím ale říct, že mě ale i jako dospělou oslovil její příběh, a proto dávám vysoké hodnocení. Pohádka o skutečné ženské emancipaci - ano, můžeme vzít meč a bojovat za správnou věc, ale nesmíme přitom přestat být ženou se vším všudy, se schopností lásky a vcítění... V tom je pro mě poselství této pohádky. Samozřejmě další plus jsou česká krajina a hrady, čeští herci, dobří herci v hlavních rolích, pěkná hudba a svým způsobem i pomalé tempo (ale ne vleklé), které umožňuje si vše pořádně "užít". Zajímavé komentáře: tron, NinadeL, Jacinda, salahadin (02.07.2012)